Horní Pěna: Porovnání verzí

V důsledku národnostního útlaku ze strany převažujícího německého obyvatelstva emigrovalo v letech [[1854]]–[[1909]] celkem 91 Čechů do [[Spojené státy americké|USA]]. Vztahy mezi Čechy a Němci se v obci ještě více vyostřily po vzniku samostatné [[Československo|ČSR]] v roce [[1918]]. Podle sčítání lidu z roku [[1930]] žilo v Horní Pěně 53 Čechů a 359 Němců, v Německém Malíkově (''dnes [[Malíkov nad Nežárkou|Malíkově nad Nežárkou]]'') 15 Čechů a 292 Němců. V obecním zastupitelstvu byli od roku [[1926]] zastoupeni již pouze Němci. V témže roce vznikla v obci německá tělocvičná jednota, která postupem času dávala čím dál tím více najevo svoji náklonnost k [[Sudetoněmecká strana|SdP]]. Baštou „radikálních [[Sudety|Sudetských Němců]]“ v oblasti byla nedaleká obec [[Číměř (okres Jindřichův Hradec)|Číměř]], kterou dokonce jednou navštívil i předseda Sudetoněmecké strany [[Konrad Henlein]]. Místním Čechům bylo pod pohrůžkou ztráty zaměstnání v podstatě zakázáno účastnit se jakýchkoliv českých vlasteneckých podniků, organizovaných např. [[Národní jednota Pošumavská|Národní Jednotou Pošumavskou]]. V roce [[1938]], po [[Anšlus|anšlusu Rakouska]], již zdejší Němci pouze vyčkávali připojení k [[Německá říše|Říši]]. [[23. září]] [[1938]] byla vyhlášena všeobecná [[mobilizace]], kdy měli i místní Němci nastoupit do Československé armády. K tomu ale samozřejmě nedošlo, protože již [[30. září|8. října 1938]], bezprostředněkrátce po [[Mnichovská dohoda|Mnichovu]], dorazila do obce německá armáda, kterou všichni Němci srdečně vítali. Místní Češi byli poté z obce vystěhováni.