Adrian de Vries: Porovnání verzí

Z doby, kdy Adrian de Vries pracoval v Giambolognově sochařské dílně ([[1581|březen 1581]]), byl zmíněn jako [[Zlatník (řemeslo)|zlatník]]. Předpokládá se i jeho podíl na sousoší ''[[Únos Sabinek]]'' ([[Loggia dei Lanzi]], [[Florencie]]) a vytvoření jedné nebo i více bronzových soch pro kapli Grimaldiů v [[Janov (Itálie)|Janově]]. Následně opustil Florencii, aby v milánské dílně [[Pompeo Leoni|Pompea Leoniho]] vytvořil několik bronzových plastik, včetně soch apoštolů [[Jakub Starší|Jakuba]], [[Jan Evangelista|Jana]] a [[Svatý Ondřej|Ondřeje]] v nadživotní velikosti. Sochy byly určeny pro vysoký hlavní oltář klášterní [[El Escorial|baziliky San Lorenzo el Real]] v Escorialu. Z Milána odešel na dvůr [[Karel Emanuel I. Savojský|Karla Emmanuela I.]], zetě španělského krále [[Filip II. Španělský|Filipa II.]], do [[Turín]]a, kde měl vytvořit návrh na jezdeckou sochu [[Emanuel Filibert Savojský|Emmanuela Filiberta]], otce Karla Emmanuela. Přestože zde byl [[dvorní sochař|dvorním sochařem]], což však není písemně doloženo, odešel na dvůr císaře Rudolfa II. do Prahy. Do [[1590]]/[[1594|94]] je datováno bronzové sousoší ''[[Héraklés|Herkules v boji s drakem]]'', jehož kopie ([[1913]]) se nachází v pražské [[Valdštejnská zahrada|Valdštejnské zahradě]] na ostrůvku uprostřed rybníka.

[[Soubor:Apollo MET DP215247.jpg|náhled|upright|vlevo|Bronzová socha''Apollóna'' (1594/98, Metropolitní muzeum, New York)]]

Po smrti otce ([[1594]]) Adrian de Vries odjel z [[Haag]]u do [[Řím]]a, aby nakonec začal pracovat pro město [[Augsburg]]. Dokládá to nejen socha ''[[Apollón]]a'' v [[Metropolitní muzeum umění|Metropolitním Muzeu]], ale především návrhy na dvě městské kašny. Dohodu s městem Adrian de Vries podepsal [[1596|12. srpna 1596]]. Podle Vriesových modelů soch jejich převedení do [[bronz]]u provedl [[Wolfgang Neidhart]] ([[1576]]-[[1632]]). Jeho první velkou prací byla Vriesem navržená ''[[Merkur (mytologie)|Merkurova kašna]]'' ([[1599]]), zatímco druhá kašna zvaná ''Herkulova fontána'' (1602) znamená již odklon od florentské ''[[Neptunova kašna (Florencie)|Neptunovy kašna]]'', neboť vyniká dynamičností a snahou po vyjádření příběhu. V době, kdy se Adrian de Vries vrátil do Prahy (1602), byla na [[Pražský hrad|Pražském hradě]] dobudována slévárna bronzu. V té době vytvořil řadu přípravných studií pro sochařskou výzdobu císařova ''Nového'', dnes [[Španělský sál|Španělského sálu]]. Mezi léty [[1603]]-[[1609]] Adrian de Vries císaře Rudolfa II. třikrát portrétoval. Velká [[busta]] (1603) a [[Reliéf (sochařství)|reliéf]] (1609) císaře heroizovaly, zatímco malá busta ho zpodobnila méně idealizovaného. (1607).<ref>''Fučíková E.'' Pražský hrad za Rudolfa II., jeho předchůdců a následovníků (1530-1648). In: ''Rudolf II. a Praha'' (E. Fučíková et al., eds.). Vydala Správa Pražského hradu, Thames and Hudson, Seira, Praha-Londýn-Milán, 1995. Str. 59-60.</ref>