Bosna a Hercegovina: Porovnání verzí

'''Bosna a Hercegovina''' (''BiH'') ([[Bosenština|bosensky]]/[[Srbština|srbsky]]/[[Chorvatština|chorvatsky]] ''Bosna i&nbsp;Hercegovina'', cyrilicí [[Bosenština|bosensky]]/[[Srbština|srbsky]] ''Босна и&nbsp;Херцеговина''), někdy zvaná jednoduše '''Bosna''', je přímořská země v&nbsp;jihovýchodní Evropě, na [[Balkán|Balkánském poloostrově]]. Jejím hlavním a&nbsp;zároveň největším městem je [[Sarajevo]] s&nbsp;275 524 obyvatel (2013)<ref>{{Citace elektronické monografie|příjmení=|jméno=|titul=POPIS STANOVNIŠTVA, DOMAĆINSTAVA I STANOVA U BOSNI I HERCEGOVINI, 2013. REZULTATI POPISA|url=http://www.popis2013.ba/popis2013/doc/Popis2013prvoIzdanje.pdf|vydavatel=Agencija za statistiku Bosne i Hercegovine|místo=Sarajevo|datum vydání=Juni 2016.|datum přístupu=10.12.2016}}</ref>. Bosna hraničí na severu, západě a&nbsp;jihu&nbsp;s [[Chorvatsko|Chorvatskem]], na východě se [[Srbsko|Srbskem]] a&nbsp;na jihovýchodě s&nbsp;[[Černá Hora|Černou Horou]]. Bosna a&nbsp;Hercegovina je téměř [[vnitrozemský stát]], s&nbsp;výjimkou pásu 20&nbsp;km na [[Jaderské moře|pobřeží Jaderského moře]] kolem města [[Neum]].<ref name="coastline">[https://www.cia.gov/library/publications/the-world-factbook/geos/bk.html Coastline] [[The World Factbook|''World Factbook,'']] 2006-08-22</ref><ref>[http://encarta.msn.com/encyclopedia_761563626/Bosnia_and_Herzegovina.html Bosna a&nbsp;Hercegovina: I: Úvod], ''Encarta,'' 2006. [http://www.webcitation.org/5kwQDsIKK Archivní] 2009-10-31. – neplatný odkaz !</ref> Střední a&nbsp;jižní část země je hornatá, na severozápadě je mírně kopcovitá a&nbsp;na severovýchodě převážně rovinatá. Vnitrozemí, resp. Bosna, a&nbsp;má mírné [[kontinentální podnebí|kontinentální klima]], ohraničené horkými léty a&nbsp;chladnými a&nbsp;sněhovými zimami, kdežto jižní cíp země, Hercegovina, má [[středozemní klima]] a&nbsp;nízký reliéf.

Bosna a&nbsp;Hercegovina je oblast, kde lze vysledovat lidské osídlení až do [[neolit]]u, v průběhu staletí byla obývána [[Ilyrové|Illyry]], [[Keltové|Kelty]], [[Gótové|Góty]] a nakonec od 6. století n. l. [[Slované|Slovany]]. místníMístní Slované byli součástí [[Byzantská říše|Východořímské (Byzantské) říše]], [[Chorvatské království|chovatského]] či [[Raška (království)|rašského království]] nebo [[Uhersko|Uher]]. Od konce 12. století se zde ale začala projevovat tendence k samostatnému vývoji, která z Bosenské bánoviny pod vedením rodu Kotromanićů roku 1377 učinila království.<ref>{{cite book|url=|title=Paul Mojzes. Religion and the war in Bosnia. Oxford University Press, 2000, p 22; „Medieval Bosnia was founded as an independent state (Banate) by Ban Kulin (1180-1204).“.}}</ref><ref>{{cite book |url=http://books.google.com/books?id=0rIGA0rluO0C&pg=PA71&dq=A+tradition+betrayed+In+the+Middle+Ages+the+Bosnians+called+themselves+%22Bosnians%22&hl=sv&sa=X&ei=2jaIUYPFKsaO4AT0lYCoDA&ved=0CDEQ6AEwAA#v=onepage&q=A%20tradition%20betrayed%20In%20the%20Middle%20Ages%20the%20Bosnians%20called%20themselves%20%22Bosnians%22&f=false|title=''Bosnia and Hercegovina: A Tradition Betrayed''|author=Robert J. Donia, John V.A Fine|year=2005|work= |publisher=C. Hurst & Co. Publishers |accessdate=}}, s. 71; ''Ve středověku se Bosňané nazývali „Bosňáci“, nebo používali ještě místní (krajská, regionální) jména.''</ref><ref>{{cite book |url=http://books.google.com/books?id=KQkXAQAAIAAJ&q=called+the+bosnjani&dq=called+the+bosnjani&hl=sv&sa=X&ei=tkCIUdTXJunj4QTz9oCIAg&redir_esc=y|title=''Myths and boundaries in south-eastern Europe''|author=Pål Kolstø |year=2005|work= |publisher=Hurst & Co. |accessdate=}}, s. 120, ''. středověká Bosna byla země jednoho lidu, obyvatelé byly nazýváni Bošnjani a hlásili se ke třem vyznáním.''</ref> Odstředivé tendence šlechty a nepříznivé zahraničně politické okolností nakonec způsobily, že se země roku 1463 dostala pod nadvládu [[Osmanská říše|Osmanské říše]], která Bosnu držela až do roku 1878, formálně až do roku 1908. Během panování osmanských sultánů došlo k významných etnickým přesunům původního obyvatelstva a země se výrazně islamizovala. Území bylo roku 1878 zabráno [[Rakousko-Uhersko|Rakousko-Uherskem]], které tu vládlo až do konce [[První světová válka|první světové války.]] V&nbsp;meziválečném období byla Bosna součástí Království Srbů, Chorvatů a&nbsp;Slovinců (od roku 1929 Jugoslávie) a&nbsp;po [[Druhá světová válka|druhé světové válce]] byl zemi udělen status suverénní republiky v&nbsp;nově vytvořené jugoslávské federaci. Po rozpuštění [[Socialistická federativní republika Jugoslávie|Socialistické federativní republiky Jugoslávie]] země v roce 1992 vyhlásila nezávislost, která byla následována [[Válka v Bosně a Hercegovině|bosenskou válkou]], trvající až do roku 1995.

Dnes země udržuje vysokou [[Seznam států světa podle indexu lidského rozvoje|gramotnost, má dlouhou očekávanou délku života a&nbsp;vysokou úroveň vzdělání]] a&nbsp;je jednou z&nbsp;nejčastěji navštěvovaných zemí v&nbsp;regionu.<ref>{{Citace elektronické monografie|url=http://www.lonelyplanet.com/bosnia-and-hercegovina |titul=Lonely Planet's Bosnia and Herzegovina Tourism Profile |vydavatel=Lonely Planet}}</ref> Bosna a&nbsp;Hercegovina je regionálně a&nbsp;mezinárodně známá svou přírodní krásou a&nbsp;kulturním dědictvím vycházejícím ze šesti historických civilizací, z&nbsp;jejísvou kuchyněkuchyní, zimníchzimními sportůsporty, její různorodérůznorodou a&nbsp;jedinečnéjedinečnou hudbyhudbou, architekturyarchitekturou a&nbsp;jejích festivalůfestivaly, z&nbsp;nichž některé jsou největší a&nbsp;nejvýznamnější svého druhu v&nbsp;jihovýchodní Evropě.<ref>{{Citace elektronické monografie |url=http://www.sff.ba/content.php/en/festival?set_culture=en |titul=About the Sarajevo Film Festival |vydavatel=Sarajevo Film Festival Official Website |datum přístupu=01-10-2013 |url archivu=https://web.archive.org/web/20121104133828/http://www.sff.ba/content.php/en/festival?set_culture=en |datum archivace=04-11-2012 |nedostupné=ano }} – neplatný odkaz !</ref><ref>{{Citace elektronické monografie|url=http://www.insidefilm.com/europe.html |titul=Inside Film's Guide to Film Festivals in Europe |vydavatel=Inside Film}}</ref> Země je domovem tří etnických skupin, oficiálně ''konstitutivních národů,'' [[Bosňáci|Bosňáků]], [[Srbové|Srbů]] a&nbsp;[[Chorvati|Chorvatů]]. Bez ohledu na etnicitu je každý občan Bosny a&nbsp;Hercegoviny v&nbsp;češtině považován za [[Bosňané|Bosňana]]. Termíny [[Hercegovina|hercegovský]] a&nbsp;[[Bosna (historická země)|bosenský]] odkazují k historickým regionům země, neslouží tedy k národnostní klasifikaci, nicméně Hercegovina nemá jasně stanovené hranice. Do rakousko-uherské okupace se země běžně označovala za Bosnu v širším slova smyslu, z níž se vyděluje Bosna v užším slova smyslu a Hercegovina.<ref>{{Citace elektronické monografie |url=http://www.utoronto.ca/tsq/03/vinko.shtml |titul=The Language Situation in Post-Dayton Bosnia and Herzegovina |vydavatel=Toronto Slavic Quarterly |datum přístupu=01-10-2013 |url archivu=https://web.archive.org/web/20120703180910/http://www.utoronto.ca/tsq/03/vinko.shtml |datum archivace=03-07-2012 |nedostupné=ano }}</ref>

Bosna a&nbsp;Hercegovina má dvojkomorovou legislativu a&nbsp;tříčlenné předsednictví, složené ze členů každé hlavní etnické skupiny. Nicméně, výkon ústřední vlády je velmi omezený, neboť země je do značné míry decentralizovaná a&nbsp;skládá se ze dvou autonomních entit a jednoho regionu: [[Federace Bosny a Hercegoviny]] a&nbsp;[[Republika srbská|Republiky Srbské]], a regionu [[Brčko (distrikt)|Brčko]], který patří pod místní vládu. Federace Bosny a&nbsp;Hercegoviny je sama o&nbsp;sobě složitá a&nbsp;skládá se z&nbsp;10 federálních jednotek – kantonů. Země je potenciálním kandidátem na členství v&nbsp;Evropské unii a&nbsp;od dubna 2010 je kandidátem na členství v&nbsp;[[Severoatlantická aliance|NATO]]. Tehdy na summitu v&nbsp;[[Tallin]]u obdržela tzv. akční plán členství. Země je dále od roku 2002 členem [[Rada Evropy|Rady Evropy]] a&nbsp;roku 2008 se stala zakládajícím členem [[Unie pro Středomoří|Středomořské unie]].

Bosenská ústava nespecifikuje žádný oficiální jazyk.<ref>{{cite journal|title=Language rights and language justice in the constitutions of the world|journal=Language Problems & Language Planning|volume=28|issue=1|pages=11-24|first=Eduardo D.|last=Faingold|doi=10.1075/lplp.28.1.03fai|year=2004}}</ref><ref>{{cite book|title=Rights Before Courts: A Study of Constitutional Courts in Postcommunist States of Central and Eastern Europe|first=Wojciech|last=Sadurski|year=2005|publisher=Springer|page=342|isbn=1402030061}}</ref><ref name="Footitt">{{cite book|title=Languages at War: Policies and Practices of Language Contacts in Conflict|first1=Hilary|last1=Footitt|first2=Michael|last2=Kelly|year=2012|location=Basingstoke|publisher=Palgrave Macmillan|pages=111-120|isbn=0230368778}}</ref> Stejný status [[Bosenština|bosenštiny]], [[Srbština|srbštiny]] a [[Chorvatština|chorvatštiny]] potvrdil ústavní soud v roce 2000.<ref name="Footitt" /> Mluvčí tří daných jazyků si navzájem rozumějí, ajazyky bylyjsou dohromady známé jako [[srbochorvatština]]. Užívání jednoho z nich se stalo znakem etnické identity.<ref>{{cite book|title=Language and Identity in the Balkans: Serbo-Croatian and its Disintegration|last=Greenberg|first=Robert David|year=2004|location=Oxford|publisher=Oxford University Press|isbn=978-0-19-925815-4}}</ref> Bosenština a srbština se píší v [[Latinka|latinském písmu]]latinkou i [[Cyrilice|cyrilicicyrilicí]], zatímco chorvatština jen v latincelatinkou.