Jízdní vojsko starověku: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
ShadowRobot (diskuse | příspěvky)
m WPCleaner v2.01b - Fixed using WP:WCW (Odkaz shodný se svým popisem)
m Robot: -prázdný nepojmenovaný parametr citační šablony; kosmetické úpravy
Řádek 1:
'''Jízdní vojsko na starověké bojiště''' přineslo nový prvek, navíc bylo užitečné jak při průzkumu, tak při pronásledování poraženého nepřítele. Samotný název jízdní vojsko je dosti obecný a zahrnuje válečné [[kůň|koně]], [[osel|osly]], [[velbloud]]y a [[slon]]y.{{Doplňte zdroj}}
 
V pozdní [[doba kamenná|době kamenné]] začaly národy [[Evropa|Evropy]] a [[Asie]] domestikovat zvířata vhodná pro jízdu nebo tažení povozů. Muži jezdili na koních v oblasti severního [[Pontus|Pontu]] již kolem roku [[4000 př. n. l.|4000 př. n. l.]]. Zhruba ve stejné době byli v [[Egypt]]ě a [[jihovýchodní Asie|jihovýchodní Asii]] domestikování osli a baktrijští velbloudi, v údolí [[Indus|Indu]] zase indičtí sloni (v letech [[2500 př. n. l.|2500]] až [[1750 př. n. l.|1750 př. n. l.]]). Z těchto zvířat byli po počátečním období osli používáni téměř výhradně pro dopravu břemen a i velbloudi našli v bitvách pouze omezené využití. Dvěma nejdůležitějšími druhy zvířat používanými vojenskými silami ve starověku byli sloni, zastávající významné bitevní role, a koně. Právě koně, kteří byli nejdříve používáni k tažení [[Válečný vůz|válečných vozů]] a později k jízdě, nejvíce ovlivnili válčení starověku. Největšími jezdeckými národy byli [[Skythové]], [[Peršané]], [[Řekové]], [[Iberové]] a [[Galové]]. Tyto národy budily svými jezdeckými silami respekt i obdiv. V tomto období se také objevili předchůdci středověkých rytířů, [[Katafrakt|katafraktékatafrakt]]é. Pokud jde o slony, ti byli opravdu hrozivou zbraní, i když měli řadu nedostatků.
 
== Primitivní jízdní vojsko ==
Řádek 38:
 
=== Běžná taktika ===
[[Skythové]] byli bojovný [[národ]] zvyklý chránit vlastní stáda a útočit na stáda jiných. Podrobný popis jejich bojové taktiky se nám nedochoval, ale soudě podle podobných národů bitvy pravděpodobně zahajovali vzájemnou střelbou z&nbsp;[[luk]]ů na velkou vzdálenost. Poté se předstíranými útoky a ústupy snažili protivníka vmanévrovat do zranitelné pozice. Jakmile byly šípy vystříleny, zbývající bojovníci se k&nbsp;sobě přiblížili, vyměnili si salvy oštěpů a poté sváděli boje muže proti muži. V&nbsp;této fázi bitvy dominovala obrněná šlechta na větších koních. Pokud byl protivník silný, ustupovali Skythové do [[step]]i, nájezdníka zastrašovali a vybrali si vhodný moment k&nbsp;protiútoku. Tuto taktiku použili proti perskému králi [[Dareios I.|Dareiovi I.]], když v&nbsp;roce [[512 př. n. l.]] Skythii napadl. Dokud postupoval, stahovali se, poté přešli do útoku. Jeho předvoj napadali ve dne i&nbsp;v&nbsp;noci a Dareiovu jízdu stále poráželi. Dareios se zachránil díky pěchotě vyzbrojené kompozitními luky a také faktu, že jeho [[mula|muly]] a [[osel|osli]] plašili koně Skythů nezvyklými zvuky a vzhledem, jelikož se tato zvířata zatím tak daleko na sever nerozšířila. Dareiovi nakonec nezbylo než ze Skythie odtáhnout. Skythové později zničili [[Starověká Makedonie|makedonskou]] armádu, kterou proti nim vyslal [[Alexandr Veliký]], ačkoliv je předtím na Balkáně Makedonci porazili.<ref name="anglim"/>
 
Od konce čtvrtého století před naším letopočtem útočili z&nbsp;východu další stepní kočovníci, [[Sarmati|Sarmaté]], kteří Skythy nakonec přemohli. Jednou z&nbsp;příčin mohli být [[kůň|koně]] sarmatské šlechty, kteří dosahovali výšky 152 centimetrů. S&nbsp;nimi mohli Sarmaté postavit skutečnou těžkou jízdu. Vzhledem k&nbsp;tomu, že jejich lučištníci na koních se Skythům vyrovnali, byla to pro Skythy velká nevýhoda.<ref name="anglim"/>
Řádek 115:
| jazyk =
| strany = 500
| }}</ref>
<ref name="huf">{{Citace monografie
| jméno = Hans-Christian
Řádek 125:
| jazyk =
| strany = 205
| }}</ref>
<ref name="penrose">{{Citace monografie
| jméno = Jane
Řádek 135:
| jazyk =
| strany = 261
| }}</ref>
<ref name="weir">{{Citace monografie
| jméno = Wiliam
Řádek 144:
| rok = 2007
| strany = 47
| }}</ref>
<ref name="zamarovsky">{{Citace monografie
| jméno = Vojtěch
Řádek 154:
| jazyk =
| strany = 147, 146
| }}</ref>
</references>