Vnitrozemská vodní cesta: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
dodal jsem linky na odborné pojmy
MatSuBot (diskuse | příspěvky)
m různé úpravy
Řádek 36:
[[Vodní doprava]] měla význam zejména v době, kdy ještě nebyla rozvinutá doprava [[silniční doprava|silniční]] a [[železniční doprava|železniční]]. Poplatky za údržbu vodní cesty byly zpravidla zahrnuty v různých formách plavebních dávek, v nichž byly často smíšeny i s celními poplatky. Na přelomu 18. a 19. století docházelo k postupnému rušení říčních cel, respektive důslednému oddělování cel od plavebních dávek. Na [[Labe|Labi]] byly plavební dávky zrušeny smlouvou severoněmeckého bundu s [[Rakousko|Rakouskem]] v roce [[1870]]. V [[Německo|Německu]] se do říšské ústavy roku [[1871]] dostalo ustanovení čl. 54 odst. 4, podle nichž se na přirozených vodních cestách mohou vybírat poplatky jen za používání zvláštních zařízení k ulehčení dopravy, přičemž tyto poplatky ani poplatky za použití státních umělých vodních cest nesmí přesahovat náklady na údržbu. Rovněž ve [[Francie|Francii]] byla v té době zproštěna poplatků plavba po řekách a státních průplavech.
 
V současné době český Zákon o vnitrozemské plavbě nestanoví výslovně právo obecného bezplatného užívání vodních cest, ale vzhledem k historické tradici bývá v tomto smyslu vykládán. [[Vodní zákon]] (254/2001 Sb.) v § 7 stanoví, že k použití [[Povrchová voda|povrchových vod]] k plavbě není třeba povolení [[Vodoprávní úřad|vodoprávního úřadu]]. Vodní zákon rovněž stanoví některá obecná omezení plavby. Povrchové vody lze užívat k plavbě jen tak, aby při tom nedošlo k ohrožení zájmů rekreace, jakosti vod a [[vodní ekosystém|vodních ekosystémů]], bezpečnosti osob a [[Vodní dílo|vodních děl]]<nowiki/>l; rozsah a podmínky užívání povrchových vod k plavbě stanoví [[Ministerstvo dopravy České republiky|Ministerstvo dopravy]] v dohodě s [[Ministerstvo životního prostředí České republiky|Ministerstvem životního prostředí]] ve spolupráci s [[Ministerstvo zemědělství České republiky|Ministerstvem zemědělství]] vyhláškou.
 
Na dopravně významné vodní cestě může plavební úřad (jímž je [[Státní plavební správa]]) dočasně omezit nebo zastavit provoz, je-li narušena provozuschopnost. [[Říční informační služby]] („RIS“) jsou bezplatně a nepřetržitě zpřístupněný [[informační systém veřejné správy]], obsahující soubor informací vztahujících se k podpoře řízení provozu a dopravy ve vnitrozemské plavbě na vymezených vodních cestách.