Protein teplotního šoku: Porovnání verzí

Odebráno 57 bajtů ,  před 8 měsíci
m
odstranění značek <nowiki>; kosmetické úpravy
m (→‎HSP jako DAMPy: překlep)
m (odstranění značek <nowiki>; kosmetické úpravy)
 
[[Soubor:Hsp70.jpg|thumbnáhled|Funkce hsp70 (francouzsky) - [[chaperon]]ová aktivita]]
'''Protein teplotního šoku''' ('''hsp''' - '''heat shock protein''') je označení pro skupinu [[Bílkovina|proteinů]], které zajišťují univerzální [[stres]]ovou odpověď buněk, například při vystavení buňky vysoké [[teplota|teplotě]], extrémnímu [[Kyseliny|pH]] nebo třeba [[těžké kovy|těžkým kovům]]. Váží se na nesbalené proteiny, chrání je či pomáhají jejich sbalení ([[chaperon]]ová aktivita).<ref>http://biomikro.vscht.cz/documents/biochemie_mikroorganismu/pdf/HSP.pdf</ref>
 
| url = http://www.jimmunol.org/content/193/12/5765
| datum přístupu = 2018-06-13
}}</ref>. Vazebné místo pro peptidy bylo detekováno u [[hsp70]], [[hsp90]], [[gp96]] a [[Kalretikulin|kalretikulinukalretikulin]]u<ref name=":0" />.
 
HSP dále stimulují receptory imunitního systému a podílejí se na správném sbalení celé řady imunologicky významných proteinů<ref name=":1">{{Citace periodika
| url = http://link.springer.com/10.1007/s12192-016-0670-z
| datum přístupu = 2018-06-13
}}</ref>. Například gp96 se podílí na sbalování [[Toll-like receptor|TLR]] a [[Integrin|integrinůintegrin]]ů<ref name=":0" />.
 
=== Význam v antigenní prezentaci ===
 
==== Klasická MHCI prezentace ====
Ve zkratce klasická MHCI prezentace je dráha, kdy antigenní peptidy vzniklé v [[Proteazom|proteazomuproteazom]]u jsou transportovány skrz [[Transportér asocio|TAP]] protein do [[Endoplazmatické retikulum|endoplasmatického retikula]] a zde naloženy na MHCI molekuly. Ty následně putují i s peptidy sekreční drahou na plasmatickou membránu. Při takto zjednodušeném popisu klasické MHCI prezentace jsou HSP obvykle zanedbávány, hrají ale významnou roli v účinnosti celého procesu<ref name=":0" />.
 
HSP vážou poškozené buněčné proteiny a navádí je do proteasomu. Následně vážou vzniklé peptidy a přenáší je k membráně endoplasmatického retikula k TAP transportéru. [[Hsp90]] a [[hsp70]] si peptidy pravděpodobně předávají, kdy hsp90 asociuje s proteazomem a čeká na vzniklý peptid, hsp70 asociuje s TAP transportérem a navzájem mohou hsp90 a hsp70 interagovat spolu navzájem<ref name=":0" />. Uvnitř ER jsou pak další chaperony, tvoří společně s TAP a MHCI takzvaný "peptide loading complex" (v překladu komplex nakládající peptidy na MHCI). Peptidy v ER váže hlavně [[kalretikulin]], [[gp96]] více napomáhá nasednutí vysokoafinního peptidu do žlábku MHCI molekuly<ref name=":0" />.
 
==== Autofagie ====
Autofagická dráha umožňuje prezentaci intracelulárních antigenních peptidů na MHCII molekule. HSP se podílejí na klasické makroautofagii, kdy proteinové agregáty či celé organely jsou obklopeny dvojitou membránou a následně degradovány při fůzi s [[Lyzozom|lyzozomemlyzozom]]em<ref name=":3" />. Dále se HSP účastní speciálního typu autofagie, bývá označován jako chaperony mediovaná autofagie (CMA), kdy HSP napomáhá transportu cytosolických proteinů přímo do lyzozomů<ref name=":3" />.
 
==== Zkřížená prezentace ====
 
=== HSP jako DAMPy ===
Pokud se HSP octnou v extracelulárním protstředí, mohou být naším imunitním systémem vnímany jako tzv. danger associated molecular patterns ([[DAMPs|DAMP]])<ref name=":1" />. Jedná se o struktury, které stimulují [[PRR]] podobně jako různé bakteriální produkty, ale DAMP jsou odvozené z našich vlastních, endogenních struktur.
 
HSP mohou interagovat s [[Toll-like receptor|TLR2]] a [[Toll-like receptor|TLR4]] a aktivovat tak [[Antigen prezentující buňka|antigen prezentující buňky]], tzn. indukovat u nich expresi [[Kostimulace|kostimulačních molekul]], prozánětlivých a polarizačních [[Cytokin|cytokinůcytokin]]ů a [[Hlavní histokompatibilní komplex|MHC]] molekul<ref name=":2" /><ref name=":0" />.
 
HSP mohou signalizovat také přes scavenger receptory. Některé asociují s TLR, jiné přímo spouští prozánětivé dráhy v buňce ([[MAP kináza|MAPK]], [[NF-κB|NF-kB]]). Výjimkou je v tomto případě scavenger receptor SRA, který po stimulaci působí imunosupresivně<ref name=":0" />.
HSP mohou být sekretovány z [[Nádorová buňka|nádorových]] a imunitních buněk za stresových podmínek skrze nekanonické sekreční dráhy, podobně jako [[Rodina interleukinu-1|IL1<sub>b</sub>]], neboť nemají [[signální peptid]], který by je naváděl do klasické sekreční dráhy<ref name=":1" />.
 
Další možností je vylití HSP při buněčné [[Nekróza|nekróze]], nebo sekrece prostřednictvím [[Exozom (váček)|exosomexosomů]]<nowiki/>ů<ref name=":1" />. Také při některých speciálních typech [[Apoptóza|apoptotické smrti]] (např. indukované [[Chemoterapie|chemoterapeutiky]]) dochází k vystavení HSP na extracelulární straně plasmatické membrány<ref name=":2" />.
 
Jak dlouhou dokážou HSP asociovat s peptidy v extracelulárním prostředí je terčem debat. Alespoň v případě hsp70 se zdá, že vazba peptidu by měla být dostatečně stabilní, aby HSP mohl peptid přenést až k [[Antigen prezentující buňka|antigen prezentující buňce]]<ref name=":1" />.
 
Působení extracelulárních HSP na imunitní systém je rozmanité. Mohou podporovat antigenní prezentaci a stimulovat řadu receptorů denritických buněk. Výsledný imunostimulační ([[Th-1 odpověď|Th1]], [[Th17 lymfocyt|Th17]], [[Th2]]) či imunosupresivní ([[Regulační T-lymfocyt|Treg]]) efekt je výrazně závislý na kontextu tkáně. HSP dovedou v principu indukovat obojí prostřednictvím tolerogeních či imunogeních [[Dendritická buňka|dendritických buněk]]<ref name=":0" />.
 
V důsledku klinické využití HSP zahrnuje jak proti[[Rakovina|nádorovou]] terapii tak i terapii [[Autoimunita|autoimunitních onemocnění]], jako je [[revmatoidní artritida]], či [[Diabetes mellitus|diabetes 1. typu]]<ref name=":0" /><ref>{{Citace periodika
120 013

editací