Aikido: Porovnání verzí

'''Aikido''' ([[wikt:合気道|合気道]], ''Aikidó'') je [[Japonsko|japonské]] '''bojové umění sebeobrany'''. Je založeno na myšlence neagresivity, asertivity, rozvíjí cvičícího jedince po fyzické i psychické stránce tak, aby se jedinec stal vyrovnanou osobností, platnou pro ochranu a udržení všech dobrých ctností společnosti všech lidí.

* 合 – ''ai'' – harmonie, rovnováha, střed

* [[wikt:気|気]] – ''ki'' – energie, záměr, mysl,

Za jeho tvůrce a zakladatele je však považován [[Morihei Uešiba]] (Ó-sensei), který do něho zařadil i techniky z různých dalších stylů, které studoval. Původní Daito ryú je přes to zastoupeno v Aikidu v těchto dobách asi z 95 %. Po jeho smrti pokračoval v rodinné tradici jeho syn [[Kišomaru Uešiba]], který se zasloužil o počátky šíření aikida mimo [[Japonsko]]. V současné době udržuje rodinnou tradici vnuk zakladatele – současný Doshu [[Moriteru Uešiba]]. Linie či styl reprezentovaný rodinou Uešiba je označován jako [[aikikai]], někteří přímí žáci zakladatele ovšem zakládají vlastní styly a školy ([[Iwama-Ryu]], [[Ki-Aikido]], [[Yoshinkan]], [[Nishio-Ryu]] atd.). Centrálním [[dódžó]] v rámci linie aikikai je ''[[Aikikai Honbu Dódžó|Honbu dódžó]]'' (Hombu dojo) v [[Tokio|Tokiu]], ve kterém vyučují členové rodiny Uešiba. První evropskou zemí, odkud se aikido začalo dále šířit po starém kontinentu, byla [[Francie]]. V počátcích většinou aikidistické oddíly vznikaly při [[Judo|judistických oddílech]]. První generace evropských aikidistů z 60. a 70. let měla většinou za sebou judistickou či [[Karate|karatistickou]] minulost. Mnozí vrcholoví judisté a karatisté se po skončení své sportovní kariéry věnují aikidu jako blízké nesoutěžní formě bojového umění, které je založeno na podobných principech a přitom nevyžaduje příliš velké svalové vypětí.

ZakladatelMnozí aikidomistři Budó neviděli přínos soutěží k rozvoji člověka a proto si vi zájmuMórihei zachováníUeshiba tradice nepřál degradaci aikido na sport pořádáním zápasů a soutěží. Základní myšlenkou aikida je hledání harmonie (rovnováhy v životě, míru, středu) ve které rivalita a soutěživost, nezbytné součásti sportovních klání, nemají místo. Techniky Aikido nejsou soutěžního charakteru, jsou určeny k přežití za všech okolností. Původně bylo jejich účelem zabít, správný Aikidoka si je vědom této stránky toho co cvičí.

Jediný styl, který do své náplně, i přes odpor Ó-senseie, zařadil soutěže, je Tomiki (správně Shodokan) Aikido založené [[Kenji Tomiki]]m.