Dýka: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
m →Historie: interpunkce |
|||
Řádek 11:
Přibližně okolo roku 2000 před n. l. se začala čistá měď nahrazovat [[bronz]]em, slitinou mědi a [[cín]]u, objevenou [[Sumerové|sumerskými]] kováři v [[Mezopotámie|Mezopotámii]]. Díky tvrdosti bronzu se dýky stávaly tenčími a zdobenějšími. Při použití bronzu se dala vyrobit dostatečně tvrdá čepel, což na bojišti znamenalo výhodu. Další výhodou bronzu bylo to, že se dal odlévat, což potom vedlo k vývoji litých rukojetí [[nýt|přinýtovaných]] k čepelím.
Mezi lety 1000 až 500 před n. l. bronz postupně ustoupil [[železo|železu]], ale ačkoliv bylo železo jednodušší ke zpracování, bylo měkčí. Vyhovující čepel byla vyrobena až po objevení metody ''vytvrzování zocelením'', opakovaným kováním porézního železa. Surová [[ocel]] zůstala běžným materiálem k výrobě zbraní přibližně do 12. století, kdy technika vykování několika pásů surové oceli, vytvářející rafinovanou svářkovou ocel, nakonec poskytla kov se všemi požadovanými vlastnostmi – pevností a možností tvarovat a udržet ostrost čepele.
== Zakřivené čepele ==
| |||