Bohušovice nad Ohří (nádraží): Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
+3kat
m portál, typo, literatura, drobnosti
Řádek 31:
}}</ref> Vedle patrové výpravny s restaurací byl postaven sklad zboží a remíza se skladem uhlí. Naproti výpravny přes koleje byla postavena patrová vodárna s postranními křídly.
 
Dne 1. června 1943 byla zprovozněna [[Železniční vlečka Bohušovice nad Ohří – Terezín|železniční odbočka]] do [[Koncentrační tábor Terezín|židovského koncentračního tábora]], který byl umístěn v [[Pevnost Terezín|pevnosti Terezín]]. Drážní vlečka zvaná Židovka (její část) s bývalou váhou je [[Kulturní památka (Česko)|kulturní památka ČR]].<ref>{{MonumNet|ID=154617|název=drážní vlečka zv. Židovka s bývalou váhou|datum=2019-06-28}}</ref>
 
Jihovýchodně od stanice se nachází [[Železniční most (Bohušovice nad Ohří)|železniční most]] který byl postavený přes řeku [[Ohře|Ohři]] v roce 1848. [[Empír]]ový [[most]] je kulturní památkou ČR.<ref>{{MonumNet|ID=138083|název=železniční most|datum=2019-06-27}}</ref>
 
== Stavební podoba ==
Návrh stanice zpracoval architekt [[Anton Jüngling]]. Výpravní budova byla patrová podlouhlá stavba na straně kolejiště se čtyřmi mělkými [[rizalit]]y a středním [[Křídlo (architektura)|křídlem]] o pěti okenních osách. V devadesátých letech [[19. století]] byla výpravní budova upravena podle návrhů architekta [[Rakouská společnost státní dráhy|NStB]] Johanna Oehma. Úpravy se dotýkaly jak vnitřní dispozice, tak vnějšího vzhledu. Uvnitř vstupního křídla byly odstraněny příčky pro vytvoření většího [[vestibul]]u, z něhož se vcházelo do zvětšených [[Čekárna|čekáren]] II. a III,. třídy a spojovací chodby, která vedla k [[Nástupiště|nástupišti]]. Venkovní [[fasáda]] byla členěna pásovou [[bosáž]]í se zvýrazněnými záklenky nad okny a bosovanými nárožími. Okna byla segmentově ukončená. Střední dvojice rizalitů byly ukončeny [[Atika (architektura)|atikovými štíty]] s [[Čuček|čučky]] ve vrcholech. V šedesátých letech 20. století byla výpravna opět upravena. Fasáda byla vyhlazena, atikové štíty odstraněny, segmentová okna nahrazena okny pravoúhlými. Členění je provedeno [[Lizéna|lizenovými rámy]]. Stavba má zachovanou hmotovou dispozici, v interiéru vestibulu se dochovaly některé plastické detaily.<ref>{{Citace monografie
| titul = Kulturní dĕdictví severní státní dráhy
| url = https://www.worldcat.org/oclc/1010898392
Řádek 74:
=== Reference ===
<references />
 
=== Literatura ===
{{Citace monografie
| příjmení = Borovcová
| jméno = Alena
| příjmení2 =
| jméno2 =
| titul = Kulturní dědictví Severní státní dráhy
| vydání = 1
| vydavatel = Národní památkový ústav, Územní odborné pracoviště Ostrava
| místo = Ostrava
| rok vydání = 2016
| počet stran =
| strany = 271
| isbn = 9788085034912
}}
 
=== Externí odkazy ===
Řádek 80 ⟶ 96:
 
{{Pahýl}}
{{Portály|Architektura a stavebnictví|Česko|Železnice}}
 
{{Trať 090/Trať 091}}