Verze z 22. 6. 2019, 14:14 editovat InternetArchiveBot (diskuse \| příspěvky) Roboti 358 001 editací Robot: Opravuji 2 zdrojů and označuji 0 zdrojů jako nefunkční #IABot (v2.0beta15) ← Přejít na předchozí porovnání		Verze z 30. 6. 2019, 16:00 editovat zrušit editaci MatSuBot (diskuse \| příspěvky) Roboti 146 369 editací m Úprava rozcestníku za pomoci robota: Klient - změna odkazu/ů na Klient (chráněnec); kosmetické úpravy Přejít na další porovnání →
Řádek 2: == Původ pojmu a definice == Název se patrně odvozuje od prastarého zvyku, že se prosebníci (římští [[~~klient~~Klient (chráněnec)\|klienti]]i) shromažďovali v předsíni vlivných osob, panovníků a později i poslanců apod. V historických společnostech se tedy jednalo o způsob, jak se poddaní a podřízení snažili ovlivnit rozhodování mocnějších ve svůj prospěch, případně ve prospěch své skupiny. Podobně se tomu tak dělo v předsálí [[Kongres Spojených států amerických\|Kongresu USA]] (''lobby''), kde občané kontaktovali své kongresmany. Přestože se traduje, že poprvé slovo "lobbing" použil americký prezident [[Ulysses S. Grant\|Ulysses Grant]]<ref>{{Citace periodika \| titul = A Lobbyist by Any Other Name? \| periodikum = NPR.org Řádek 8: \| url = https://www.npr.org/templates/story/story.php?storyId=5167187?storyId=5167187&t=1536001160416 \| datum přístupu = 2018-09-03 \| příjmení = \| jméno = \| url archivu = https://web.archive.org/web/20180903215128/https://www.npr.org/templates/story/story.php?storyId=5167187%3FstoryId%3D5167187&t=1536001160416 \| datum archivace = 2018-09-03 Řádek 19: \| url = https://www.npr.org/templates/story/story.php?storyId=5167187?storyId=5167187&t=1536001160416 \| datum přístupu = 2018-09-03 \| příjmení = \| jméno = \| url archivu = https://web.archive.org/web/20180903215128/https://www.npr.org/templates/story/story.php?storyId=5167187%3FstoryId%3D5167187&t=1536001160416 \| datum archivace = 2018-09-03 Řádek 38: == Lobbování a korupce == Na druhé straně může takové ovlivňování přejít v [[korupce\|korupci]], tj. zneužívání svěřené pravomoci k soukromému či skupinovému prospěchu. Základním znakem korupce je poskytování výhod tomu, kdo rozhoduje, jako protislužby za jeho rozhodnutí. “''Korupcí je, když osoba zastupující veřejný zájem jedná s vidinou osobního prospěchu místo toho, aby prosazovala nejlepší možné řešení ve prospěch občanů'',” píší autoři inspirativní brožury o korupci Ondřej Vondráček a Marek Havrda (Vondráček, Ondřej - Havrda, Marek: Korupce jako parazit. Návod jak ji porazit. Praha 2013, s. 14) Řádek 49: Všichni lobbisté by měli při svých aktivitách dodržovat určité etické zásady. Obecně platí, že lobbista by měl být vždy schopen odpovědět na tři následující otázky: Kdo jste a koho zastupujete?, Jaká je struktura vaší organizace/firmy?, Co konkrétně chcete změnit a jakým způsobem toho chcete dosáhnout? <ref>{{Citace monografie\|příjmení = HODGES, Megan a WOODS, Geoffrey\|jméno = \|příjmení2 = \|jméno2 = \|titul = Aby váš hlas byl vyslyšen\|vydání = První vydání\|vydavatel = Informační centrum nadací a jiných neziskových organizací\|místo = Praha\|rok = 1998\|počet stran = \|strany = 15\|isbn = 80-902284-4-5}}</ref> Existují dva přístupy k regulaci lobbování – zákonná regulace a oborová, tzv. samoregulace, případně kombinace obou přístupů. a) Zákonná regulace je založena na existenci legislativního rámce, který definuje lobbing a určuje pravidla pro jeho činnost. Zákon může stanovit tzv. registrační povinnost lobbistů, tj. závazek politických poradců zapsat se do centrálního a veřejného seznamu lobbistů. b) Samoregulace - jejím nástrojem bývá samoregulační orgán (nejčastěji asociace sdružující profesionální politické poradce – jednotlivce či agentury), který sám určuje standardy lobbingu. Asociace uplatňují [[etický kodex]] – soubor závazných pravidel chování při lobbování. Závazek respektování etického kodexu založeného na čestném a transparentním lobbování je podmínkou členství v asociaci. V případě porušení těchto pravidel mohou být lobbisté či public affairs agentury sankcionováni, případně vyloučeni z asociace. Celá řada států a organizací vytvořila etické kodexy, k nimž se lobbisté mohou povinně musí přihlásit - např. Velká Británie ([http://apaa.cz/wp-content/uploads/2015/08/Public-Affairs-Code-20191.pdf zde]), ČR ([http://apaa.cz/cz/stanovy-a-eticky-kodex/ APAA]), ale [https://search.coe.int/cm/Pages/result_details.aspx?ObjectID=0900001680700a40 doporučení] vydala také Rada Evropy. Lobbisté, registrovaní při některých institucích Evropské unie v tzv Rejstříku transparentnosti, se například zavazují k Etickému kodexu [http://ec.europa.eu/transparencyregister/public/staticPage/displayStaticPage.do?reference=CODE_OF_CONDUCT&locale=cs#cs] obsahující mj. následující: Řádek 67: == Lobbing v zahraničí == Zeměmi s nejdelší tradicí lobbingu jsou [[Spojené státy americké]] a [[Spojené království]]. Spojené státy jsou zároveň největším centrem lobbistů. Ve [[Washington, D.C.\|Washingtonu D. C.]] jich je registrovaných přibližně 12 tisíc.[https://thehill.com/business-a-lobbying/business-a-lobbying/371033-lobbying-activity-at-highest-level-since-2010-report] Lobbing je zde uplatňován na základě regulačního přístupu, který je založen na povinném registru lobbistů. Vedle USA jsou dalšími zeměmi uplatňujícími regulační přístup [[Spojené království]], [[Austrálie]], [[Kanada]], [[Polsko]], [[Německo]], [[Maďarsko]], [[Taiwan]] a [[Litva]]. Zákonná regulace zahrnuje vedle povinnosti lobbistů registrovat se také pravidelné zveřejňování lobbistických kontaktů a jejich činnosti. Neregulační přístup funguje například ve [[Španělsko\|Španělsku]], v [[Dánsko\|Dánském království]] a [[Norsko\|Norském království]]. Systém regulace lobbování je zde založen na seberegulaci. Nástrojem regulace jsou asociace lobbistů, jež sdružují profesionální politické poradce – jednotlivce nebo agentury. Asociace uplatňují etický kodex, v němž se jednotliví lobbisté či public affairs agentury, zavazují při výkonu své činnosti jednat čestným a transparentním způsobem. Řádek 75: Ve Spojeném království Velké Británie a Severního Irska na začátku roku 2014 prošla legislativní změna a zákon o lobbingu vstoupil v platnost<ref>{{Citace elektronického periodika \| periodikum = http://www.thirdsector.co.uk/go/policy_and_politics/article/1229504/lobbying-bill-receives-royal-assent-becomes-law }}</ref>. == Lobbing v Evropské unii == Lobbing je při institucích Evropské unie velice rozšířeným fenoménem ([http://www.europarl.europa.eu/RegData/bibliotheque/briefing/2013/130558/LDM_BRI(2013)130558_REV1_EN.pdf více zde]), do kterého zástupci národních i nadnárodních společností každoročně investují nemalé finanční prostředky. Počet tamních lobbistů zapsaných v tzv Rejstříku transparentnosti EU činí v roce 2019 necelých 12 tisíc, z nichž přibližně polovinu tvoří interní lobbisté jednotlivých firem (5969), třetinu nevládní organizace (3162) a desetinu profesionální poradenské společnosti včetně právních kanceláří (1191) [http://ec.europa.eu/transparencyregister/public/homePage.do]. Mezi mezinárodní public affairs agentury, které působí v institucích EU a zároveň mají zastoupení v ČR, se řadí například [[Fleishman-Hillard]] či [[Weber Shandwick]]. Vůbec nejvyšší výdaje na lobbisty, pracující v Bruselu a Štrasburku, vykazuje společnost Google, která do lobbingu ročně investuje více než šest milionů eur. Druhým v pořadí je Microsoft, který investuje více jak 5 milionu eur, a dále Shell Companies se čtyřmi a půl miliony eur a ExxonMobil Petroleum & Chemical s necelými čtyřmi miliony eur.

Lobbování: Porovnání verzí