Sekta: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
Robot: Opravuji 7 zdrojů and označuji 0 zdrojů jako nefunkční #IABot (v2.0beta15)
m Robot: -prázdný nepojmenovaný parametr citační šablony; kosmetické úpravy
Řádek 12:
Tradiční křesťanská teologie pojem používá například jako označení „specifické, trvající a odděleně organizované skupiny věřících, která odmítá zavedené náboženské autority, ale která si nárokuje věrnost autentickým prvkům víry“.<ref>{{Citace monografie | příjmení = Richardson | jméno = Alan | odkaz na autora = | příjmení2 = Bowden | jméno2 = John eds. | odkaz na autora2 = | titul = A New Dictionary of Christian Theology | vydavatel = SCM Press | místo = London | rok = 1983 | počet stran = 614 | kapitola = | strany = 532 | isbn = 0-334-02208-8 | jazyk = anglicky}}Dále jen [Richardson-Bowden 1983].</ref>
 
Doménou sociologie náboženství, ale také religionistiky je výzkum sekt jako náboženských skupin nebo organizací, které se nacházejí v relativním napětí s ostatní společností.<ref>{{Citace monografie | příjmení = Stark | jméno = Rodney | odkaz na autora = | | příjmení2 = Bainbridge | jméno2 = William Sims | titul = The Future of Religion | vydavatel = University of California Press| místo = Berkeley | rok = 1985 | počet stran = | kapitola = | strany = 21 | isbn = 0-520-05731-7 | jazyk = anglicky}}</ref><ref name="chopra">{{Citace monografie | příjmení = Chopra | jméno = Ramesh ed. | odkaz na autora = | titul = Encyclopaedic Dictionary of Religion in 3 Volumes. Vol.3. | vydavatel = Isha Books | místo = Delhi | rok = 2005 | počet stran = 874 | kapitola = | strany = 702| isbn = 81-8205-287-4 | jazyk = anglicky}}</ref>
 
Psychologie se zabývá například vlivy určité skupiny na jednotlivce nebo [[Psychopatologie|psychopatologií]] ve vztahu k náboženství.{{Doplňte zdroj}} V rámci psychologie (ale i sociologie) se někdy používá vedle pojmu sekta také pojem [[kult]]. Ten označuje v kontrastu se sektou, vzniklou schismatem novou formu náboženské subkultury, která postrádá spojení se starší organizací a nemá odpovídající organizační strukturu, ale spoléhá na vedení charismatického vůdce.<ref>{{Citace monografie | příjmení = Hood | jméno = Ralph W. | odkaz na autora = | příjmení2 = Hill | jméno2 = Peter C. | odkaz na autora2 = | příjmení3 = Spilka | jméno3 = Bernard | odkaz na autora3 = | titul = The Psychology of Religion: An Empirical Approach | vydavatel = The Guilford Press | místo = New York | rok = 2009 | počet stran = 636 | kapitola = | strany = 259 | isbn = 978-1-60623-303-0 | jazyk =anglicky}}</ref><ref>Nešpor-Lužný 2007, s.107.</ref> Právě v&nbsp;souvislosti s kultem se psychologie zaměřila na "''autoritativní náboženské skupiny, které kombinují skupinové procesy s hypnotickými technikami, které mají za následek to co je nazýváno jako kontrola mysli''".<ref>{{Citace monografie | příjmení = Hinnells | jméno = John ed. | odkaz na autora = | titul = The Routledge Companion to Study of Religion | vydavatel = Routledge | místo = Oxon-New York | rok = 2010 | počet stran = | kapitola = | strany = 341 | isbn = 0-415-47327-6 | jazyk = anglicky}}</ref>
Řádek 28:
V judaismu bylo slovo ''haireisis'' nebo ''secta'' užíváno ve smyslu antické tradice. V 1. a 2. století pojem označoval stranu, která oponovala rabínům.<ref>{{Citace monografie | příjmení = Bromiley | jméno = Geoffrey B. | odkaz na autora = | titul = Theological Dictionary of the New Testament | vydavatel = Eerdemans Publishing | místo = Grand Rapids | rok = 1985 | počet stran = | kapitola = | strany = 27 | isbn = 0-8028-2424-8 | jazyk = anglicky}}</ref> Z hlediska judaismu byli potom první křesťané označováni jako sekta.
 
V [[Nový zákon|Novém zákoně]] se pojem sekta objevuje několikrát, buď přímo nebo nepřímo v závislosti na překladu. Nepřímo jde například o Skutky 5:17, kde se hovoří o seducejské ''straně'' (''"Ale velekněz a jeho stoupenci, totiž seducejská strana, byli naplněni závistí; chopili se apoštolů a vsadili je do městského vězení."'').{{#tag:ref |V nejnovějším českém překladu Bible se uvádí opět slovo sekta: ''"Tehdy povstal velekněz a všichni jeho stoupenci, totiž sekta saduceů. Naplněni nenávistí nechali apoštoly zatknout a vsadit do veřejné věznice.''"<ref>{{Citace elektronické monografie | korporace = Bible-překlad 21.století | titul = Nový zákon: Skutky apoštolů | url = http://www.bible21.cz/file.php?id=650 | datum vydání = | datum přístupu = 04-03-2012 | vydavatel = Bible21.cz | jazyk = česky | url archivu = https://web.archive.org/web/20110917010911/http://www.bible21.cz/file.php?id=650 | datum archivace = 17-09-2011 | nedostupné = ano }}</ref>|group="pozn."}} Přímo se pojem sekta uvádí například ve Skutcích 28:22, kdy jsou jako sekta označeni římskými Židy právě křesťané (''"Ale rádi bychom slyšeli, jaké je tvé smýšlení, neboť je nám známo, že všude jsou proti této sektě."'') nebo ve Skutcích 24:5, kde je [[Pavel z Tarsu|Svatý Pavel]] označen za hlavu nazorejské sekty (''"Shledali jsme, že tento člověk jako morová nákaza po celém světě vyvolává nepokoje mezi Židy a je hlavou nazorejské sekty."'').
 
V době raného křesťanství a ve středověku, ať v rámci západního nebo východního ritu, existovala celá řada křesťanských sekt nebo [[Hereze|herezí]]. K nejvýznamnějším patřili například albigenští, kataři, lollardi a další.<ref>{{Citace monografie | příjmení = Kolpacoff Deane | jméno = Jennifer | odkaz na autora = | titul = A History of Medieval Heresy and Inquisition | vydavatel = Rowman and Littlefield | místo = Lanham | rok = 2011 | počet stran = | kapitola = | strany = 319 | isbn = 978-0-7425-5575-4 | jazyk = anglicky}}</ref> V novověké době byli katolíky za sektu označeni protestanté (například jako "luteránská sekta")<ref>{{Citace monografie | příjmení = Riley-Smith | jméno = Jonathan | odkaz na autora = | titul = The Crusades: A History | vydavatel = Continuum | místo = New York-London | rok = 2005 | počet stran = 353 | kapitola = | strany = 283 | isbn = 0-8264-7269-9 | jazyk = anglicky}}</ref> Pojem sekta používal také [[Martin Luther]] a označoval jím například papežence, mohamedány (muslimy), anabaptisty, kněze, jeptišky a mnichy.<ref>{{Citace elektronické monografie | korporace = Projekt Gutenberg| titul = Martin Luther: Commentary on the Epistle to the Galatians | url = http://www.gutenberg.org/cache/epub/1549/pg1549.html | datum vydání = | datum přístupu = 04-03-2012 | vydavatel = Gutenberg.org | jazyk = anglicky}}</ref>
Řádek 48:
* dobrovolné členství (na základě vlastního rozhodnutí),
* duch regenerace,
* postoj etické přísnosti, často asketického charakteru.<ref>{{Citace monografie | příjmení = Stark | jméno = Rodney | odkaz na autora = | | příjmení2 = Bainbridge | jméno2 = William Sims | titul = The Future of Religion | vydavatel = University of California Press| místo = Berkeley | rok = 1985 | počet stran = | kapitola = | strany = 21 | isbn = 0-520-05731-7 | jazyk = anglicky}} Dále jen [Stark-Bainbridge 1985].</ref>
Další možnost jak chápat sektu a církev navrhl například B. Johnson, když obě definoval na základě charakteru jejich vztahu ke společnosti či světu jako "náboženskou skupinu, která akceptuje sociální prostředí ve kterém existuje", zatímco sekta je podle něj "náboženská skupina, která odmítá sociální prostředí ve kterém existuje."<ref>Stark-Bainbridge 1985, s. 23.</ref>
 
Řádek 72:
Vliv mediálních obrazů nových náboženství podrobil analýze například sociolog James A. Beckford, <ref>{{Citace sborníku | příjmení = Beckford | jméno = James A. | autor = | odkaz na autora = | titul = The Mass Media and New Religious Movements| odkaz na titul = | příjmení sestavitele = Wilson | jméno sestavitele = Bryan R. | sestavitel = | sborník = New Religious Movements: Challenge and Response | odkaz na sborník = | vydavatel = Routledge | odkaz na vydavatele = | místo = London-New York | rok vydání = 1999 | isbn = 0-415-20049-0 | url = | kapitola = 5 | strany = 103-119 | jazyk = anglicky}} Dále jako [Beckford 1999].</ref> Argumentuje, že mediální obraz hraje významnou roli například pro lidi angažované v antikultovním hnutí kvůli svým příbuzným.<ref>Beckford 1999: 104.</ref> Média mají podle něj tendenci portrétovat nová náboženská hnutí jako kontroverzní, což napomáhá generovat konflikt, který je zde podle něj leitmotivem.<ref>Beckford 1999: 106-107 a dále 108-110.</ref> Také například Richardson a Introvigne ve své další studii podtrhli vztah mezi antikultovní ideologii a teorií o vymývání mozků v rámci evropské legislativní debaty o náboženských sektách a kultech.<ref>{{Citace periodika | příjmení = Richardson | jméno = James T. | autor = | odkaz na autora = | spoluautoři = Introvigne Massimo | titul = "Brainwashing" Theories in European parliemantary and Administrative Reports on "Cults" and "Sects" | periodikum = Journal for Scientific Study of Religion | odkaz na periodikum = http://onlinelibrary.wiley.com/journal/10.1111/%28ISSN%291468-5906| rok = 2001 | měsíc = | ročník = 40 | číslo = 2 | strany = 143–168 | url = http://onlinelibrary.wiley.com/doi/10.1111/0021-8294.00046/abstract | issn = 1468-5906}}</ref>
 
Součástí tohoto problému je také otázka terapie sektami postižených, která je nazývána [[výstupové poradenství]]. Výstupové poradenství je v&nbsp;České republice známo především díky někdejšímu deprogramátorovi [[Steven Hassan|Stevenu Hassanovi]]. Hassan používá termín výstupové poradenství proto, aby se mohl distancovat od často nelegálního [[deprogramování]], i když není příliš jasné, jaký by měl být mezi oběma pojmy rozdíl, jak argumentuje Vojtíšek.<ref>{{Citace elektronické monografie | korporace = Společnost pro studium sekt a nových náboženských směrů | titul = Zdeněk Vojtíšek: Poradenství pro odpadlíky | url = http://www.sekty.cz/www/stranky/poradna/2.pdf | datum vydání = | datum přístupu = 06-03-2012 | vydavatel = Sekty.cz | jazyk = česky | url archivu = https://web.archive.org/web/20150924100211/http://www.sekty.cz/www/stranky/poradna/2.pdf | datum archivace = 24-09-2015 | nedostupné = ano }}</ref>
 
== Charakteristiky sekty ==