Wolfgang Hannibal ze Schrattenbachu: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
m Robot: -prázdný nepodporovaný parametr infoboxu; kosmetické úpravy
MatSuBot (diskuse | příspěvky)
m různé úpravy
Řádek 119:
Kardinál byl milovníkem umění, pompézní dvorské kultury a zábavy. K jeho oblíbeným letním rezidencím patřily zámky v [[Kroměříž]]i, ve [[Vyškov]]ě a [[Schrattenbachův palác]] v Brně, Kobližné ulici, který pro něj přestavěl brněnský architekt [[Mořic Grimm]], a kde dnes sídlí [[Mahenova knihovna]]. V Kroměříži založil [[Piaristické gymnázium v Kroměříži|kláštery řádu piaristů]] a [[Klášter kapucínů v Kroměříži|kapucínů]], [[Kaple Panny Marie Bolestné (Kroměříž)|kapli Bolestné Panny Marie]] a v tamní [[Biskupská mincovna|biskupské mincovně]] dával razit stříbrné i zlaté biskupské mince a medaile.
 
Ve [[Vyškov (zámek)|vyškovském zámku]] zřídil divadelní sál. Měl proslulou dvorskou kapelu, kterou vedli Italové [[Stefano Leporati]] a [[Girolamo Pera]] (jako [[Kapelník|kapelníci]]) a Carlo Zuccari a Carlo Tessarini (první [[Housle|houslisté]]). Jako jediný z&nbsp;moravských mecenášů zaměstnával též italské [[Kastrace|kastráty]] ([[Antonio Fornarini]], [[Sante Lorenzini]]). Od roku [[1727]] uváděl na svém [[Arcibiskupský zámek Kroměříž|zámku v&nbsp;Kroměříži]] dvakrát ročně italské opery, od roku 1734 se produkce přesunuly do Vyškova. V&nbsp;jeho brněnském paláci se v&nbsp;době postní každý týden hrála [[Oratorium|oratoria]]. Ve sbírkách [[Arcibiskupský zámek Kroměříž|biskupského zámku]] v [[Kroměříž]]<nowiki/>i a [[Vyškov (zámek)|zámku ve Vyškově]] jsou vystaveny dva Schrattenbachovy reprezentační portréty v&nbsp;oděvu kardinála, obě olejomalby na plátně.
 
Kardinál Schrattenbach byl pohřben v&nbsp;kapli Bolestné Panny Marie (dnes Schrattenbachova kaple) v&nbsp;[[kostel svatého Mořice (Kroměříž)|kostele sv. Mořice]] v&nbsp;[[Kroměříž]]i. Jeho figurální náhrobek tam vytvořil sochař [[Ondřej Zahner]]. Podle testamentu Schrattenbach zanechal umělecké sbírky, klenoty a drahokamy. Především z&nbsp;jeho odkazu klenotů byla roku 1738 v&nbsp;dílně brněnského zlatníka [[Ondřej Vogelhund|Ondřeje Vogelhunda]] zhotovena unikátní zlatá monstrance, zdobená smaragdy a diamanty, zvaná [[Zlaté slunce Moravy]], dnes vystavená v&nbsp;[[Muzeum umění Olomouc|Arcidiecézním muzeu]] v&nbsp;Olomouci.