Ludwig van Beethoven: Porovnání verzí

| jiná jména =

| velikost obrázku =

| země =

| národnost =

| vzdělání =

| choť =

| reprezentativní díla =
* [[Symfonie č. 3 (Beethoven)|Symfonie č. 3]] (1803–1804)

| vliv na = [[Carl Czerny]], Ferdinand Ries, [[romantismus (hudba)|romantismus]]

| ocenění =

| web =

[[Soubor:Beethoven house of birth Bonn 2008.jpg|thumbnáhled|leftvlevo|upright|Beethovenův rodný dům v [[Bonn]]u]]

Ludwig van Beethoven se narodil pravděpodobně 16.&nbsp;prosince [[1770]] v [[Bonn]]u. Přesné datum jeho narození není známo, pouze datum [[křest|pokřtění]] dne [[17. prosinec|17.&nbsp;prosince]]. Byl druhorozeným synem [[Johann van Beethoven|Johanna van Beethovena]] a ovdovělé [[Maria Magdalena van Beethoven|Marie Magdaleny Leym]] roz. Keverich. Z&nbsp;jejich sedmi dětí se dožili dospělosti pouze Ludwig a jeho dva mladší bratři Kaspar Karl a&nbsp;Johann.<ref name="Černušák 196">{{Citace monografie || příjmení = Černušák || jméno = Gracian || titul = Dějiny evropské hudby || vydavatel = Panton || místo = Praha || rok = 1972 || strany = 196}}</ref><ref>{{Citace elektronické monografie | 1 = | titul = Beethoven-Haus | 3 = | url = http://www.beethoven-haus-bonn.de/sixcms/detail.php/3049 | 5 = | datum přístupu = 2008-08-30 | 7 = | místo = Bonn | 9 = | jazyk = anglicky | url archivu = https://web.archive.org/web/20080502101508/http://www.beethoven-haus-bonn.de/sixcms/detail.php/3049 | datum archivace = 2008-05-02 | nedostupné = ano }}</ref> Ludwigova rodina byla hudebně založená; jeho děd, rovněž [[Ludwig van Beethoven (1712-1773)|Ludwig]], byl kapelníkem v&nbsp;rodném městě [[Mechelen]] ve [[Vlámsko|Vlámsku]],<ref name="Holzknecht 286">{{Citace monografie || příjmení = Holzknecht || jméno = Václav || spoluautoři = a kol. || titul = Kniha o hudbě || vydavatel = Orbis || místo = Praha || rok = 1962 || strany = 287}}</ref> odkud později odešel do Bonnu. Rodina splynula s&nbsp;německým životem ve službách [[kurfiřt]]a [[arcibiskup]]a [[Kolín nad Rýnem|kolínského]].<ref name="Černušák 196"/> Beethoven prožil dětství v&nbsp;neradostném ovzduší: jeho otec, který byl dvorním [[tenor]]istou, propadl alkoholu.<ref name="Holzknecht 286"/> Beethovenovo vzdělání bylo zanedbáváno, přičemž otec využíval jeho hudebního talentu jako zdroje příjmů.<ref name="Černušák 196"/>

[[Soubor:Beethoven Hornemann.jpg|thumbnáhled|Beethovenův portrét ve věku 33&nbsp;let]]

Ludwig van Beethoven žil od roku [[1792]] trvale ve Vídni a studoval zde u významných hudebních skladatelů: [[Joseph Haydn|Josepha Haydna]], [[Antonio Salieri|Antonia Salieriho]], [[Johann Georg Albrechtsberger|Johanna G. Albrechtsbergera]] a [[Johann Schenk|Johanna Schenka]].<ref name="encyklopedie 59">{{Citace monografie || titul = Malá encyklopedie hudby || vydavatel = Supraphon || místo = Praha || rok = 1983 || strany = 59}}</ref> Díky své oblibě u [[aristokracie]] ze zemí [[Habsburská monarchie|Habsburského mocnářství]] (v&nbsp;neposlední řadě u&nbsp;českých aristokratů) a&nbsp;díky jejich finanční podpoře se mohl živit jako svobodný umělec,<ref name="encyklopedie 59"/> což bylo ještě značně neobvyklé. V té době byli hudebníci většinou zaměstnaní na dvoře určitého šlechtického rodu či u církevních hodnostářů (např. [[Joseph Haydn]] byl dlouhou dobu kapelníkem u šlechtické rodiny [[Esterházyové|Esterházyů]], [[Wolfgang Amadeus Mozart]] část svého mládí strávil ve službách arcibiskupa salcburského). Beethovenovými nejvýznamnějšími patrony se stali [[Lichnovští z Voštic|Lichnovští]], [[Kinští]], [[Esterházyové]] a&nbsp;především [[Lobkovicové]]. Měl také příjmy z&nbsp;honorářů za koncerty a&nbsp;z&nbsp;výuky žáků.

Přibližně od roku [[1795]] (podle jiných zdrojů v roce 1798) se začínaly projevovat jeho problémy se sluchem:<ref name="encyklopedie 59"/> trpěl závažnou formou [[tinnitus|tinnitu]] (ušního šelestu), kdy mu v uších neustále zněly nepříjemné zvuky. Používal řadu pomůcek, od různých druhů naslouchátek po speciální tyč připevněnou k ozvučné desce klavíru, kterou skousl a mohl tak lépe vnímat zvukové vibrace. Sluch se mu však neustále zhoršoval, podle výpovědi jeho žáka [[Carl Czerny|Carla Czerného]] mohl bez větších obtíží slyšet hudbu a&nbsp;konverzaci pouze do roku [[1812]],<ref>{{Citace periodika || příjmení = Ealy || jméno = George Thomas || titul = Of Ear Trumpets and a Resonance Plate: Early Hearing Aids and Beethoven's Hearing Perception || periodikum = 19th-Century Music || rok = 1994 || ročník = 17 || číslo = 3 || strany = 262-273 || url = http://www.jstor.org/pss/746569}}</ref> podle jiných zdrojů ale již v roce [[1816]] úplně ohluchl.<ref name="encyklopedie 59"/> Jeho mimořádný hudební génius mu však umožnil vytvořit několik ze svých nejvýznamnějších děl v&nbsp;době, kdy už byl zcela hluchý.

[[Johann Wolfgang von Goethe]] patřil mezi Beethovenovy oblíbené básníky i přes jejich rozdílné názory na vztahy s aristokracií.<ref>{{Citace monografie || příjmení = Lockwood|| jméno = Lewis || titul = Beethoven: Hudba a život || vydavatel = BBart || místo = Praha || rok = 2003 || strany = 284-285}}</ref> V&nbsp;jeho básních cítil sílu a vůli po svobodě a vzpouře. Mimo jiné napsal roku [[1810]] hudbu k jeho tragédii ''[[Egmont (Beethoven)|Egmont]]'' a věnoval mu zhudebnění básně ''Klidné moře a šťastná plavba''.<ref>{{Citace monografie || příjmení = Lockwood|| jméno = Lewis || titul = Beethoven: Hudba a život || vydavatel = BBart || místo = Praha || rok = 2003 || strany = 286}}</ref> Od roku [[1808]] pomýšlel na zhudebnění [[Faust (Goethe)|Fausta]]; bezúspěšně hledal někoho, kdo by mu dílo upravil pro divadlo.<ref>{{Citace monografie|příjmení = Rolland|jméno = Romain|příjmení2 = |jméno2 = |titul = Goethe a Beethoven / Beethoven a ženy|vydání = |vydavatel = Knihovna Klasiků|místo = |rok = 1956|počet stran = 316|strany = |isbn = }}</ref>

V průběhu let zaujímal Beethoven k [[Francie|francouzskému]] [[císař]]i [[Napoleon Bonaparte|Napoleonu Bonapartovi]] protichůdné postoje.<ref>{{Citace monografie || příjmení = Lockwood|| jméno = Lewis || titul = Beethoven: Hudba a život || vydavatel = BBart || místo = Praha || rok = 2003 || strany = 199-200}}</ref> Kolem roku [[1803]] uvažoval o&nbsp;věnování své [[Symfonie č. 3 (Beethoven)|Symfonie č. 3]] (''Eroica'') právě Napoleonovi. Existují názory, že to měla být záminka k možnému osobnímu setkání.<ref>{{Citace monografie || příjmení = Lockwood|| jméno = Lewis || titul = Beethoven: Hudba a život || vydavatel = BBart || místo = Praha || rok = 2003 || strany = 200}}</ref> Nakonec tuto symfonii věnoval svému nejdůležitějšímu [[mecenáš]]ovi, [[kníže]]ti [[Josef František Maxmilián z Lobkovic|Josefu Františku Maxmiliánovi z Lobkovic]]. V&nbsp;roce [[1809]] mu Napoleonův bratr, [[Vestfálsko|vestfálský]] král [[Jérôme Bonaparte]], nabídl místo v&nbsp;[[Kassel]]u, které však Beethoven odmítl.

Existuje mnoho domněnek o Beethovenových chorobách. Odborníci uvažují o [[syfilis|syfilidě]], [[Jaterní cirhóza|cirhóze jater]] nebo chronickém zánětu [[tračník]]u. Po laboratorní analýze vzorku vlasů, který patrně odstřihl mrtvému skladateli [[Ferdinand Hiller]], se jeví jako reálná otrava olovem.<ref>{{Citace monografie || příjmení = Lockwood|| jméno = Lewis || titul = Beethoven: Hudba a život || vydavatel = BBart || místo = Praha || rok = 2003 || strany = 516}}</ref>

Po dlouhodobých potížích podstoupil Beethoven v prosinci [[1826]] operaci břicha a o čtyři měsíce později zemřel (ve věku 56&nbsp;let). Na pohřeb přišlo 10–20&nbsp;000&nbsp;lidí, nosítka s jeho rakví nesli významní hudebníci: [[Joseph von Eybler]], [[Johann Gänsbacher]], [[Johann Nepomuk Hummel]], [[Vojtěch Jírovec]], [[Conradin Kreutzer]], [[Ignaz von Seyfried]], [[Joseph Weigl]] a [[Vilém Würfel]].<ref>{{Citace monografie || příjmení = Lockwood|| jméno = Lewis || titul = Beethoven: Hudba a život || vydavatel = BBart || místo = Praha || rok = 2003 || strany = 568}}</ref> Jeho ostatky uložili na hřbitově ve vídeňském předměstí [[Währing]]. O rok později byl v blízkosti jeho hrobu pohřben i skladatel [[Franz Schubert]]. Roku 1888 byly ostatky obou skladatelů exhumovány a&nbsp;přemístěny na nově zřízený [[Wiener Zentralfriedhof|Vídeňský ústřední hřbitov]]. Nicméně i na původním místě zůstaly zachovány symbolické hroby.

Beethovenovo dílo je možné rozdělit do tří hlavních období.<ref name="Černušák 197">{{Citace monografie || příjmení = Černušák || jméno = Gracian || titul = Dějiny evropské hudby || vydavatel = Panton || místo = Praha || rok = 1972 || strany = 197}}</ref> V&nbsp;prvním z nich, trvajícím přibližně do roku [[1800]], navázal Beethoven na tradici [[Joseph Haydn|Haydna]] a [[Wolfgang Amadeus Mozart|Mozarta]], v jeho dílech převládalo klasické schéma, vyvážená melodika a&nbsp;často [[divertimento]]vý charakter skladeb.<ref name="atlas399">{{Citace monografie || příjmení = Michels || jméno = Ulrich || titul = Encyklopedický atlas hudby || vydavatel = Nakladatelství Lidové noviny || místo = Praha || rok = 2000 || strany = 399}}</ref> Do této doby spadají mj. jeho rané klavírní koncerty a&nbsp;[[Symfonie č. 1 (Beethoven)|symfonie č.&nbsp;1]] a&nbsp;[[Symfonie č. 2 (Beethoven)|2]].

Komponování oper bylo pro Beethovena problematické.<ref>{{Citace monografie || příjmení = Warrack, West|| jméno = John, Ewan || titul = Oxfordský slovník opery || vydavatel = IRIS || místo = Praha || rok = 1998 || strany = 37}}</ref> Dokončil pouze velmi ceněnou operu ''[[Fidelio]]'' s&nbsp;věčným tématem lidské touhy po svobodě, kterou několikrát revidoval. Celkem projevil zájem o&nbsp;dalších 54&nbsp;témat.<ref>{{Citace monografie || příjmení = Pecman|| jméno = Rudolf || titul = Jevištní dílo Ludwiga van Beethovena || vydavatel = Masarykova univerzita || místo = Brno || rok = 1999 || strany = 271–273}}</ref> Jednalo se mimo jiné o&nbsp;tato témata: ''Macbeth'' (1809, [[libreto]] [[Heinrich Joseph von Collin]]), ''Jana z&nbsp;Arku'' (1823, libreto [[Friedrich Kind]] a [[Carl Joseph Bernard]]), ''Brutus'' (1816, libreto [[Eduard von Bauernfeld]]) a&nbsp;''Klaudina z&nbsp;Villy Bella'' (1826, libreto [[Johann Wolfgang von Goethe]]).

[[Soubor:BeethovenSinfonia5autografo.jpg|thumbnáhled|Originál partitury 5.&nbsp;symfonie]]

** [[Symfonie č. 1 (Beethoven)|symfonie č. 1 C dur op. 21]]

** [[Symfonie č. 7 (Beethoven)|symfonie č. 7 A dur op. 92]]

* {{Citace monografie || příjmení = Rolland|| jméno = Romain || titul = Život Beethovenův|| vydavatel = SNKLHU || místo = Praha || rok = 1956 || isbn = }}

* {{Citace monografie || příjmení = Holzknecht || jméno = Václav|| titul = Beethovenovy klavírní sonáty || vydavatel = Státní hudební vydavatelství || místo = Praha || rok = 1964 || isbn = }}

* {{Citace monografie || příjmení = Pecman|| jméno = Rudolf || titul = Jevištní dílo Ludwiga van Beethovena || vydavatel = Masarykova univerzita || místo = Brno || rok = 1999 || isbn = 80-210-2223-X}}

* {{Citace sborníku || příjmení = Pulkert || jméno = Oldřich || und || příjmení2 = Küthen || jméno2 = Hans-Werner || titul = Ludwig van Beethoven im Herzen Europas ... || vydavatel = České lupkové závody A.G., Edition Resonus || místo = Nové Strašecí, Praha || rok = 2000 || isbn = 80-901907-9-0}}

* {{Citace monografie || příjmení = Lockwood|| jméno = Lewis || titul = Beethoven: Hudba a život || vydavatel = BBart || místo = Praha || rok = 2003 || isbn = 80-7341-409-0}}

* {{Citace monografie || příjmení = Hronek || jméno = Miloslav || příjmení2 = Pulkert || jméno2 = Oldřich || příjmení3 = Nejezchleb || jméno3 = Zdeněk || titul = Beethoven: osobnost génia v korespondenci || vydavatel = Vyšehrad || místo = Praha || rok = 2004 || isbn = 80-7021-736-7}}