Finsko: Porovnání verzí

Sociální rozdíly mezi vládnoucí a pracující [[sociální třída|třídou]] byly ve Finsku větší než v jiných porovnatelných zemích. Do [[19. století]] existovala zřejmá jazyková bariéra, potom se během 19. století ve Finsku vytvořila univerzitně vzdělaná [[meritokracie]], která se cítila být pravou reprezentací národa, protože mluvila finsky a protože velká část z jejich předků byla chudými rolníky.

 

 

Během [[Druhá světová válka|druhé světové války]] Finsko dvakrát bojovalo se [[Sovětský svaz|Sovětským svazem]]. Poprvé v [[zimní válka|zimní válce]] v letech [[1939]] až [[1940]] a znovu v [[Pokračovací válka|pokračovací válce]] od roku [[1941]] do roku [[1944]], tentokrát s podporou [[nacismus|nacistického]] [[Německo|Německa]]. Finské jednotky se také zúčastnily [[obležení Leningradu]]. Na tuto válku navazovala [[laponská válka]] v letech [[1944]] až [[1945]], kdy Finsko přinutilo Německo k odchodu ze severního Finska.

Po druhé světové válce se Finsko ocitlo v šedé zóně mezi Západem a Sovětským svazem. „[[YYA dohoda]]“ (zkratka slov y''stävyys''-, ''yhteistyö''- ''ja avunantosopimus'', což znamená Smlouva o přátelství, spolupráci a vzájemné pomoci) dávala Sovětskému svazu možnost vlivu na finskou domácí politiku. Mnoho politiků, jako např. prezident [[Urho Kaleva Kekkonen|Urho Kekkonen]] ([[1956]] až [[1981]]), využívalo jejich vztahů s Moskvou k řešení vnitrostranických sporů, což mělo za následek, že Sovětský svaz měl ještě větší vliv. Jiní politici, jako třeba [[Karl-August Fagerholm]], se naopak snažili sovětskému vlivu umíněně čelit.

 

 

== Geografie ==