Rozhodování: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
m Robot: přidáno {{Autoritní data}}; kosmetické úpravy |
Přidal jsem části Techniky rozhodování, Kroky a Kognitivní a osobní zkreslení, přeložil jsem části hesla Decision-making na anglické Wikipedii. značka: editace z Vizuálního editoru |
||
Řádek 1:
{{Překlad|en|Decision-making|904360693}}
'''Rozhodování''' je proces, při kterém jedinec či kolektiv vybírá nejlepší akci ze všech možných akcí. Jedná se o takovou akci (volbu), která nejlépe naplní dané možnosti ([[preference]]).
Řádek 17 ⟶ 19:
Na základě celkových preferencí může jedinec učinit rozhodnutí.
== Techniky rozhodování ==
Techniky rozhodování mohou být rozděleny do dvou širokých kategorií: skupinové rozhodovací techniky a individuální rozhodovací techniky.
=== Skupinové ===
* '''Konsensuální''' se snaží vyhnout se "vítězům" a "poraženým". Konsensus vyžaduje, aby většina souhlasila s daným směrem akce a menšina to alespoň akceptovala. Jinak řečeno, pokud menšina nesouhlasí se směrem akce, konsensus požaduje, aby směr akce byl upraven tak, aby z něj byly odstaněny sporné části.
* '''Metody založené na hlasování'''
** '''Majorita''' vyžaduje podporu nadpoloviční většiny členů skupiny. Laťka je tedy nižší, než u konsensu.
** '''Pluralita''', kde největší skupina rozhoduje, i když nemá majoritu.
** '''Kvadratické hlasování''' umožňuje přispěvovatelům vyjádřit jejich ''preferenci'' a ''intenzitu preference'' pro každé rozhodnutí (na rozdíl od jednoduchého rozhodnutí ''pro'' nebo ''proti'')
** '''Rozsahové hlasování''' nechá každého člena ohodnotit jednu či více dostupných voleb. Volba s nejvyšším průměrem je zvolena.
=== Individuální ===
* '''Rozhodovací rozvaha''' - vypsání výhod a nevýhod (benefitů a nákladů, pro a proti) každé volby.
* '''Optimalizace očekávané hodnoty''' - zvolení alternativy s nejvyšším pravděpodobností váženým využitím, volitelně se zvážením averze k riziku.
* '''Satisfakce''' - zvažování alternativ jen do té doby, dokud není nalezena první akceptovatelná.
* '''Souhlas s osobou s autoritou''', či "expertem", "jen následování příkazů"
* '''Anti-autoritářství''' - provedení nejvíce opačné akce v porovnání s radami nedůvěryhodných autorit.
* '''Házenkářství''' - např. hození si mincí, vylosování lístků z několika variant a jiné metody založené na náhodě, nebo souhře okolností - taroty, astrologie.
* '''Automatizované''' - vytvoření kritérií pro automatizované rozhodování.
* '''Systémy pro podporu rozhodování''' - použití programů pro rozhodování při setkání se s komplexním rozhodováním, nebo když se zvažuje mnoho zapojených lidí, kategorií, nebo jiných faktorů, které ovlivňují rozhodování.
== Kroky ==
Různí badatelé zformulovali podobné předepsané kroky zaměřené na zlepšení rozhodování.
=== GOFER ===
V osmdesátých letech (1980) psycholog Leon Mann a kolegové vyvinuli systém rozhodování nazvaný GOFER, který učili dospělé, jak bylo shrnuto v knize Teaching Decision Making To Adolescents. <ref>{{Citace periodika
| titul = Becoming a better decision maker
| url = https://onlinelibrary.wiley.com/doi/abs/10.1080/00050068908259558
| periodikum = Australian Psychologist
| datum vydání = 1989
| datum přístupu = 2019-07-06
| issn = 1742-9544
| strany = 141–155
| ročník = 24
| číslo = 2
| doi = 10.1080/00050068908259558
| jazyk = en
| jméno = Leon
| příjmení = Mann
}}</ref>
# Ujištění se o cíli.
# Generování možností.
# Hledání fakt.
# Zvážení důsledků.
# Zhodnocení a implementace.
=== DECIDE ===
V roce 2008 Kristina Guo publikovala model DECIDE pro rozhodování, který má šest částí:<ref>{{Citace periodika
| titul = DECIDE: A Decision-Making Model for More Effective Decision Making by Health Care Managers
| url = http://insights.ovid.com/
| periodikum = The Health Care Manager
| datum vydání = 2008-04-01
| datum přístupu = 2019-07-06
| issn = 1525-5794
| pmid = 18475113
| strany = 118–127
| ročník = 27
| číslo = 2
| doi = 10.1097/01.HCM.0000285046.27290.90
| jazyk = ENGLISH
| poznámka = PMID: 18475113
| jméno = Kristina
| příjmení = Guo
}}</ref>
# Definice problému.
# Vypsání seznamu všech kritérií (omezení).
# Zvážení či sesbírání všech alternativ.
# Výběr nejlepší alternativy.
# Vývoj a implementace akčního plánu.
# Vyhodnocení a sledování hodnocení a zvážení zpětné vazby, je-li to potřeba.
== Kognitivní a osobní zkreslení ==
Proces rozhodování je ovlivňován klamy. Objevují se více, když je rozhodováno pod tlakem, nebo stresem, nebo jde o vysoce složité rozhodování.
Zde je seznam běžně debatovaných klamů v úsudku a rozhodování:
* '''Selektivní hledání důkazů''' (také známé jako [[Konfirmační zkreslení]]): Lidé mají sklon chtít sbírat fakty, které podporují konkrétní závěry, ale nebrat v úvahu jiná fakta, která podporují jiné závěry.
* '''Předčasné ukončení hledání důkazů''': Lidé mají sklon akceptovat první alternativu, která vypadá, jakože by mohla fungovat.
* '''Kognitivní setrvačnost''' je neochota změnit existující myšlenkové vzorce ve tváři nových okolností.
* '''Selektivní vnímání''': Lidé aktivně přeskakují informace, které si myslí, že nejsou důležité (viz [[Předsudek]]).
* '''Chtění, aby to byla pravda''' (anglicky ''wishful thinking'')
* '''Zkreslení podporující volbu''' nastává, když lidé rozostřují vzpomínky zvolených a odmítnutých voleb proto, aby zvolené volby vypadaly atraktivnější.
* '''Poslednost''' (anglicky ''recency'') - Lidé mají sklon být pozornější k posledním informacím a buď ignorovat, nebo zapomínat starší informace.
* '''Opakování''' - Chtění věřit tomu, co se říká nejčastěji.
* '''Kotvení''' - rozhodování je příliš ovlivněno počáteční informací, která tvaruje náš pohled na následující informace.
* '''Skupinové myšlení''' (anglicky ''groupthink'') je vzájemný tlak držet názory držené skupinou.
* '''Zkreslení důvěryhodnosti zdroje''' je tendence odmítnout tvrzení osoby na základě zkreslení oproti osobě, organizaci, nebo skupině, do které osoba náleží.
* '''Asymetrie přiznávání kreditu''' - lidé mají sklon přiznat své úspěchy interním faktorům - svým schopnostem, či talentům, ale vysvětlovat své chyby v termínech externích faktorů, jako například smůla.
* '''Hraní role''' je tendence vyhovovat očekávání druhých lidí o rozhodování.
* '''Podcenění nejistoty a iluze ovládání''': Lidé mají sklony podceňovat budoucí nejistotu díky tendenci věřit, že mají více kontroly nad událostmi, než ve skutečnosti mají.
* '''Optimismus''' je tendence přeceňovat pravděpodobnost výskytu pozitivních událostí v budoucnosti a podceňovat pravděpodobnost negativních životních událostí.
== Související články ==
Řádek 23 ⟶ 121:
* [[rozhodovací věda]]
* [[rozhodovací zásady]]
*[[Kognitivní zkreslení]]
== Literatura ==
| |||