Bankovní unie: Porovnání verzí

Přidáno 177 bajtů ,  před 1 rokem
Členství v bankovní unii - z úvodu do samostatné kapitoly
(Žádost Bulharska a Chorvatska o vstup do bankovní unie)
(Členství v bankovní unii - z úvodu do samostatné kapitoly)
'''Evropská bankovní unie''' je projektem [[Evropská unie|Evropské unie]] v oblasti [[bankovnictví]]. Jedná se o odpověď evropských zemí na [[Dluhová krize v eurozóně|krize bankovních sektorů a krize veřejných financí]], jež se projevily v různé podobě v různých částech [[Evropa|Evropy]], nejcitelněji však ve státech [[Eurozóna|eurozóny]] po roce [[2009]] jakožto specifický důsledek [[Ekonomická krize od 2007|globální finanční a ekonomické krize]]. Bankovní unie vedle společného základu harmonizovaných pravidel sestává ze tří pilířů. Těmi jsou jednotný bankovní dohled, jednotné řešení bankovních krizí a společné pojištění vkladů klientů bank. Pouze první dva pilíře jsou zatím funkční. Politická jednání mezi členskými státy o třetím pilíři jsou v současné době zablokovaná a na jeho podobě neexistuje shoda.
 
== Účast v bankovní unii ==
Účast v bankovní unii je povinná pro státy platící společnou měnou. Ostatní členové EU se mohou připojit navázáním tzv. úzké spolupráce s [[Evropská centrální banka|Evropskou centrální bankou]] a stát se tak členy bankovní unie i bez zavedení eura. [[Dánsko]] a [[Švédsko]], které eurem dosud neplatí, tento krok momentálně aktivně zvažují. Motivace těchto zemí je do jisté míry dána i tím, že se velká skandinávská bankovní skupina [[Nordea]] rozhodovala o přesídlení ze Švédska na území bankovní unie. I přes avizovanou snahu zmíněných zemí znovu zvážit vstup do bankovní unie se však banka rozhodla pro okamžité přesunutí svého sídla do [[Finsko|Finska]],<ref>[https://www.ft.com/content/1ed979fe-9318-11e7-a9e6-11d2f0ebb7f0 Financial Times: Nordea to move its headquarters to Finland ]</ref> které eurem platí a je proto automaticky členem bankovní unie.
 
Účast v bankovní unii je povinná pro státy platící společnou měnou. Ostatní členové EU se mohou připojit navázáním tzv. úzké spolupráce s [[Evropská centrální banka|Evropskou centrální bankou]] a stát se tak členy bankovní unie i bez zavedení eura.
Dne [[29. červen|29. června]] [[2018]] zažádalo o vstup do bankovní unie [[Bulharsko]], dne [[4. červenec|4. července]] [[2019]] tak učinilo [[Chorvatsko]]. V daných zemích zatím probíhají potřebné reformy a ke schválení jejich žádostí tak dosud nedošlo.
 
Dne [[29. červen|29. června]] [[2018]] zažádalo o vstup do bankovní unie [[Bulharsko]], dne [[4. červenec|4. července]] [[2019]] tak učinilo [[Chorvatsko]]. V daných zemích zatím probíhají potřebné reformy a ke schválení jejich žádostí tak dosud nedošlo.
 
Účast v bankovní unii je povinná pro státy platící společnou měnou. Ostatní členové EU se mohou připojit navázáním tzv. úzké spolupráce s [[Evropská centrální banka|Evropskou centrální bankou]] a stát se tak členy bankovní unie i bez zavedení eura. [[Dánsko]] a [[Švédsko]], které eurem dosudtaké zatím neplatí, tento krok momentálně aktivně zvažují. Motivace těchto zemí je do jisté míry dána i tím, že se velkávýznamná skandinávská bankovní skupina [[Nordea]] rozhodovala o přesídlení ze Švédska na území bankovní unie. Švédsko mělo zájem na tom, aby Nordea zůstala, Dánsko mělo zájem, aby banka přesunula své sídlo k němu. I přes avizovanou snahu zmíněných zemí znovu zvážit vstup do bankovní unie se však banka rozhodla pro okamžité přesunutí svého sídla do [[Finsko|Finska]],<ref>[https://www.ft.com/content/1ed979fe-9318-11e7-a9e6-11d2f0ebb7f0 Financial Times: Nordea to move its headquarters to Finland ]</ref> které eurem platí a je proto automaticky členem bankovní unie.
 
== Důvody pro vznik bankovní unie ==
Zmíněné mechanismy by měl doplnit ještě třetí, poslední pilíř: Evropský systém pojištění vkladů (EDIS), tedy společná garance vkladů drobných vkladatelů v jejich plné výši (max. do 100 000 EUR) a jejich vyplacení klientům do 7 dnů v případě, že se jejich banka dostane do insolvence a bude zlikvidována. Od tohoto mechanismu se očekává další posílení důvěry klientů v bankovní systém, a to zajištěním stejné úrovně ochrany vkladatelům v celé bankovní unii bez ohledu na konkrétní místo, na kterém se v bankovní unii nachází. Vkladatelé by tak napříště nebyli vystaveni negativním důsledkům větších lokálních šoků, na které národní garanční fondy z logiky věci nemají dostatečné prostředky. Zároveň by byla dále omezena nebezpečná smyčka mezi státem a bankami na jeho území (a jejich potenciálem se vzájemně uvrhnout do krize), jak bylo popsáno výše. Na konečné podobě tohoto mechanismu, natožpak na jeho spuštění, však v současné době neexistuje politická shoda. Odpůrci EDIS podmiňují jeho zavedení dalším snižováním rizik v bankovních sektorech zúčastněných států, které je podle nich v současnosti stále nedostatečné a hrozil by morální hazard. Osud mechanismu je tak nejistý.
 
Funkčnost architektury bankovní unie zatím od doby vzniku nebyla v praxi podrobena zatěžkávací zkoušce v podobě systémové finanční krize. Podle nových pravidel proběhlo zatím pouze jedno řešení krize - španělské [[Banco Popular]] v červnu [[2017]]. Rezoluce banky se obešla bez použití veřejných prostředků i bez zapojení Jednotného fondu pro řešení krizí. První malý test nového rámce byl proto tiskem i odbornou veřejností hodnocen jako relativně úspěšný.
 
== Odkazy ==