Měsíc: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
Robot: Opravuji 4 zdrojů and označuji 0 zdrojů jako nefunkční #IABot (v2.0beta15)
Řádek 404:
Měsíc je nejjasnější v noci, ale občas je možné ho vidět i ve dne.
 
Pro libovolné místo na Zemi kolísá největší [[Výška (astronomie)|výška]] Měsíce ve dne ve stejných mezích jako největší výška Slunce a závisí na ročním období a měsíční fázi. Například v zimě putuje Měsíc nejvýše, pokud je v úplňku, a v úplňku putuje nejvýše právě v zimě.
 
Měsíc putujevystupuje nejvýše mj. i na jaře v&nbsp;první čtvrti (pobyt na obloze cca 10:00 až 2:00 násl. dne) a na podzim v&nbsp;poslední čtvrti (22:00 až 14:00 násl. dne), nejníže mj. i na jaře v&nbsp;poslední čtvrti (2:00 až 10:00) a na podzim v&nbsp;první čtvrti (14:00 až 22:00).<ref>{{Citace elektronického periodika |titul=Compute Moonrise & Moonset Times |url=http://www.ga.gov.au/bin/gazmap_moonrise?placename=tanja&placetype=R&state=NSW |datum přístupu=2008-09-26 |url archivu=https://web.archive.org/web/20130209005451/http://www.ga.gov.au/bin/gazmap_moonrise?placename=tanja&placetype=R&state=NSW |datum archivace=2013-02-09 |nedostupné=ano }}</ref>
 
Měsíc vychází a zapadá díky svému oběhu kolem Země cca o 50&nbsp;minut později než předchozí den. To je průměrná hodnota, neboť zpožďování kolísá v&nbsp;intervalu cca 20–80&nbsp;minut. O kolik je menší zpoždění východu, o tolik je větší zpoždění západu a naopak. Průměrné hodnoty nastávají, pokud Měsíc dosahuje své nejsevernější nebo nejjižnější deklinace.
Řádek 412:
Opačné podmínky nastávají při průchodu Měsíce kolem [[podzimní bod|podzimního bodu]], kde jeho dráha přechází ze severu na jih. Rozdíl mezi východy je maximální (velký úhel dráhy k&nbsp;obzoru) a mezi západy je minimální (malý úhel dráhy k&nbsp;obzoru). To nastává při poslední čtvrti v&nbsp;prosinci, úplňku v&nbsp;březnu a první čtvrti v&nbsp;červnu. Krom toho to umožňuje snadné pozorování „starého Měsíce“ v&nbsp;časném podzimu. Naopak je v&nbsp;podzimních večerech obtížné sledovat „mladý Měsíc“ (stejně jako „starý Měsíc“ na jaře).
 
Pokud je pozorovatelná jen malá osvětlená část Měsíce, bývá při jasné obloze viditelný i jeho neosvětlený díl, neboť jej ozařuje [[Země]], která je naopak vůči Měsíci téměř celá osvětlená („v&nbsp;úplňku“). Jev se nazývá [[popelavý svit]] Měsíce a zřejmě prvním, kdo jej správně vyložil, zřejmě byl [[Leonardo da Vinci]].<ref>HORSKÝ, Zdeněk; PLAVEC, Miroslav. Poznávání vesmíru. Praha: Orbis, 1962.</ref>
 
== Průzkum Měsíce ==