Ústřední matice školská: Porovnání verzí

[[Vláda Eduarda Taaffeho]], která nastoupila v roce 1879, podnikla některé kroky k vyrovnání práv Čechů a Němců.<ref name="KalZlP1894">{{Citace sborníku | příjmení = Turnovský | jméno = Josef Ladislav | odkaz na autora = Josef Ladislav Turnovský | titul = Ústřední matice školská | příjmení sestavitele = Otto | jméno sestavitele = Jan | odkaz na sestavitele = Jan Otto | sborník = Kalendář Zlaté Prahy 1894 | vydavatel = Jan Otto | místo = Praha | rok vydání = 1893 | url = http://kramerius.nkp.cz/kramerius/handle/ABA001/19141980 | strany = 53-54}}</ref> 19. dubna 1880 zrovnoprávnil ministr [[Karl von Stremayr]] češtinu a němčinu u soudů a politických úřadů (tzv. [[Stremayrova jazyková nařízení]]).<ref name="Horica">{{citace monografie | jméno = Ignát | příjmení = Hořica | odkaz na autora = Ignát Hořica | titul = O poměrech Čechů a Němců v zemích českých i v Rakousku se zřetelem k událostem v roce 1897 | odkaz na titul = | url = http://kramerius.nkp.cz/kramerius/handle/ABA001/11444365 | editoři = | překladatelé = | vydání = | vydavatel = Edv. Beaufort | místo = Praha | rok = 1898 | počet stran = 27 | kapitola = | strany = |}}</ref> U německy mluvících obyvatel to vyvolalo znepokojení. V květnu 1880 vznikl na podporu německojazyčnéhospolek školství spolek [[Deutscher Schulverein]]. I když do německých škol vstupovaly české děti v některých oblastech pod nátlakem, z valné většiny tak činili čeští rodiče dobrovolně za účelem společenského vzestupu, jelikož „výborná němčina” byla nezbytným předpokladem úspěšné kariéry. Čeští vlastenci a dokonce některé české obce samy o vyučování němčiny na české škole žádali.<ref name="LUKEŠOVÁ" /> Národní obranná práce se proto zaměřovala na české rodiny v německých obcích bez přístupu k české škole.<ref name="KalZlP1894" /> Na přelomu 70. a 80. let 19. století (ale i v dalších letech) se tato menšina rozrůstala. Řada českých dělníků, povzbuzovaných nabídkou vyšších výdělků, se stěhovala za prací do převážně německého pohraničí a měnila tam letité etnické poměry. Na německé straně se objevil strach o „národní državy” a čeští [[nacionalismus|nacionalisté]] se strachovali, že migranti v novém prostředí postupně podlehnou poněmčení.<ref name="LUKEŠOVÁ" />

Spisovatelé podporovali Matici svými díly. [[Eliška Krásnohorská]] v knize ''Matice školská a občanstvo'' (1882) vyzývá Čechy, zejména ty méně majetné a dělníky, aby mysleli na své ještě ubožejší krajany v pohraničí a přispěli jim na české školy. Připomíná, že i císař uznal, že každý národ má právo na vzdělání ve svém jazyce. Už dávno neplatí, že němčina je jazykem pánů a čeština chudiny; nikdo z okolních národů neopovrhuje svým původem tak jako zcela bezdůvodně Češi.<ref name="Eliska">{{citace monografie | jméno = Eliška | příjmení = Krásnohorská | odkaz na autora = Eliška Krásnohorská | titul = Matice školská a občanstvo | odkaz na titul = | url = http://kramerius.nkp.cz/kramerius/handle/ABA001/183267 | editoři = | překladatelé = | vydání = | vydavatel = Edv. Grégr | místo = Praha | rok = 1882 | počet stran = 29 | kapitola = | strany = |}}</ref>

[[Karolina Světlá]] věnovala ÚMŠ výtěžek z knihy ''Na bludné cestě'' (1882).<ref name="Svetla">{{citace monografie | jméno = Karolina | příjmení = Světlá | odkaz na autora = Karolina Světlá | titul = Na bludné cestě | odkaz na titul = | url = http://kramerius.nkp.cz/kramerius/handle/ABA001/11946329 | editoři = | překladatelé = | vydání = | vydavatel = J. Otto| místo = Praha | rok = 1882 | počet stran = 107 | kapitola = | strany = |}}</ref>

O Matici se zmiňuje i [[Svatopluk Čech]] v knize ''Pestré cesty po Čechách'' (1892). Komický hrdina, pan Brouček (známý z výletu na Měsíc a do 15. století) přichází na [[Jubilejní zemská výstava v Praze 1891|Jubilejní výstavu 1891]], kde uvidí stánek s pokladnou ÚMŠ. Jako typický měšťák odmítne přispět, činnost Matice ho obtěžuje (byť ne zrovna na výstavě, kde se nijak nevnucují) a ve svém omezeném rozhledu by byl nejraději, kdyby měla jen podobné výstavní kiosky pokud možno na odlehlých místech. S jeho dalším argumentem - proč má Matice zakládat české školy, když to může dělat vláda; na plat ministra se také nevybírá do pokladny - ale nejspíš souhlasil i autor.<ref name="Broucek">{{citace monografie | jméno = Svatopluk | příjmení = Čech | odkaz na autora = Svatopluk Čech | titul = Pestré cesty po Čechách Díl II. | odkaz na titul = | url = http://kramerius.nkp.cz/kramerius/handle/ABA001/19320102 | editoři = | překladatelé = | vydání = | vydavatel = F. Topič | místo = Praha | rok = 1892 | počet stran = 183 | kapitola = Ústřední Matice. - Ochutnávárny. - Balón | strany = 107-118 |}}</ref>

[[Alfons Bohumil Šťastný]] (1866-1922) se zaměřil na děti. V povídce ''Mařenčina panenka'' (1900) líčí příběh osmileté Mařenky Horné, dcery cukrovarského úředníka, která se ve třídě setkala s novou spolužačkou Kopřivovou. Ta za ostatními žáky zaostává, protože strávila předchozí ročníky na německé škole, kde nerozuměla výkladu a skoro nic se nenaučila. Rodiče povědí Mařence, že podobným případům brání Ústřední matice školská. Mařenka je, podobně jako rodiče, myšlenkou této organizace nadšená, daruje jí drobné peníze a nakonec s velkým váháním věnuje oblíbenou panenku do dobročinné aukce (která dopadne tak, že ji koupí opět její rodiče za 10 korun pro Matici, k radosti všech).<ref name="Marenka">{{citace monografie | jméno = Alfons Bohumil | příjmení = Šťastný | odkaz na autora = | titul = Doby radosti i žalu | odkaz na titul = | url = http://kramerius.nkp.cz/kramerius/handle/ABA001/19320102 | editoři = | překladatelé = | vydání = | vydavatel = Alojs Hynek | místo = Praha | rok = 1900 | počet stran = 93 | kapitola = Mařenčina panenka | strany = 15-22 |}}</ref>

Členové a příznivci si mohli za 1 zlatý a 20 krejcarů ročně předplatit ''Věstník Ústřední Matice školské'', který vycházel měsíčně.<ref name="Krat1893">Např. {{Citace sborníku | příjmení = | jméno = | autor = | titul = Kratochvilný slabikář a veselý kalendář obrázkový na obyčejný rok 1894 | příjmení sestavitele = Fuchs | jméno sestavitele = Hynek | odkaz na sestavitele = | sborník = Hasičský kalendář rodinný na obyčejný rok 1899 | vydavatel = U Hynka Fuchse | místo = Praha | rok vydání = 1892 | url = http://kramerius.nkp.cz/kramerius/handle/ABA001/23525762 | strany = 98}}</ref> Spolek také roku 1889 vydal obrázkovou knihu ''Našim dětem'' (sestavil [[František Táborský]], ilustroval [[Mikoláš Aleš]])<ref name="NasimD">{{citace monografie | jméno = | příjmení = | odkaz na autora = | titul = Našim dětem | odkaz na titul = | url = http://kramerius.nkp.cz/kramerius/handle/ABA001/980705 | editoři = | překladatelé = | vydání = | vydavatel = Ústřední matice školská | místo = Praha | rok = 1889 | počet stran = 218 | kapitola = | strany = |}}</ref> a prodával propagační předměty (gratulační archy, národní navštívenky, dopisní papíry s citáty spisovatelů apod.)<ref name="Katalog">{{Citace sborníku | příjmení = | jméno = | autor = | titul = Ústřední Matice Školská v Praze | příjmení sestavitele = Lorenz | jméno sestavitele = Jindřich | odkaz na sestavitele = | sborník = Adresář českých knihkupců a nakladatelů, dále českých knihtiskáren, knihařů a papírníků | vydavatel = Jindřich Lorenz | místo = Třebíč | rok vydání = 1900 | url = http://kramerius.nkp.cz/kramerius/handle/ABA001/19555099 | strany = 36}}</ref>