Aktivní záloha ozbrojených sil České republiky: Porovnání verzí

| PV Praha

| 7

|-

! colspan="3" text-align:center |[[Středočeský kraj]]

V&nbsp;prvním roce služby u&nbsp;aktivních záloh může na cvičeních strávit až 8 týdnů<ref name=":0" />. Uchazeč o&nbsp;službu v&nbsp;aktivní záloze, který neprošel povinnou vojenskou službou, musí nejprve absolvovat Kurz Základní Přípravy v&nbsp;době trvání 6 týdnů. Poté musí každý rok absolvovat vojenská cvičení v&nbsp;celkové délce do tří týdnů (obvykle je výcvik rozdělen do několika termínů).<ref name="army.cz" /> Příprava předurčených rotmistrů, praporčíků a&nbsp;důstojníků se uskutečňuje ve Vojenské akademii Vyškov a&nbsp;v&nbsp;určených útvarech.<ref>Vojenská akademie – [http://www.vavyskov.cz/cs/content/velitelstvi-vycviku-%E2%80%93-vojenska-akademie Hlavní úkoly] {{Wayback|url=http://www.vavyskov.cz/cs/content/velitelstvi-vycviku-%E2%80%93-vojenska-akademie |date=20091211200154 }} – neplatný odkaz !</ref>

 

 

== Historie Aktivní zálohy ==

V&nbsp;roce 1938 byla provedena mimořádná opatření v&nbsp;květnu a&nbsp;červnu 1938. V&nbsp;jejich rámci byl povolán 1.&nbsp;ročník I.&nbsp;zálohy (odvodní ročník 1935) a&nbsp;vybraní záložníci z&nbsp;ostatních ročníků. Při [[Mobilizace|mobilizaci]] v&nbsp;září 1938 byli povoláni záložníci, kteří k&nbsp;datu vyhlášení mobilizace nedosáhli 40 let věku a&nbsp;všichni mladší příslušníci I. zálohy. Ke [[Stráž obrany státu|Stráži obrany státu]], která v&nbsp;době mobilizace podléhala vojenskému velení, nastoupilo jisté množství dobrovolníků. Vojenskému velení podléhali v&nbsp;té době i&nbsp;členové spolků s&nbsp;branným zaměřením. Spolu s&nbsp;příslušníky Československé armády se podíleli na ostraze důležitých objektů v&nbsp;zázemí. MNO se v&nbsp;té době připravovalo také na příjem zahraničních dobrovolníků. Pro jejich výcvik byly na východě republiky zřízeny zvláštní výcvikové tábory.

 

Vojenské osoby vstupovaly do odboje po 15.&nbsp;březnu 1939 dobrovolně, ale již 17.&nbsp;listopadu 1939 vydal zahraniční Československý národní výbor v&nbsp;Paříži mobilizační rozkaz. V&nbsp;letech 1944–1945 byl na osvobozovaných územích Československé republiky opětovně aplikován branný zákon z&nbsp;roku 1920 a&nbsp;další branné předpisy, vyplývající ze stavu branné pohotovosti státu.

 

 

Útvary aktivních záloh začaly být soustavně budovány od roku 2002. V&nbsp;jednotlivých krajích vznikly krajské pěší roty, které jsou určeny zejména k&nbsp;pomáhání při živelních pohromách a&nbsp;ochraně objektů důležitých pro obranu státu v&nbsp;rizikových situacích, např. při aktuální silné hrozbě teroristického útoku. Kromě toho jsou postupně zakládány specializované útvary aktivních záloh u&nbsp;jednotlivých druhů vojsk (tanková rota, ženijní rota, útvar speciálních sil atd.)

 

== Odkazy ==