Verze z 7. 6. 2017, 09:49 editovat Jarka D (diskuse \| příspěvky) 4 157 editací →‎Externí odkazy ← Přejít na předchozí porovnání		Verze z 4. 7. 2019, 16:05 editovat zrušit editaci Pakl (diskuse \| příspěvky) 83 editací →‎Problém: Opraven překlep značky: editace z mobilu editace z mobilní aplikace editace z mobilní aplikace pro Android Přejít na další porovnání →
Řádek 8: Problém vzniká ze sporu mezi představou všemohoucího a dobrotivého Boha a na druhé straně zkušeností zla. Týká se tedy zejména monoteistických náboženství, zejména [[judaismus\|judaismu]], [[křesťanství]] a [[islám]]u; netýká se systémů [[Dualismus (náboženství)\|dualistických]], které předpokládají, že svět vzniká zápasem dobrého a zlého božstva, a východních, které zahrnují pojem [[karma]]. Řada autorů, například [[Voltaire]], v něm viděla a vidí zásadní logické vyvrácení náboženství. Jiní se snažili rozpor vyřešit, těmto pokusům se říká teodicea. Tak [[svatý Augustin]] zastával názor, že zlo je zdánlivé a ve skutečnosti je jen nedostatkem dobra. Jeho názor byl obecně přijímán – s výjimkou některých [[nominalismus\|nominalistů]] – až do 17. století, kdy se opět začalo uvažovat o skutečnosti zla. Ve 20. století se problémem zla zabývali mnozí význační ~~myslitelě~~myslitelé. Mezi ně patří například [[Nikolaj Berďajev]], který problém zla nazval [[Paradox\|paradoxním]] a prohlásil o něm: ''„Není možné tento problém rozřešit ani ho převést do racionální roviny, protože v tom případě se okamžitě ztratí.“''<ref>{{Citace monografie\|jméno=Martin\|příjmení=Buber\|odkaz na autora=Martin Buber\|titul=Obrazy dobra a zla\|místo=Olomouc\|rok=1994\|vydavatel=Votobia\|isbn=80-85885-17-4\|stránky=7}}</ref> Na Berďajejovu myšlenku nemožnosti řešení tohoto paradoxního problému reagoval později [[Martin Buber]] ve svém spisku ''„Obrazy dobra a zla“'', který sepsal poté, co se problematikou zla zabýval ve svém dřívějším spisku ''„Gog a Magog“''. == Pokusy o řešení ==

Teodicea: Porovnání verzí