Krocínova kašna: Porovnání verzí

[[FileSoubor:Krocinova kasna.jpeg|thumbnáhled|Krocínova kašna na kresbě z poloviny 19. století]]

Se stavbou se započalo roku [[1591]] z&nbsp;podnětu purkmistra Václava Krocína staršího z&nbsp;Drahobejle, krátce poté, co byla dokončena rekonstrukce staroměstské vodárny po požáru v&nbsp;roce [[1582]].<ref name="Teige">{{citace monografie | jméno = Josef | příjmení = Teige | odkaz na autora = | titul = Staroměstský rynk v&nbsp;Praze díl&nbsp;I. | odkaz na titul = | url = http://books.google.com/books?id=OblnAAAAMAAJ&pg=PA228 | editoři = | překladatelé = | vydání = | vydavatel = Společnost přátel starožitností českých | místo = Praha | rok = 1908 | počet stran = 252 | kapitola = | strany = 228–235 | }}</ref> O&nbsp;autorovi ani průběhu stavby není mnoho informací. Vytvořili ji z&nbsp; načervenalého [[Slivenec]]ckého mramoru dva mistři. Architektonickou část vystavěl pravděpodobně rudolfinský kameník Jindřich Beránek, jemuž se říkalo Pražák. Jindřich Pražák, vynikající kameník v&nbsp;době císaře [[Rudolf II. Habsburský|Rudolfa&nbsp;II.]], byl od roku 1582 staroměstským měšťanem. Autor není jednoznačně jistý, avšak [[Zikmund Winter]] uvádí ve své knize Řemeslnictvo a&nbsp;živnosti XVI.&nbsp;věku (1919), že se zachovaly doklady o&nbsp;žádosti zmíněného kameníka, jenž usiloval o&nbsp;prominutí daně. Odpověď konšelů byla srozumitelná: Dostal zaplaceno, zavázal se, že kašnu bytelně postaví a&nbsp;že o&nbsp;ni i&nbsp;ostatní kašny na Starém Městě bude poctivě pečovat, nechť tedy daně platí. Sochařskou výzdobu provedl neznámý mistr, jehož kamenická značka- merka s iniciálami LW se dochovala na středním sloupu. Dále je známo, že během stavby základů se zbortila jedna stěna a&nbsp;zasypala pět dělníků, z&nbsp;nichž jeden zahynul. Podle pověsti stála stavba jen o&nbsp;groš méně než [[Karlův most]].<ref name="Lumir18620529">{{Citace periodika | příjmení = Mikovec | jméno = Ferdinand Břetislav | autor = | odkaz na autora = Ferdinand Břetislav Mikovec |titul = Feuilleton | periodikum = Lumír | odkaz na periodikum = Lumír (časopis) | ročník = 12 | číslo = 23 | datum = 1862-05-29 | strany = 524–526 | url = http://kramerius.nkp.cz/kramerius/handle/ABA001/6001791 | datum přístupu = 2010-12-12 }}</ref>

Kašna stála při východní straně [[Staroměstská radnice|Staroměstské radnice]]. Byla vybudována z&nbsp;hnědočerveného [[slivenec]]kého mramoru a&nbsp;skládala se ze tří částí: nádrže ve tvaru 13bokého dutého hranolu, vodotryskového sloupu uprostřed a&nbsp;erbovního vodotryskového sloupu na straně k radnici.<ref name="NarPol19150729">{{Citace periodika | příjmení = Sixta | jméno = Václav | autor = | odkaz na autora = |titul = Kašna Krocínova | periodikum = Národní politika | odkaz na periodikum = | ročník = 33 | číslo = 208 | datum = 1915-07-29 | strany = 1 | url = http://kramerius.nkp.cz/kramerius/handle/ABA001/8663122 | datum přístupu = 2010-12-12 }}</ref>

Těleso kašny tvořilo třináct mramorových desek po obvodu, mělo výšku 180&nbsp;cm a&nbsp;šířku 160&nbsp;cm. Na dvanácti z&nbsp;nich byly oválné reliéfy se znameními [[zvěrokruh]]u. Na hranách mezi deskami a&nbsp;polosloupky stály alegorické ženské postavy, ztělesňující křesťanské a&nbsp;občanské ctnosti. Horní hrana byla vroubená odstupněnou profilovanou římsou. Aby nebylo nutné nabírat vodu z&nbsp;kašny přímo, proudila figurkami delfínů do vany na vnější straně kašny.<ref name="NarPol19150729" />

Střední sloup je vyzdoben sochami čtyř římských bohů, reprezentujících Čtyři živly přírody: [[Vulcanus (mytologie)|Vulkán]] či [[Jupiter (mytologie)|Jupiter ]] zastupuje Oheň, [[Neptun (bůh)|Neptun]] symbolizuje Vodu, bohyně [[Héra]] symbolizuje Vzduch, a&nbsp;bohyně dobré úrody [[Pomona]] s&nbsp;rohem hojnosti v&nbsp;rukou a&nbsp;s&nbsp;věncem z&nbsp;ovoce na hlavě představuje Zemi. Na horní kuželce je osm pasů s&nbsp;polofigurami čtyř vodních panen ([[néreovny]]) střídajících se se čtyřmi vodními polobohy, kteří chrlili vodu z&nbsp;otevřených úst obloukem dolů. Nad nimi původně byly čtyři pilastry se lvími hlavičkami a&nbsp;na vrcholu snad stála socha boha [[Triton (bůh)|Tritona]], která se však v&nbsp;následujícím století či během válek ztratila a&nbsp;po polovině 18.&nbsp;století již byla nahrazena plechovou korouhví s&nbsp;dvojhlavým rakouským orlem.<ref name="NarPol19150729" /> Proti těmto chrličům směřovaly vzhůru proudy vody z&nbsp;tlamiček žab, umístěných na vnitřní straně vany kašny vždy v&nbsp;rozích.

* Stavba kopie z&nbsp;jiného materiálu by se velmi odlišovala od původního vzoru; než provádět takto rozsáhlou změnu, je lepší vytvořit zcela nezávisle nové dílo.<ref name="Admin">{{citace monografie | jméno = Josef | příjmení = Erben | odkaz na autora = | titul = Administrační zpráva obce královského hlavního města Prahy a&nbsp;spojených s&nbsp;městskou statist.&nbsp;kommissí obcí sousedních Karlína, Smíchova, Král.&nbsp;Vinohradů a&nbsp;Žižkova za rok 1895 | odkaz na titul = | url = http://kramerius.nkp.cz/kramerius/handle/ABA001/19613744 | editoři = | překladatelé = | vydání = | vydavatel = Stat.&nbsp;komisse | místo = Praha | rok = 1895 | počet stran = 378 | kapitola = VII.&nbsp;Zřízení fontány před Rudolfinem | strany = 77 | }}</ref>

V&nbsp;letech 1915–16 vytvořil sochař [[Bohumil Vlček]] ve spolupráci s&nbsp;profesorem [[Václav Sixta|Václavem Sixtou]] kopii na základě původních nákresů a popisů.<ref name="NarL19150908">{{Citace periodika | příjmení = | jméno = | autor = | odkaz na autora = |titul = Krocínova renesanční kašna | periodikum = Národní listy | odkaz na periodikum = Národní listy | ročník = 55 | číslo = 249 | datum = 1915-09-08 | strany = 4 | url = http://kramerius.nkp.cz/kramerius/handle/ABA001/18172811 | datum přístupu = 2010-12-12 }}</ref><ref name="kasny">[https://www.prazskekasny.cz/zanikla-krocinova-kasna/ (www.prazskekasny.net)]</ref>

V&nbsp;roce [[1932]], po zbourání plynárny, bylo uskutečněno pátrání po zazděných zbytcích kašny. Přitom pomohly zápisy architekta [[Antonín Wiehl|Wiehla]], který během stavby zaznamenal, ve kterých místech byly jednotlivé kameny použity. Hledání bylo úspěšné, podařilo se získat asi 60&nbsp;fragmentů stavebních dílů, tři fragmenty znamení Zvěrokruhu a&nbsp;dvě torza soch Ctností, které byly převezeny do depozitáře [[Národní muzeum|Národního muzea]].<ref name="NarPol19321209">{{Citace periodika | příjmení = František Xaver | jméno = Harlas | autor = | odkaz na autora = |titul = Umění. Krocínova kašna | periodikum = Národní politika | odkaz na periodikum = | ročník = 50 | číslo = 340 | datum = 1932-12-09 | strany = 7 | url = http://kramerius.nkp.cz/kramerius/handle/ABA001/17493280 | datum přístupu = 2010-12-12 }}</ref>, ale nebyly zasazeny již do kašny.

Třetinová část kašny je vystavena ve 3.&nbsp;sále Lapidária Národního muzea.<ref name="kasny" />

Blízko kašny stávala ve středověku klec, v&nbsp;níž se pro veřejnou ostudu ukazovali provinilci. Přímo do kašny se také za trest namáčeli nepoctiví pekaři. Oba tresty zrušil [[Josef II.]].<ref name="Staro">{{citace monografie | jméno = Ferdinand Břetislav | příjmení = Mikovec | odkaz na autora = Ferdinand Břetislav Mikovec | titul = Starožitnosti a&nbsp;Památky země České. Díl 2 | odkaz na titul = | url = http://kramerius.nkp.cz/kramerius/handle/ABA001/9726014 | editoři = | překladatelé = | vydání = | vydavatel = I.&nbsp;L. Kober | místo = Praha | rok = 1865 | počet stran = 378 | kapitola = Mramorová kašna na Staroměstském náměstí v Praze | strany = 219 | }}</ref>