Francie: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
Stillff (diskuse | příspěvky)
→‎Dějiny: Gramatika
značky: editace z mobilu editace z mobilního webu
Stillff (diskuse | příspěvky)
→‎Dějiny: Správný odkaz
značky: editace z mobilu editace z mobilního webu
Řádek 92:
Od 12. století angličtí králové z rodu [[Plantageneti|Plantagenetů]] ovládali rozsáhlá území západní Francie. K vyhnání Angličanů z Francie došlo teprve na konci [[Stoletá válka|stoleté války]] mezi Anglií a Francií v 15. století. K hrdinům stoleté války patřila [[Jana z Arku]], jež se stala jedním z velkých francouzských symbolů. S [[Habsburkové|Habsburky]] svedli Kapetovci (přesněji větev [[Valois]]) boj o evropskou hegemonii v tzv. [[Italské války|italských válkách]] (1494-1559). Objevitelé jako [[Jacques Cartier]] a [[Samuel de Champlain]], kteří v 16. století pronikli do Severní Ameriky, položili základy francouzské koloniální říše.
 
Ve druhé polovině 16. století Francii zasáhly [[Hugenotské války|náboženské války]] mezi [[Hugenoti|hugenoty]] a katolíky. Neblaze proslulou se stala tzv. [[bartolomějská noc]] (1572), během níž bylo zmasakrováno několik tisíc protestantů. Smír sjednal až [[Edikt nantský]], kterým [[Jindřich IV. Francouzský|Jindřich IV.]] hugenotům přiznal práva (1598). Roku 1597 začal mocenský konflikt se Španělskem, který trval až do poloviny 17. století a stál Francii 300 000 životů.
 
Za [[Ludvík XIII.|Ludvíka XIII.]] (vládl 1610-1643), s pomocí jeho proslulé pravé ruky, [[Armand-Jean du Plessis de Richelieu|kardinála Richelieu]], Francie zahájila mohutnou centralizaci moci. K dokonalosti [[absolutismus]] dovedl [[Ludvík XIV.]] (vládl 1643-1715) a jeho [[Jules Mazarin|kardinál Mazarin]]. Za jeho vlády monarchie dosáhla své největší moci. V té době měla Francie velký vliv na evropskou politiku, ekonomii a kulturu. Byla nejlidnatějším státem v Evropě a třetím na světě po Číně a Indii. Ludvík XIV. také zrušil Edikt nantský a vyhnal protestanty do exilu. Francie se tím stala nadlouho katolickou zemí, katolicismus se ovšem zároveň stal symbolem tuhého absolutismu, což posléze dráždilo francouzské [[osvícenství|osvícence]], kteří si osvojili silně protiklerikální postoj.