Obléhací věž: Porovnání verzí

Jako první začali obléhací věže používat [[Asyrská říše|Asyřané]] a to v [[9. století př. n. l.]]<ref name="hroch5">{{Citace monografie | jméno=Simon | příjmení=Anglim | titul= Bojové techniky starověkého světa|vydavatel=Deus | místo= Praha | rok=2006 | jazyk = |strany= 186|}}</ref> Asyřané si obléhacích věží velice vážili a brzy se staly jejich nejsilnější zbraní používanou při obléhání. Věže byly několikaposchoďové, měly čtyři kola a otočnou věž na vrcholu. Častým jevem u těchto věží byla beranidla, která byla umístěna v nižších částech věže. Pro plné využití věže bylo zapotřebí mnoho [[voják]]ů. Lučištníci byli na obléhací věži nepostradatelní, což dosvědčují četné [[střílna|střílny]]. Posádku tvořili různí vojáci, např: muži, kteří hasili případné požáry, muži, kteří obsluhovali berany. Dále museli být přítomni muži zajišťující pohyb věže k hradbám (někdy byla k těmto účelům použita zvířata). Samozřejmostí bylo krytí věže kůží či kovem. Nedochoval se žádný záznam o velikosti asyrských věží, ale většina odborníků se shoduje na výšce mezi 8 až 12 metry.<ref name="hroch5"/> Obléhací věže byly často kombinovány s obléhacími [[rampa]]mi, po kterých byly přesouvány k hradbám. Po zničení Asyrské říše se vývoj obléhacích technik úplně zastavil a to až ke konci [[5. století př. n. l.]] Ti, kdo se zasadili o rozvoj obléhacích strojů, byli Řekové pocházející ze Sicílie. Avšak Řekové se zaměřili spíše na rozvoj mechanické artilérie, než na obléhací věže.<ref name="hroch4">Anglim, str. 197.</ref> Ty se sice staly součástí obléhacího zařízení, ale neměly zdaleka takové pole působnosti jako u Asyřanů. Řecké obléhací techniky později převzali Makedonci, kteří uplatňovali věže při mnoha příležitostech. V tomto ohledu se stalo přímo legendární obléhaní ostrova [[Rhodos]] ([[305 př. n. l.|305]] – [[304 př. n. l.]]).[[Soubor:MasadaRamp.jpg|vlevo|náhled|180px|Zbytky římské rampy použité při obléhání [[Masada|Masady]]]] [[Démétrios I. Poliorkétés]] zde oblehl již zmíněný ostrov, protože válčil s [[Ptolemaios I.|Ptolemaiem&nbsp;I.]] (Rhodos byl Ptolemaiovým spojencem). Démétrios při tomto obléhání spoléhal skoro výhradně na obléhací věže. Nejdříve se pokusil vniknout do města od moře, přičemž spojil lodě, na kterých byly obléhací věže. Rozpoutal se lítý boj, ale Démétrios se nakonec musel dát na ústup. Poté byl podniknut pozemní útok, který však také nevyšel. Démétrios se tedy rozhodl postavit tu nejsilnější obléhací věž, kterou kdy svět viděl. Věž dostala název [[Helepolis]] (uchvatitelka měst) a jednalo se vskutku o monstrum. Tato věž měřila 43&nbsp;metrů a její základna činila 430&nbsp;m². Ve spodní části byl umístěn hnací systém, jenž za pomocí vratidla obsluhovaného 200 muži otáčel osmi koly. Věž měla velkou spoustu pater, ve kterých byla umístěna artilerie.<ref name="hroch3">Anglim, str. 202.</ref> Samotná věž byla chráněna železnými pláty. Démétriovi se podařilo s touto věží strhnout hlavní hradbu a i když bylo obléhání nakonec neúspěšné, představuje tato věž vrchol, na který se již nikomu nepodařilo dosáhnout. [[Římané]], kteří převzali umění obléhání od Řeků, si obléhací věže také oblíbili. Římané čerpali z asyrských obléhacích technik, přičemž na ně udělala velký dojem kombinace rampy a obléhací věže.<ref name="hroch5"/> Rampy byly většinou stavěny ze zeminy, byly vyztuženy dřevem a v některých případech se na ně umisťovaly železné desky (obléhání [[Masada|Masady]]).

[[Byzantská říše]] používala své obléhací věže s velkým efektem proti nepřátelským opevněním. Nepřátelé této říše se však rychle naučili stavět své vlastní obléhací věže. Již v roce [[626]] je neúspěšně použili [[Avaři]] při obléhání [[Konstantinopol]]e. V raném středověku byl nedostatek zkušených inženýrů, kteří by byli schopni sestrojit účinnou artilérii, takže byly ve velké míře používány žebříky, beranidla a obléhací věže.<ref name="Matthew4">{{Citace monografie | jméno=Matthew | příjmení=Bennett | titul= Bojové techniky středověkého světa|vydavatel=Deus | místo= Praha | rok=2007 | jazyk = |strany= 175|}}</ref> Výška těchto věží nebyla nijak specifikována, protože záleželo na výšce hradeb (věže byly sestavovány až na místě).[[Soubor:Grose-Francis-Pavisors-and-Moveable-Tower-Assaulting-Castle-1812.jpg|náhled|180px|Středověká (anglická) obléhací věž.]] Věž byla postavena ze dřeva a stejně jako ve starověku byla chráněna buď kůží nebo kovem. Samozřejmostí bylo beranidlo v nižším patře, ale na rozdíl od starověku nebyly tyto věže většinou vybaveny mechanickou artilérií. Častou praxí bylo stavění ramp. I když se postupem času začalo ve [[středověk]]u využívat přesných katapultů, neztratila obléhací věž na významu.<ref name="Matthew3">Bennett, str. 197.</ref> Nejvíce se obléhacích věží využívalo ve vrcholném středověku. Tyto věže se vyznačovaly zlepšenou konstrukcí a větší odolnosti než jejich raně středověké předchůdkyně. Obléhací věže byly taženy lidmi, zvířaty a nebo bylo dokonce využíváno [[kladka|kladek]].<ref name="Matthew2">Bennett, str. 198.</ref> Na rozdíl od starověku měly věže většinou více než čtyři kola. Už v roce [[885]] bylo při obléhání Paříže [[Viking]]y použita věž s 16 koly.<ref name="Matthew2"/> Konstrukce věže byla zdokonalena, avšak stržení či převrácení věže nebylo výjimkou. Opravdu nešťastnou událostí bylo zřícení věže, v takovém případě v troskách zahynulo mnoho vojáků. Věže byly nasazovány ve větších počtech, aby byla znásobena jejich šance na úspěch. S nástupem éry [[střelný prach|střelného prachu]] se věže buď přestaly využívat nebo se z nich staly tzv. dělové věže. Tyto věže měly za úkol svojí palbou z děl zničit nepřátelské hradby. S úspěchem byly nasazeny např. při obléhání [[Kazaň|Kazaně]] roku [[1552]]. Ovšem, tyto věže byly stále velmi pomalé, což z nich činilo velmi dobrý terč pro rozmáhající se [[artilerie|artilerii]]. Od konce [[16. století]] se obléhacích věží již dále nevyužívá.