|
[[Soubor:IAEA 02790015 (5613115146).jpg|náhled|Čtvrtý blok černobylské elektrárny den po výbuchu. ]]
'''Černobylská havárie''' je dosud nejzávažnější [[jaderná havárie|havárií]] v historii [[jaderná energetika|jaderné energetiky]]. V časných ranních hodinách v sobotu [[26. duben|26. dubna]] [[1986]] došlo během technické zkoušky v [[Černobylská jaderná elektrárna|Černobylské jaderné elektrárně]] na severu [[Ukrajinská sovětská socialistická republikaUkrajina|Ukrajiny]] došlo k abnormálnímu vzrůstu výkonu a následnému prudkému zvýšení tlaku páry v [[jaderný reaktor|jaderném reaktoru]] typu [[RBMK|RBMK-1000]] ve 4. bloku elektrárny. V 01:23 [[moskevský čas|moskevského času]] odhodila mohutná parní expanze odhodila víko reaktoru a vyústila v požár, sérii dalších explozí a [[roztavení reaktoru]]. [[Aktivní zóna]] reaktoru a související bezpečnostní systémy byly okamžitě zničeny nebo těžce poškozeny. Okolí reaktoru bylo kontaminováno radioaktivními úlomky grafitu[[grafit]]u a palivových tyčí.
Do atmosféry se uvolnil [[radioaktivita|radioaktivní]] mrak, který postupoval západní částí [[Sovětský svaz|Sovětského svazu]], [[Východní Evropa|Východnívýchodní Evropou]] a [[Skandinávie|Skandinávií]] do celé severní polokoule.<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Accident de Tchernobyl : déplacement du nuage radioactif au dessus de l'Europe entre le 26 avril et le 10 mai 1986
| periodikum = IRSN - Institut de Radioprotection et de Sûreté Nucléaire
| poznámka = Animace šíření Cs-137
| jazyk = fr
}}</ref> Byly kontaminovány rozsáhlé oblasti Ukrajiny, [[Bělorusko|Běloruska]] a [[Rusko|Ruska]]. Široké okolí elektrárny, včetně blízkého města [[Pripjať (město)|Pripjať]], bylo [[Evakuace|evakuováno]] a změněno v [[Uzavřená zóna Černobylské jaderné elektrárny|uzavřenou zónu]]. V období 1986–2000 došlo k přesídlení více než 350 000 lidí.<ref name="chernobylreport-evakuace">{{Citace elektronické monografie|url=http://www.unicef.org/newsline/chernobylreport.pdf|formát=PDF|poznámka=Table 5.3: Evacuated and resettled people|titul=The Human Consequences of the Chernobyl Nuclear Accident|strany=66 (PDF 69)|vydavatel=[[UNDP]] a [[UNICEF]]|datum vydání=22.01.2002|datum přístupu=05.05.2018|jazyk=anglicky}}</ref> Budova reaktoru byla obestavěnaještě železobetonovýmv roce 1986 obestavěna [[sarkofág Černobylské jaderné elektrárny|železobetonovým sarkofágem]], který máměl zamezit další kontaminaci okolního prostředí. V letech 2010–2019 byl postaven [[Nový kryt Černobylské jaderné elektrárny|nový kryt]], který obklopuje ten původní.
Je obtížné přesně určit počet úmrtí způsobených událostmi v Černobylu – odhady se pohybují od 31 zemřelých (přímo při havárii a do tří měsíců po ní){{Sfn|Mould|2000|s=29}} až po bezmála milion<ref name="ynn2007">Яблоков А. В., Нестеренко В. Б., Нестеренко А. В.: ''Чернобыль: последствия катастрофы для человека и природы''. Издательство Наука, СПб, 2007. https://www.yabloko.ru/node/28142. Anglický překlad: Yablokov, Nesterenko, Nesterenko: ''Chernobyl: Consequences of the Catastrophe for People and the Environment''. 2009. New York. https://archive.org/details/YablokovChernobylBook_201603</ref>. Dle [[Dana Drábová|Dany Drábové]], předsedkyně [[Státní úřad pro jadernou bezpečnost|Státního úřadu pro jadernou bezpečnost]], se celkový počet lidí, kteří v důsledku havárie zemřeli nebo v budoucnosti mohou zemřít (z celkově postižených 500 tisíc), odhaduje na 4000.<ref>{{Citace periodika
== Elektrárna ==
{{Podrobně|Černobylská jaderná elektrárna}}
[[Černobylská jaderná elektrárna]] jebyla umístěnapostavena 2 kmv od70. městaletech [[Pripjať20 (město)|Pripjať]],století 1815 km severozápadně od města [[Černobyl]], 10 km od hranic s [[Bělorusko|Běloruskem]] a 110 km severně od [[Kyjev]]a. V její těsné blízkosti, tři kilometry severozápadním směrem, bylo v té době vybudováno zcela nové sídlištní město [[Pripjať (město)|Pripjať]], které mělo sloužit především pro pracovníky elektrárny a jejich rodiny. Elektrárna i města Pripjať a Černobyl leží na břehu řeky [[Pripjať]], jež se vlévá do [[Dněpr]]u. V době havárie byly v provozu čtyři jaderné bloky, každý o výkonu 950 MW [[elektrická energie|elektrické energie]] (3,2 GW tepelné energie), které dohromady tvořily asi 10 % ukrajinské výroby elektrické energie. Stavba elektrárny začala v 70. letechroku 20. století1972, reaktor č. 1 byl dokončen v roce 1977, následován č. 2 (1978), č. 3 (1981) a č. 4 (1983). Dva další bloky (č. 5 a č. 6, každý také o výkonu 950 MW) byly v době havárie rozestavěny. Všechny čtyři reaktory byly typu [[RBMK|RBMK-1000]],{{Sfn|Mould|2000|s=15}}, tedy chlazené obyčejnou vodou a moderované [[grafit]]em.
== Havárie ==
== Odraz v kultuře ==
HavárieHavárii, bylajejím zachycenadopadům, vči mnohaprostředí Černobylské elektrárny a opuštěných okolních měst se věnuje řada dokumentárních filmů. Natočeny byly také celovečerní dramatické snímky inspirované skutečnou událostí, i dramatickýchfilmy filmechzcela fikční (sci-fi, horor). Roku 2013 byl odvysílán ukrajinský seriál ''[[Metelyky]]'', který se odehrává v Pripjati v době nehody. V roce 2019 vznikl oceňovaný dramatický britsko-americký seriál ''[[Černobyl (seriál)|Černobyl]]'' zachycující průběh havárie a její řešení.<ref>{{Citace elektronického periodika
| příjmení1 = Totušek
| jméno1 = Jaroslav
[[Kategorie:Katastrofy roku 1986]]
[[Kategorie:Dějiny Běloruska]]
[[Kategorie:Dějiny Ukrajiny 20. století]]
[[Kategorie:Požáry na Ukrajině]]
| 