Národní souručenství: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
doplnění úvodu značka: editor wikitextu 2017 |
šablona {{Pracuje se}} odstr. značka: editor wikitextu 2017 |
||
Řádek 1:
{{Infobox - politická strana
| název = Národní souručenství
Řádek 26 ⟶ 25:
Dne 22. března 1939 došlo k ustanovení výboru Národního souručenství a prezident Hácha vydal rozhodnutí o rozpuštění parlamentu, což bylo vzhledem ke zmocňovacímu zákonu z 15. prosince 1938 a [[Adolf Hitler|Hitlerově]] „Výnosu o zřízení [[Protektorát Čechy a Morava|Protektorátu Čechy a Morava]]“ z 16. března 1939 formální záležitostí. První ustavující schůze NS se konala 23. března 1939 v 16. hodin na pražském Hradě za přítomnosti prezidenta Emila Háchy a předsedy vlády [[Rudolf Beran|Rudolfa Berana]]. Na plenární schůzi 25. března 1939 výbor projednal problematiku židovského majetku a rozpuštění politických stran: [[Národní strana práce (1938)|Národní strana práce]] (NSP), [[Strana národní jednoty]] (SNJ) a fašistických stran. Na schůzi vlády dne 6. dubna 1939 byla výlučnost jediné politické strany Národního souručenství potvrzena.<ref name="Adolf Hrubý a Národní souručenství" />
{{Citát v rámečku|Souručenství národní je národním politickým hnutím čes. lidu a jediným představitelem mocenské vůle čes. národa, vytvořeným za všeobecného souhlasu všeho českého lidu za těžké politické situace na jaře 1939. Jeho úkolem je zabezpečiti a vésti národ k všestrannému rozmachu podle zásad národní pospolitosti a národního řádu.|''Ottova encyklopedie nové doby'', heslo Souručenství národní
=== Organizační struktura ===
V prvních dnech došlo k vytvoření organizačního a jednacího řádu výboru NS. Vůdcem NS byl státní prezident, který mohl kdykoliv odvolávat i jmenovat činovníky a zasahovat do usnesení či zásad všech složek NS. Výkonným orgánem byl výbor NS. Prezident jmenoval svého zástupce: vedoucího (předsedu) výboru NS. Vedoucí řídil veškeré práce a úkony v rámci výboru NS. V jeho kompetenci leželo: jmenovat užší výkonnou komisi a předsednictvo z členů výboru NS, stanovení počtu dalších jednotlivých komisí, jmenování a odvolávání předsedy komisí a jejich členů, svolávání schůzí, řízení schůzí, pečování o zachování jednacího řádu a pořádku během schůzí, udělování a odnímání slova, stanovení řečnické lhůty, pořadu a způsobu jednání o podaných návrzích, kladení otázek při jednání, vyhlašování směrnice a rozhodnutí. Vedle výboru Národního souručenství a jednotlivých komisí byla vytvořena síť organizací NS po celém protektorátu, vznikala krajská, okresní i místní vedení (8 krajů, 213 okresů a 8 043 místních skupin). Zástupci krajských a okresních vedení museli být do své funkce schváleni vedoucím Adolfem Hrubým.<ref name="Adolf Hrubý a Národní souručenství" />
Správní výbor Národního souručenství se v následujících měsících dále rozrůstal, 17. května 1939 jmenoval prezident Hácha sedmdesátičlenný výbor (dvanáct členů odvolal a třicet dva nově jmenoval), 24. června 1939 znovu čítal sedmdesát osm členů. Každý člen výboru NS musel složit před Adolfem Hrubým slib:
Řádek 46 ⟶ 47:
| datum přístupu = 2019-06-27
}}</ref>}}
Členské příspěvky byly odstupňovány podle finančních poměrů: člen s ročním příjmem do 10 000 [[Koruna česká|K]] platil členský roční příspěvek 5 K, u ročního příjmu v rozmezí 10 000 až 15 000 K platil 12 K, u ročního příjmu v rozmezí 15 000 až 20 000 K platil 18 K a s ročním příjmem nad 20 000 K se poplatek počítal z jedné promile ročních příjmů. Sociálně slabým mohl být členský příspěvek snížen na 1 K.<ref name="Adolf Hrubý a Národní souručenství" />
=== Náborová akce do Národního souručenství ===
Řádek 57 ⟶ 60:
}}</ref>}}
Je otázkou, do jaké míry vstupovali zájemci o členství spontánně a z čistého národního přesvědčení, jelikož v proslovech Adolfa Hrubého nebo v tisku se objevovaly narážky na možný postih v případě ''neprojeveného nadšení'' pro novou věc: „Kdo by zaváhal a se rozmýšlel, staví se mimo národní svazek a je nutno dle toho s ním jednati.”, nebo zmínky o vedení seznamů osob, které se odmítly přihlásit či věty o potřebě koncentračních táborů „''proti národním rozkolníkům''”. Po dodatečném přijetí žen a mládeže čítala organizace na konci roku 1939 4 092 308 členů.<ref name="Adolf Hrubý a Národní souručenství" />
=== Mládež Národního souručenství ===
Řádek 102 ⟶ 105:
| datum přístupu = 2019-06-28
}}</ref> Tomáš Krejčí byl uznán vinným, ale taktéž u něho bylo upuštěno od potrestání. V prosinci 1948 byl v nepřítomnosti odsouzen k 25 letům těžkého žaláře.<ref>Jiří Kocian, Stanislav Kokoška: Československo na rozhraní dvou epoch nesvobody: sborník z konference k 60. výročí konce druhé světové války, Národní archiv, 2005.</ref>
▲{{Citát|Souručenství národní je národním politickým hnutím čes. lidu a jediným představitelem mocenské vůle čes. národa, vytvořeným za všeobecného souhlasu všeho českého lidu za těžké politické situace na jaře 1939. Jeho úkolem je zabezpečiti a vésti národ k všestrannému rozmachu podle zásad národní pospolitosti a národního řádu.|''Ottova encyklopedie nové doby'', heslo Souručenství národní, Definice z Doplňků k Ottově slovníku naučnému}}
== Odkazy ==
| |||