Franz Conrad von Hötzendorf: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
m Silesianus přesunul stránku Conrad von Hötzendorf na Franz Conrad von Hötzendorf: Conrad je příjmení
m po přesunu
Řádek 1:
{{Infobox - osoba}}
'''Franz hrabě Conrad von Hötzendorf''' ([[11. listopad]]u [[1852]] [[Penzing|Penzing u Vídně]], [[Rakouské císařství]] – [[25. srpen|25. srpna]] [[1925]] [[Vídeň]], [[Rakousko]]) byl [[Rakousko|rakouský]] [[maršál|polní maršál]], náčelník generálního štábu rakousko-uherské armády a významná postava [[první světová válka|první světové války]].
== Životopis ==
Franz Conrad von Hötzendorf se narodil v [[Penzing]]u na předměstí Vídně. Jeho otec byl vysloužilý [[plukovník]] [[husar]]ů a pocházel z jižní [[Morava|Moravy]]. VonConrad von Hötzendorf se v roce [[1886]] oženil a měl čtyři syny. V říjnu [[1895]] byl v hodnosti plukovníka jmenován velitelem [[1. pěší pluk (Rakousko-Uhersko)|1. pěšího pluku]] v [[Opava|Opavě]].<ref>{{Citace periodika | titul = František Ferdinand d ́Este – životní příběh osudových ran | periodikum = Hláska, zpravodaj statutárního města Opavy | ročník = 2014 | číslo = 6 | strany = 10-11}}</ref>
 
Jako náčelník generálního štábu (AOK) dlouhodobě naléhal na modernizování rakouských ozbrojených sil. Byl přesvědčen, že mezi rakouskými [[Němci]] a [[Slované|slovanskými]] národy musí dojít ke konfliktu a obával se maďarské elity v říši. Už od roku 1906 znovu a znovu navrhoval preventivní válku proti [[Srbsko|Srbsku]]. Když vypukla [[první světová válka]], Conrad von Hötzendorf často navrhoval nereálné grandiózní plány bez ohledu na [[terén]] či [[Podnebí|klima]]. Podceňoval také sílu nepřítele.
 
Jeho největší porážka přišla v roce [[1916]], kdy nedokázal čelit [[Brusilovova ofenzíva|ofenzívě]] ruského generála [[Alexej Alexejevič Brusilov|Brusilova]]. Od té doby se Rakousko-Uhersko neobešlo bez pomoci [[Německé císařství|Německa]].
 
Nakonec byl Conrad von Hötzendorf 27. února 1917 odvolán císařem [[Karel I.|Karlem I.]] Ve funkci náčelníka generálního štábu jej nahradil [[Arthur Arz von Straußenburg]]. Hötzendorf byl pověřen velením tyrolské armádní skupiny, z něhož byl odvolán 15. července 1918 po neúspěchu [[Bitva na Piavě|ofenzivy]] na řece [[Piava|Piavě]].<ref>J.-P. Bled, str. 257 a 387.</ref> Zároveň byl povýšen do [[hrabě]]cího stavu (''Graf von Hötzendorf''), jenže v následujícím roce Rakouská republika šlechtické tituly zrušila. V letech 1921–1925 Hötzendorf vydal pětidílné paměti, kde odmítá vinu za vypuknutí války a tvrdi o sobě, že byl pouze vojenským odborníkem, kdežto rozhodnutí patřila dvoru a politikům. Zemřel roku [[1925]] a pohřben je ve Vídni.
 
== Hodnocení ==
Řádek 31:
{{Autoritní data}}
 
{{DEFAULTSORT:Hötzendorf, Conrad von Hötzendorf, Franz}}
[[Kategorie:Rakousko-uherští generálové]]
[[Kategorie:Osobnosti první světové války]]