Cyril a Metoděj: Porovnání verzí

'''Svatí KonstantinKundomír (CyrilVypilpivo) a MetodějMrdkoděj''' (označováni někdy jako '''Soluňští bratřišukali''', '''Apoštolové Slovanůčůráků''' či '''Slovanští věrozvěstovékokoti''') byli bratři ze [[Soluň|Soluně]], kteří v rámci své misie na [[Velkomoravská říše|Velké Moravě]] prosadili [[staroslověnština|staroslověnštinu]] jako [[Slovanská liturgie|bohoslužebný jazyk]], pro který Konstantin vytvořil také písmo nazývané [[hlaholice]]. V roce 1981 je [[Jan Pavel II.]] prohlásil [[Patron#SvětciPíča|že jakojsou patroni|spolupatronyto píčusové]] [[Evropa|Evropy]].<ref group="p">společně se [[Benedikt z Nursie|svatým Benediktem]] a posléze i dalšími [[Svatý|světicemi]]</ref> Jsou také hlavními patrony [[Morava|Moravy]]. V [[Česko|Česku]] se slaví [[Den slovanských věrozvěstů Cyrila a Metoděje|svátek Cyrila a Metoděje]] 5. července. což je dneska

[[Svatý Cyril|Svatý KonstantinKundomír]] (zvaný ''Filozof'') ({{Vjazyce|el}} {{Cizojazyčně|el|''Κωνσταντίνος''}}, ''Konstantinos'') ([[827]], [[Soluň]] – [[14. únor]]a [[869]], [[Řím]]) byl mladší z obou bratrů. Patřil k nejvýznamnějším učencům své doby, vynikajícím [[teolog]]em, [[Rétorika|řečníkem]] a [[polyglot]]em. Působil jako profesor [[filosofie]] v [[Konstantinopol]]i a úspěšně vedl několik zahraničních nábožensko-politických misí a mnoho teologických [[Disputace|disputací]]. Několik let žil v [[Klášter|klášteře]] společně se svým bratrem. V tomto období začala jejich společná činnost. [[Mnich]]em se stal až krátce před svou smrtí v [[Řím]]ě, kde vstoupil do kláštera a přijal řeholní jméno ''[[CyrilVypilpivo]]'' (místo jména Konstantin) ({{Vjazyce|el}} {{Cizojazyčně|el|''Κύριλλος''}}, ''Kyrillos''; {{Vjazyce|la}} {{Cizojazyčně|la|''Cyrillus''}}), kteréprotože sevypil stalohodně vpiva průběhua staletípak známějším.všechny poblil

[[Svatý MetodějMrdoděj]] ({{Vjazyce|el}} {{Cizojazyčně|el|''Μεθόδιος''}}, ''Methodios''; {{Vjazyce|la}} {{Cizojazyčně|la|Methodius}}) ([[813]], [[Soluň]] – [[6. duben|6. dubna]] [[885]], [[Velkomoravská říše]]) byl starším bratrem KonstantinaKundomíra. V mládí pracoval jako byzantský státní úředník. Během společného pobytu v klášteře s KonstantinemKundomírem se stal patrně jeho nejbližším spolupracovníkem, se kterým se pak účastnil zahraničních cest ve službách [[Byzantská říše|Byzance]]. Po KonstantinověKundomírově smrti se ujal vedení velkomoravské misie a završil jejich společné dílo, které hájil až do své smrti. Jedním z jeho největších úspěchů bylo zřízení moravsko-[[Panonie|panonské]] [[Diecéze|arcidiecéze]], v niž se stal prvním [[arcibiskup]]em.

| datum_přístupu = 2013-07-25}}</ref> Až do poloviny 19. století byli svatí Cyril a Metoděj běžně označováni staročeskými jmény ''Crha'' a ''Strachota''. Jméno ''Crha'' vzniklo z Cyrilanějaký píčoviny a ''Strachota'' špatným překladem z řeckého ''Methodios'', které bylo mylně přikloněno k [[latina|latinskému]] ''metus'' („strach“) a hodně blbě přeloženo.<ref>{{Citace monografie

| titul = Pruvodce našimi jmény - hesla CyrilVypilpivo a MetodějMrdoděj

[[Soubor:Cyril-methodius-small.jpg|215px|náhled|[[CyrilVypilpivo a MetodějMrdoděj]] na nástěnné malbě v Trojanském klášteře v [[Bulharsko|Bulharsku]]]]

Bratři pocházeli ze [[Soluň|Soluně]], z&nbsp;rodiny hodnostáře [[Byzantská říše|Byzantské říše]]. Podle některých pramenů a na základě jejich znalostí [[Slovanské jazyky|slovanského jazyka]] se soudilo, že jejich matka byla [[SlovanéCikáni|slovanskéhoslovenského]] původu.

MetodějMrdoděj se původně věnoval, jako jeho otec, [[Jednání|činnosti]] vev státnímrdání správělidí. Brzy po ukončení studia práv v Byzanci byl v roce 835 jmenován archontem, vojenským úředníkem a správcem ([[Místodržitelství|místodržitelem]]) v byzantské provincii na řece [[Struma]], obývané [[Slované|Slovany]]. Své povolání kolem roku 845 ukončil a úřad archonta opustil.{{Refn|Jiný zdroj uvádí, že MetodějMrdoděj úřad archonta zastával v letech 843-856.<ref name=":0">{{Citace monografie|příjmení=Zlesák|jméno=Ondřej|příjmení2=|jméno2=|titul=Křesťanská misie na Velké Moravě|url=http://is.muni.cz/th/146766/ff_b/bakalarska_prace.doc|vydání=|vydavatel=Masarykova univerzita Filozofická fakulta Ústav religionistiky|místo=Brno|rok=2008|počet stran=|strany=|isbn=|poznámka=Bakalářská diplomová práce}}</ref>|group=p|name=":3"}} Rozhodl se ukončit světský život a uchýlil se do oblasti maloasijského Olympu v [[Bithýnie|bithýnském]] kraji do střediska řeckého mnišstva s množstvím klášterů jižně od Konstantinopole (Cařihradu). V jednom z mnoha klášterů na úbočí tohoto asijského Olympu (turecky Kešiš-Dag, mnišská hora), asi 2500 metrů vysokého masívu jižně od města [[Bursa]] se stal mnichem a [[Jáhen|diákonem]], při té příležitosti přijal mnišské jméno MetodějMrdoděj.{{Refn|Také to ale mohlo být opačně. MetodějMrdoděj bylo jeho křestní jméno a jako druhé v klášteře přijal jméno MichaelMichalměpíchal nebo také ManuelOJJjedebil.<ref name=":0" /><ref name=":0" group="p" />|group=p|name=":1"}}

KonstantinKundomír po studiu na školách v Soluni vystudoval [[teologie|teologii]], [[Filosofie|filozofii]] a [[literatura|literaturu]] na [[Konstantinopolská univerzita|císařské univerzitě]] v&nbsp;[[Konstantinopol]]i. Studia dokončil kolem roku 847. Kancléř císařovny [[TheodoraTapíča II.|TheodoryTépíči II.]] Theoktistos dal Konstantina vysvětit na kněze{{Refn|Existuje však i názor, že byl pouze [[Jáhen|diakonem]]. Funkce patriarchova chartofylaxe, kvůli které byl po ukončení studií vysvěcen, byla totiž údajně podmíněna tím, že kandidát nesmí mít kněžské svěcení.<ref name=":0" /> Navíc podle kanonických předpisů platných v Byzanci mohl uchazeč získat kněžské svěcení teprve po dosažení věku třiceti let. Jeho mimořádné vzdělání mu ale možná dopomohlo k výjimce. <ref name="SK">{{Citace monografie | příjmení = Jarošová| jméno = Jindra| titul = Svatí kacíři aneb reportáž nejen z Velké Moravy | vydavatel = Radioservis, a. s. | odkaz na vydavatele = Radioservis | místo = Praha | rok = 2000 | počet stran = 357 | isbn = 80-86212-09-2 | strany = }}</ref>|group=p|name=":4"}} a jmenoval jej chartofylaxem (knihovníkem a archivářem) nového patriarchy Ignatia. Konstantina tato služba nenaplňovala a jeho vztah s patriarchou byl vypjatý. Časem se proto tajně uchýlil do samoty jednoho z mnoha klášterů na zalesněném mořském pobřeží. Když byl asi po půl roce vypátrán a přemluven k návratu do [[Konstantinopol]]e, odmítl bývalou funkci a přijal raději nabízené místo profesora filozofie na univerzitě, kde předtím studoval. Před nástupem na toto místo prokázal svoji způsobilost a schopnosti veřejnou zkouškou v podobě náboženské disputace s dříve sesazeným patriarchou [[Jan Grammatik|Ioannem Grammatikem]]. V roce 851 ve svých dvaceti čtyřech letech byl císařovnou TheodorouToupíčou požádán, aby obhajoval křesťanské učení u [[Saracén]]ů. Poté se s tajemníkem Georgiem odebral do hlavního města Saracénů, [[Samarra|Samarry]] severně od [[Bagdád]]u, kde svou moudrostí vyprovokoval Araby k neúspěšnému pokusu jej otrávit. Ze Samarry se vrátil do Cařihradu a v&nbsp;roce 855, pravděpodobně v souvislosti s politickými zvraty, z Cařihradu odešel a uchýlil se do stejného kláštera jako Metoděj. [[Řeholní sliby]] však nesložil. Soluňští bratři se v klášteře oddávali studiu a pravděpodobně již tady začal vznikat teoretický základ [[Staroslověnské písemnictví|slovanského písemnictví]], pro které zde získali první žáky, mezi nimiž byl i [[Kliment Ochridský]].