Verze z 4. 12. 2018, 21:40 editovat DraceaBot (diskuse \| příspěvky) Roboti 27 876 editací m typografické úpravy ← Přejít na předchozí porovnání		Verze z 6. 7. 2019, 23:01 editovat zrušit editaci Xerostomus (diskuse \| příspěvky) 556 editací Názorné vysvětlení plus výpočty v Calc či Excelu. značka: editace z Vizuálního editoru Přejít na další porovnání →
Řádek 3: Je definována jako počet dní (tj. úseků dlouhých 86 400 [[sekunda\|sekund]]), které uplynuly od poledne [[Coordinated Universal Time\|světového času]] dne [[1. leden\|1. ledna]] roku 4713 př. n. l. podle [[Proleptické datování\|proleptického]] [[Juliánský kalendář\|Juliánského kalendáře]] (případně též 24. listopadu 4714 př. n. l. podle proleptického Gregoriánského kalendáře). Zapisuje se jako celé číslo dne nebo – pro přesnější určení času – jako desetinné číslo, přičemž zlomková část čísla odpovídá příslušnému dílu dne. Mnohdy se v zápisu čísla vkládají nebo vypouštějí mezery mezi číslicemi za miliony a tisíci. Jinými slovy v pondělí 1.1.4713 př.n.l. v pravé poledne v Greenwitch, GB začal den 0 JDT/JDN a ten samý den o půlnoci bylo 0,5 JD. Následně v úterý dopoledne byl stále den 0 JDN a v poledne začal den 1 JDN atd. Tento matoucí aspekt překlápění čísla v poledne odstranilo tzv. modifikované a úplné julianské datum, MJD a JD, viz níže. Juliánské datum je používáno zejména v ▼ ▲Juliánské datum je používáno zejména v historická [[chronologie\|historické chronologii]] pro převody mezi různými [[letopočet\|letopočty]] a [[éra]]mi a [[astronomie\|astronomii]] pro určování specifických okamžiků v pohybu [[kosmické těleso\|nebeských těles]], zejména [[hvězda\|hvězd]], [[planeta\|planet]], [[planetka\|planetek]] a [[kometa\|komet]]), např. průchodů na [[oběžná dráha\|oběžné dráze]] [[Perihélium\|perihéliem]] nebo stanovení okamžiku, ke kterému jsou [[elementy dráhy]] stanoveny (tzv. [[Ekvinokcium\|epocha]]). Používá se také jako časová škála při určování [[perioda (fyzika)\|periody]] u proměnných hvězd. Používání juliánského data navrhl [[Francie\|francouzský]] [[matematik]] a [[Astronomie\|astronom]] [[Joseph Scaliger]] ve svém díle ''De emendatione temporum'' (1583), dopracoval v dodatku z r. 1606 jako reakci na gregoriánskou reformu kalendáře. Pojmenoval tuto časovou škálu podle jména svého otce Julia čili pojmenování nijak nesouvisí s [[Julius Caesar\|Juliem Cesarem]], který zavedl [[juliánský kalendář]]. == Algoritmus pro výpočet == Řádek 54 ⟶ 57: === Úplné juliánské datum === Úplné juliánské datum JD ještě obsahuje údaj o čase v rámci dne, který ale začíná až v poledne. Proto je třeba přičíst časový údaj a odečíst 12 hodin (součet zlomků může být záporný): <math>\begin{matrix}J\!D & = & J\!D\!N + \frac{\text{h} - 12}{24} + \frac{\text{m}}{1440} + \frac{\text{s}}{86400}\end{matrix}</math> Protože Praha je od Londýna vzdálená necelých 15° na východ, tzn. přibližně jednu hodinu, musíme od našeho slunečního času odečíst 1/24 (0,042), abychom dostali JD. (Přesně řečenoː počet stupňů/360.) Například jestliže je v Praze 18ː00 slunečního času, tak upravený čas je (18-12)/24-1/24=5/24=0,2083, který přičteme k JDN. Úplné Julianské číslo dne (JD) můžeme nejsnadněji získat v programu Calc (Libreoffice), pomocí tohoto vzorceː =AdresaBunky̠SDatumemAČasem+2415019-0,5-ZeměpisnáŠířka/360 Pro hodnotyː "06.07.2019 18:00:00" v Praze (tzn. 14,44195° východně od Londýna) vychází úplné Juliánské datum JD=2458671,23071681. Postup v jiných tabulkových editorech, např. Gnumeric, Excel ap. je analogický, ale konstanta 2415019 se může lišit dle nastavení. == Modifikované Juliánské datum ==

Juliánské datum: Porovnání verzí