Pražská německá literatura: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
značka: editace z Vizuálního editoru |
m Robot: -prázdný nepojmenovaný parametr citační šablony; kosmetické úpravy |
||
Řádek 31:
| jméno = Kurt
| odkaz na autora = Kurt Krolop
| příjmení2 =
| jméno2 =
| titul = O pražské německé literatuře
| překladatelé = [[Jiří Stromšík]]
Řádek 46:
==== Postavení pražských Židů ====
{{Citát - rámeček|''„Židé a Němci mají mnoho společného. Jsou snaživí, přičinliví, zdatní a pilní – a velmi neoblíbení u ostatních. Židé a Němci jsou vyděděnci.“''|[[Franz Kafka]] ; [[Gustav Janouch]], ''Hovory s Kafkou'', 1968, s. 135<ref>{{Citace monografie | příjmení = Janouch | jméno = Gustav
Rakouští Židé byli díky [[Josefinismus|josefínským reformám]] postupně osvobozeni od některých [[Diskriminace|diskriminačních]] opatření, v rámci reforem jim však bylo nařízeno přijmout německá jména a příjmení, protože pro státní úředníky byla [[Hebrejské jméno|hebrejská jména]] nesrozumitelná.<ref>{{Citace monografie | příjmení = Pěkný | jméno = Tomáš | odkaz na autora = Tomáš Pěkný | titul = Historie Židů v Čechách a na Moravě | vydavatel = Sefer | místo = Praha | rok = 2001 | vydání = 2., přeprac. a rozš. | počet stran = 702 | strany = 107–117 | isbn = 80-85924-33-1 }}</ref> Součástí těchto změn byla také přeměna židovských výchovných zařízení, takzvaných [[cheder]]ů, v německé základní školy. Ve stejné době začaly na území monarchie pronikat myšlenky židovského osvícenství, to jest [[Haskala|haskaly]], reagující na probíhající [[Asimilace (sociologie)|asimilaci]], které se snažily obhájit to podstatné z [[Judaismus|judaismu]] v kontextu moderní doby. Protože Židé již ovládali [[jidiš]], nelze se divit tomu, že si jazykově příbuznou němčinu rychle osvojili a že se v zájmu svého zrovnoprávnění snadno identifikovali jak s ideály haskaly, tak s německou kulturou a literaturou. Ještě před zrušením posledních zákazů týkajících se pobytu a zaměstnání v letech 1859–1860 se Židé nejen v Praze a ostatních větších městech [[Středočeský kraj|středních Čech]] ujali vedení v zavádění novinek do obchodu a průmyslu a projevovali zájem o světskou vzdělanost.<ref>COHEN, Gary B. ''Němci v Praze 1861-1914''. Kapitola Zrození německé společnosti, s. 65.</ref> Pražští Židé, bohatí právě tak jako chudí, usilovali o to, aby se stali součástí vznikající podnikatelské a profesionální střední třídy. Mnozí z nich do osmdesátých let 19. století přijali kulturu rakouského německého měšťanstva. Přednostní postavení němčiny a německy mluvících zaměstnanců ve správě, velkém obchodě a vyšším vzdělání v Čechách a v celém Rakousku totiž způsobilo, že většina pražských Židů dávala přednost německému jazyku, německému studiu, a kde to bylo možné i německým společenským vztahům.<ref name="Cohen67">COHEN, Gary B. ''Němci v Praze 1861-1914''. Kapitola Zrození německé společnosti, s. 67.</ref>
Řádek 53:
| jméno = Ingeborg
| odkaz na autora = Ingeborg Fialová
| příjmení2 =
| jméno2 =
| titul = Expresionismus: několik kapitol o německém, rakouském a pražském německém literárním expresionismu
| vydání =
| vydavatel = Votobia
| místo = V Olomouci
Řádek 71:
| příjmení = Binder
| jméno = Hartmut
| příjmení2 =
| jméno2 =
| titul = Wo Kafka und seine Freunde zu Gast waren: Prager Kaffeehäuser und Vergnügungsstätten in historischen Bilddokumenten
| url =
| vydání =
| vydavatel = Vitalis
| místo = Prag
| rok = 2000
| počet stran = 249
| strany =
| isbn = 80-85938-13-8
| jazyk = de
Řádek 91:
== Literární uskupení ==
{{Citát - rámeček|''„V Praze, kde jsou obzvlášť nadaní a kde každý, kdo vyrostl s někým, jenž básní, také básní a kde všechny oplodňuje virtuóz dětství Werfel, takže se tam básníci množí jako pižmové krysy.“''|[[Karl Kraus]], ''{{Cizojazyčně|de|Die Fackel}}'', č. 398, 21. 4. 1914, s. 19<ref>{{Citace monografie
| příjmení = Wichner | jméno = Ernst | příjmení2 = Wiesner | jméno2 = Herbert | titul = Pražská německá literatura od expresionismu po exil a pronásledování: katalog k výstavě | překladatelé = Alena Bláhová | vydavatel = Aula | místo = Praha | počet stran = 213 | strany = 15 }}</ref>
| směr = vlevo }} Od přelomu století byl v Praze zájem o literaturu, pro niž byl jistě dostatek závažných témat, stále častější; v kavárnách i na přednáškových večerech se hojně diskutovalo, vycházely nové knihy a časopisy a Praha se stávala literárním městem. U pražské německé literatury, která byla výsledkem tohoto vývoje, se v germanistice rozlišují tři hlavní etapy, v nichž vznikala jednotlivá literární uskupení, která přecházela jedno v druhé, vzájemně se proti sobě vymezovala a tříštila. První období od roku 1871 až do konce první světové války je v této periodizaci označováno jako „literární jaro“ (''{{Cizojazyčně|de|literarischer Frühling}}''), druhé období vymezené vznikem [[Československo|ČSR]] a nástupem [[Nacismus|nacistů]] k moci v roce 1933 se nazývá „pozdní literární léto“ (''{{Cizojazyčně|de|literarischer Nachsommer}}'') a třetí a poslední období pak pod názvem „stíny [[Nacistické Německo|Třetí říše]]“ (''{{Cizojazyčně|de|Schatten des Dritten Reiches}}'') odkazuje zvláště k [[Emigrace|emigrantské]] [[Antifašismus|antifašistické]] literatuře.<ref name="Franz-Kafka-Website">{{Citace elektronické monografie | příjmení = Gabriel | jméno = Norbert | příjmení2 = Pullmann | jméno2 = Michael | titul = Franz-Kafka-Website | url = http://www.kafka.uni-bonn.de/cgi-bin/kafka8857.html?Rubrik=prager_deutsche_literatur | datum vydání = 1998 | datum aktualizace = 2012-03-07 | datum přístupu = 2016-01-19 | kapitola = Prager deutsche Literatur | vydavatel = Germanistischen Seminar der Rheinischen Friedrich-Wilhelms-Universität zu Bonn}} (německy)</ref>
Řádek 127 ⟶ 129:
== Literární směry ==
{{Citát - rámeček|''„Náš život se vyznačoval bezpředsudečností, která hraničila s nihilismem a cynismem (...) Naším údělem byla zhoubná, neřešitelná disonance, kterou jsme, myslím, museli protrpět až do značných hloubek. Z víry našich předků v nás nezůstalo nic; ale nezůstalo v nás také nic ze sterilního měšťanského liberalismu a dobromyslné hrabivosti našich otců: měli jsme všechno vybudovat sami, celý náš svět. ‚Běda tomu', řekl jednou [[Achim von Arnim]], ‚kdo se docela sám pokouší vybudovat nový svět.' Běda!“''|Willy Haas, ''{{Cizojazyčně|de|Die literarische Welt: Lebenserinnerungen}}'', 1957, s. 28<ref>{{Citace monografie
| příjmení = Haas | jméno = Willy | titul = Die literarische Welt: Lebenserinnerungen | vydavatel = Fischer-Taschenbuch-Verlag | místo = Frankfurt am Main | rok = 1983 | počet stran = 315 | strany = 28 | isbn = 3-596-25607-0}} (německy)</ref>
}} Díky vysokému počtu nadprůměrných literárních osobností a děl je pražská německá literatura stylově i žánrově nesmírně rozmanitá. Z hlediska historických epoch je zde obsaženo téměř vše od [[Realismus (literatura)|klasického realismu]] [[Ferdinand von Saar|Ferdinanda von Saara]] a [[Marie von Ebner-Eschenbachová|Marie Ebner-Eschenbachové]], přes [[Naturalismus (literatura)|naturalismus]] v raných dílech [[Auguste Hauschnerová|Auguste Hauschnerové]], [[Moderní umění|modernismus]] Rilkovy generace či [[expresionismus]] generace Werfelovy až k obtížně zařaditelnému dílu Kafkovu. Co se týče žánrů, jsou zde zastoupeny jak vývojové [[román]]y Maxe Broda, Franze Werfela, tak i [[Psychologický román|psychologické romány]] Oskara Bauma, Ernsta Weisse, Hermanna Ungara, Ludwiga Windera, dále Meyrinkovy, Kafkovy a Rilkovy [[Groteska|grotesky]], Kornfeldova [[drama]]ta a spousta vynikající [[Lyrická poezie|lyriky]], kulturně-politické [[esej]]e Urzidilovy a Haasovy, [[filosofie]] od [[Bernard Bolzano|Bolzana]] po [[Erich von Kahler|Ericha von Kahlera]]. Rovněž tematicky tato literatura zahrnuje vše, co charakterizuje a zajímá moderního člověka ([[Absurdno|absurdita]], odcizení, disociace, ztráta [[Hodnoty|hodnotových měřítek]], ztráta [[transcendence]]).<ref name="Fialová-Fürstová101">FIALOVÁ-FÜRSTOVÁ, Ingeborg. ''Dějiny německé židovské literatury do roku 1914''. Kapitola Pražská německá literatura, s. 101.</ref> Tuto rozmanitost stylů a tendencí lze ilustrovat na ukázce několika literárních směrů, které jsou pro vývoj této literatury příznačné a jimiž jsou: pražská [[secese]], [[Novoromantismus|novoromantická]] [[dekadence]] a obskurantismus, pražský expresionismus a [[nová věcnost]].<ref>Srov. např. {{Citace elektronické monografie | příjmení = Fitzon | jméno = Thorsten | titul = Proseminar Prager Moderne | url = http://www2.germanistik.uni-freiburg.de/fitzon/Prager%20Moderne/Seminarplan%20(Referenten).pdf | datum vydání = 2006 | datum přístupu = 2015-10-25 | vydavatel = Albert-Ludwigs-Universität Freiburg. Deutsches Seminar II | jazyk = de | url archivu = https://web.archive.org/web/20090419115236/http://www.germanistik.uni-freiburg.de/fitzon/Prager%20Moderne/Seminarplan%20(Referenten).pdf | datum archivace = 2009-04-19 | nedostupné = ano }}</ref>
Řádek 162 ⟶ 165:
| jméno = Ines
| odkaz na autora = Ines Koeltzsch
| příjmení2 =
| jméno2 =
| titul = Geteilte Kulturen: eine Geschichte der tschechisch-jüdisch-deutschen Beziehungen in Prag (1918-1938)
| vydání =
| vydavatel = Oldenbourg
| místo = München
Řádek 176 ⟶ 179:
| příjmení = Vassogne
| jméno = Gaëlle
| příjmení2 =
| jméno2 =
| titul = Max Brod in Prag : Identität und Vermittlung
| url = https://books.google.cz/books?id=R_LiUpEmrzcC&pg=PA32&dq=expressionismus+%22an+den+leser%22+brod+werfel&hl=cs&sa=X&ei=vk9jVc_1CqHa7gaY5YHYDQ&ved=0CCAQ6AEwAA#v=onepage&q=expressionismus%20%22an%20den%20leser%22%20brod%20werfel&f=false
| vydání =
| vydavatel = Max Niemeyer
| místo = Tübingen
Řádek 290 ⟶ 293:
| místo = München
| rok vydání = 2005
| isbn = 3-486-57588-0
| url = https://books.google.cz/books?id=COHHaN6sHVEC&pg=PA161&dq=Karl+Egon+Ebert+prag&hl=cs&sa=X&redir_esc=y#v=onepage&q=Karl%20Egon%20Ebert%20prag&f=false
| strany = 211–217
Řádek 312 ⟶ 315:
| počet stran = vi, 399
| strany = 21
| isbn =
}}(německy) (omezený přístup)</ref>
* [[Gustav Kauder]] (?–?)<ref name="DDaP" />
Řádek 489 ⟶ 492:
| titul = Pražská německá literatura jako středoevropský fenomén
| periodikum = Česká literatura: Časopis pro literární vědu
| datum =
| rok = 2011
| ročník = 59
Řádek 526 ⟶ 529:
* {{Citace monografie | příjmení = Adler | jméno = Hans Günther | odkaz na autora = Hans Günther Adler | titul = Literární tvorba pražské školy = Die Dichtung der Prager Schule | překladatelé = Iva Kratochvílová | vydavatel = Barrister & Principal | místo = Brno | rok = 2003 | vydání = 1 | počet stran = 100 | isbn = 80-86598-59-4}}
* {{Citace monografie | příjmení = Binder | jméno = Hartmut | titul = Prager Profile vergessene Autoren im Schatten Kafkas | vydavatel = Gebr. Mann | místo = Berlin | rok = 1991 | počet stran = 488 | isbn = 3-7861-1617-2 | jazyk = de}}
* DERHAM, Constanze''. Décadence und Visualität in drei Romanen Paul Leppins: Daniel Jesus, Severins Gang in die Finsternis und Blaugast.'' Berlin: epubli, 2017 (Diss. Univ. Leipzig 2017) ISBN 978-3-7450-6191-8. (německy)
* {{Citace monografie | titul = Deutschsprachige Literatur aus Prag und den böhmischen Ländern 1900-1925: chronologische Übersicht und Bibliographie | url = https://books.google.cz/books?id=bXMgAAAAQBAJ&printsec=frontcover&hl=cs&source=gbs_ge_summary_r&cad=0#v=onepage&q&f=false | editoři = Jürgen Born, Martina Dickert, Klaus Peter Wahner | vydavatel = Saur | místo = München | rok = 1993 | vydání = 2 | typ vydání = přepracované, rozšířené | počet stran = vii, 326 | isbn = 3-598-11091-X | jazyk = de}}
* {{Citace monografie | příjmení = Fialová-Fürstová | jméno = Ingeborg | odkaz na autora = Ingeborg Fialová | titul = Dějiny německé židovské literatury do roku 1914 | vydavatel = Univerzita Palackého | místo = V Olomouci | rok = 2013 | vydání = 1 | počet stran = 127 | kapitola = Pražská německá literatura | strany = 99–116 | isbn = 978-80-244-3470-4}}
| |||