Verze z 2. 12. 2018, 19:38 editovat DraceaBot (diskuse \| příspěvky) Roboti 27 876 editací m →‎Reference: typografické úpravy ← Přejít na předchozí porovnání		Verze z 11. 7. 2019, 17:49 editovat zrušit editaci MatSuBot (diskuse \| příspěvky) Roboti 146 386 editací m odstranění značek <nowiki>; kosmetické úpravy Přejít na další porovnání →
Řádek 1: {{Infobox - osoba}} '''Ferdinand Tönnies''' ([[26. červenec\|26. července]] [[1855]] – [[9. duben\|9. dubna]] [[1936]]) byl [[Německo\|německý]] [[sociologie\|sociolog]], [[ekonomie\|ekonom]] a [[filosofie\|filosof]]. Je znám především pro svou sociologickou typologii, kde tradiční pospolitost ([[Gemeinschaft a Gesellschaft\|Gemeinschaft]]) staví proti moderní společnosti ([[Gemeinschaft a Gesellschaft\|Gesellschaft]]) <sup>[1]</sup>, dále se zabýval rovněž studiem [[Sociální norma\|sociálních norem]], sociologií povolání a [[Průzkum veřejného mínění\|výzkumem veřejného mínění]], kde je pokládán za průkopníka.<sup>[2]</sup> Spolu s [[Max Weber\|M. Weberem]] a [[Georg Simmel\|G. Simmelem]] založil v roce [[1909]] ''[[Německá sociologická společnost\|Německou společnost pro sociologii]]'' (''Deutsche Gesellschaft für Soziologie''). == Život == Ferdinand Tönnies strávil své dětství na statku v obci Eiderstedt v severoněmeckém [[Šlesvicko-Holštýnsko\|Šlesvicko-Holštýnsku]] <sup>[1]</sup>, a po odchodu svého otce do důchodu ve městě Hosum. V roce [[1872]] se Tonnies přihlásil k vlasteneckému entuziasmu na Štrasburské univerzitě, ale díky využití svobody pohybu pro německé studenty postupně přestoupil na univerzity v [[Jena\|Jeně]], [[Bonn~~\|Bonnu~~]]u, [[Lipsko\|Leipzigu]] a [[Tübingen\|Tubingenu]], kde nakonec získal roku [[1877]] doktorát klasické [[Filosofie\|filozofie]]. I poté jeho zájmy směřovaly k politické filozofii a sociálním problémům. Finanční prostředky otce mu později umožnily věnovat se postdoktorálnímu studiu. Tönnies šel na Berlínskou univerzitu, a pak do [[Londýn~~\|Londýna~~]]a, kde započal studia Hobbesianismu, směru vycházejícího z myšlenek politického filozofa [[Thomas Hobbes\|Thomase Hobbes]], a teorie [[Gemeinschaft a Gesellschaft]].<sup>[3]</sup> Od roku [[1881]] až do roku [[1933]] přednášel na univerzitě v [[Kiel]]~~<nowiki/>~~u, odkud byl vyhnán [[Nacismus\|nacisty]] a tři roky nato zemřel.<sup>[1]</sup> == Gemeinschaft a Gesellschaft == Tönnies rozlišoval mezi dvěma typy sociálního seskupení [[Gemeinschaft a Gesellschaft]], které jsou do [[Čeština\|češtiny]] nejčastěji překládány jako [[~~Pospolitost\|pospolitos~~pospolitost]]~~<nowiki/>t~~ a [[společnost]]. Tyto koncepty slouží k pojmenování dvou typů společenské vazby, společnosti. V této teorii Tonnies mluví o dvou formách lidské vůle. „Wesenwille“ neboli organická vůle, jež je základem Gemeinschaftu. A pro Gesellschaft „Kurwille“, což znamená v nejvhodnějším českém překladu vůle arbitrální nebo libovůle.<sup>[4]</sup> '''Pospolitost''' (Gemeinschaft) je postavena na pokrevních svazcích typické pro [[Rodina\|rodinu]], kde lidé žijí v pospolitém životě a hluboké [[Solidarita\|solidaritě]], avšak to platí i pro jiné sociální vazby jako sousedství či dokonce i život v malé vesnici. Jedná se o živoucí organismus, ve kterém vztahy hrají klíčovou roli. Častokrát převládá obecný zájem v sociálních vazbách, které jsou řízeny zvyky a obyčeji.<sup>[5]</sup> To všechno vychází z vůle jednání vnitřních potřeb a přirozeného stavu.<sup>[4]</sup> '''Společnost''' (Gesellschaft) lze přirovnat zejména k akciovým společnostem, velkoměstům. A právě v takovýchto příkladech jsou lidé spjati pouze vnější [[Konvence\|konvencí]]. Osoby jsou na sobě nezávislé, izolovány od ostatních, přestože je sjednocuje [[racionální]] účel. Jedinci jde o určité zájmy a cíle, založené na kalkulu a osamostatněném myšlení.<sup>[5]</sup> Řádek 17: == Další studie Ferdinanda Tönniese == K [[~~Empirický\|empirickým~~empirický]]m studiím Ferdinanda Tönniese patří vzorce sňatkového chování, kriminální chování, pozice dělníků v docích a sociální podmíněnost názorů a postojů <sup>[1]</sup>. Ve Šlesvicku-Holštýnsku zkoumal příčiny sebevražednosti.<sup>[2]</sup> == Hlavní práce == Řádek 35: == Další díla == * ''De Jove Ammone questionum specimen'', Phil. Diss., Tübingen 1877 * ''Der [[Friedrich Nietzsche\|Nietzsche]]-Kultus'', [1897], ''Tönnies-Forum'', Kiel ²2005 * ''[[Friedrich Schiller\|Schiller]] als Zeitbürger und Politiker'', Buchverlag der Hilfe, Berlin-Schöneberg 1905 * ''Strafrechtsreform'', Pan, Berlin 1905 * ''Philosophische Terminologie in psychologisch-soziologischer Ansicht'', Thomas, Leipzig 1906 * ''Die soziale Frage'', [1907], ''Die soziale Frage bis zum Weltkriege'', ed. Cornelius Bickel, Walter de Gruyter, Berlin/New York 1989 * ''[[Thomas Hobbes]], der Mann und der Denker'', 1910 * ''Der englische Staat und der deutsche Staat'', Karl Curtius, Berlin 1917 * ''Weltkrieg und Völkerrecht'', S. Fischer Verlag, Berlin 1917 * ''[[Theodor Storm]]'', Karl Curtius, Berlin 1917 * ''Soziologische Studien und Kritiken'', I-III, Jena 1924, 1926, 1929 * ''Geist der Neuzeit'', [1935], 1998 (''Ferdinand Tönnies Gesamtausgabe'', XXII, Walter de Gruyter, Berlin/New York 1998, 3-223) * ''Die Tatsache des Wollens'', ed. Jürgen Zander, Duncker & Humblot, Berlin 1982 * ''Ferdinand Tönnies - [[Harald Höffding]]. Briefwechsel'', ed. Cornelius Bickel/Rolf Fechner, Duncker & Humblot, Berlin 1989 * '''''Ferdinand Tönnies Gesamtausgabe''''', I-XXIV, ed. Lars Clausen/Alexander Deichsel/Cornelius Bickel/Carsten Schlüter-Knauer/Uwe Carstens, Walter de Gruyter, Berlin/New York 1998-) Řádek 54: == Reference == # Keller, Jan, Dějiny klasické sociologie, Praha: Slon, 2005, 492-493 s., ISBN 80-86429-34-2 # Keller, Jan, Úvod do sociologie, Praha: Slon, 2006, 199 s., ISBN 80-86429-39-3 # Tönnies, Ferdinand [online], [cit. 24.11. 2018], Encyklopedia. Dostupné z: <nowiki>https://www.encyclopedia.com/people/social-sciences-and-law/sociology-biographies/ferdinand-tonnies</nowiki> # Maříková H., Petrusek, M., Vodáková, A., Velký sociologický slovník, Praha: Karolinum, 1996, 338-339 s., ISBN 80-7184-164-1 # Mucha, Ivan, Sociologie – základní texty, Pelhřimov: Tiskárna a vydavatelství 999, 204, 21- 23 s., ISBN 80-86391-13-2 {{Autoritní data}}

Ferdinand Tönnies: Porovnání verzí