Wikipedie

Heinrich Maria Davringhausen: Porovnání verzí

Interaktivně procházet historii
← Přejít na předchozí porovnáníPřejít na další porovnání →
Smazaný obsah Přidaný obsah
VizuálníWikitext
dokončení článku
Řádek 1:
{{Pracuje se}}
{{Infobox - umělec}}
[[Soubor:Gedenkstein Davringhausen, Aachen.jpg|náhled|Pamětní deska malíře Davringhausena na Adalbertstraße v Cáchách]]
Řádek 10 ⟶ 9:
V roce 1919 poprvé vystavoval v mnichovské galerii Hanse Goltze, kde se setkal s Alexanderem Kanoldtem. V Düsseldorfu se připojil k umělecké skupině Junge Rheinland, také byl členem berlínské skupiny Novembergruppe a v roce 1925 se zúčastnil stylové a koncepční výstavy Neue Sachlichkeit v Mannheimu. V Mnichově založil skupinu Neue Sachlichkeit s Carlem Menseem, Alexanderem Kanoldtem a Georgem Schrimpfem. V roce 1929 se zúčastnil každoroční výstavy Deutscher Künstlerbundes v kolínském Státním domě s olejomalbou ''Negermädchen'' (''Černošská dívka'').<ref>s. Katalog ''Deutscher Künstlerbund Köln 1929. Mai–September 1929 im Staatenhaus'', M. DuMont Schauberg, Köln 1929. (S. 16: Davringhausen, H. M. : Kat.Nr. 60: ''Negermädchen.'')</ref>
 
V roce 1932 založil avantgardní skupinu Gruppe 32, která byla o rok později znovu otevřena, Seiwert, Hoerle, Räderscheidt a Ludwig Egidius Ronig.<ref>Sylvia Böhmer und Gabriele Lueg: ''Ludwig E. Ronig, Malerei Zeichnung.'' Ausstellungskatalog, Führer des Rheinischen Landesmuseums Bonn, im Auftrag des Landschaftsverbandes Rheinland 1984. Rheinland-Verlag Köln 1994, ISBN 3-7927-0833-7.</ref> V roce 1933 Davringhausen uprchl do exilu se svou ženou, dcerou židovského podnikatele Lora Auerbachema, nejprve do Cala Ratjada na Mallorce, v roce 1936 do Ascony, v roce 1939 do Paříže a nakonec do jižní Francie. V Německu bylo z veřejných muzeí asi 200 jeho prací zabaveno jako degenerované umění; Davringhausen obdržel zákaz malovat a vystavovat. V letech 1939/1940 bylbyli internován v táboře Les Milles u Aix-Provence, spoluspolečně s dalšími malíři jako Max Ernst, Anton Räderscheidt neboa řadařadou spisovatelů jako Lion Feuchtwanger, Walter Hasenclever a Golo Mann internováni v táboře Les Milles u Aix-Provence, ale podařilo se jim uprchnout do Auvergne. Po válce žil v Cagnes-sur-Mer až do své smrti v roce 1970.
 
Jeho práce byla po emigraci stále více ovlivňována abstrakcí od emigrace. V letech 1989 až 2009 byl malířův majetek v muzeu Leopolda Hoesche v Dürenu. VMuzeum té době zorganizovalazorganizovalo několik výstav svýchjeho obrazů, zejména těch z pozdějšíchpozdějšího tvůrčíchtvůrčího období, ava v roce 1995 zorganizovalo retrospektivu s přeživšímidochovanými díly Nové věcnosti. Od února do června 2013, August Macke House v Bonnu vystavil asi 40 exponátů z dřívějšíchraných Davringhausenových děl.
 
1933 floh Davringhausen mit seiner Frau, der jüdischen Unternehmertochter Lore Auerbach, ins Exil, zuerst nach Cala Rajada auf Mallorca, 1936 nach Ascona, 1939 nach Paris und schließlich nach Südfrankreich. In Deutschland wurden rund 200 seiner Arbeiten als Entartete Kunst aus öffentlichen Museen entfernt; Davringhausen erhielt ein Mal- und Ausstellungsverbot. 1939/1940 wurde er gemeinsam mit anderen Malern wie Max Ernst, Anton Räderscheidt und zahlreichen Schriftstellern, wie beispielsweise Lion Feuchtwanger, Walter Hasenclever und Golo Mann, im Lager von Les Milles bei Aix-en-Provence interniert, konnte aber in die Auvergne fliehen. Nach Kriegsende lebte er bis zu seinem Tod im Jahr 1970 in Cagnes-sur-Mer.
 
Sein Werk war seit der Emigration zunehmend von der Abstraktion geprägt. In den Jahren 1989 bis 2009 befand sich der Nachlass des Malers im Leopold-Hoesch-Museum in Düren. Diese hat in jener Zeit mehrere Ausstellungen seiner Bilder veranstaltet, vor allem jener aus den späteren Schaffensperioden, und 1995 eine Retrospektive mit den noch erhaltenen Werken der Neuen Sachlichkeit.
 
== Odkazy ==
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/wiki/Heinrich_Maria_Davringhausen“