Boril: Porovnání verzí

{{Infobox - panovník}}

'''Boril''' (bulharsky ''Борил'', datum narození neznámé, † po [[1218]]), pocházející po přeslici z [[Bulharsko|Bulharského]] vládnoucího rodu [[Asenovci|Asenovců]], byl nejdříve bojar, a v letech [[1207]] – [[1218]] [[Seznam vládců Bulharska|bulharský car]].

 

Roku [[1207]] byl však Kalojan zavražděn při obléhání [[Soluň|Soluně]] velitelem pomocného sboru [[Kumáni|Kumánů]], se kterým byl patrně spolčen i Boril. Ten využil strýcova zavraždění a oženil se s jeho vdovou kumánského původu, která zřejmě také byla zasvěcena do vraždy mocného cara. Sňatkem získal Boril nárok na trůn a postavil se proti svénu bratranci, synovi cara Asena I. [[Ivan Asen II.|Ivanovi]], legitimnímu dědici trůnu. Boril trůn uzorpoval a donutil Ivana i jeho bratra Alexandra uprchnout do exilu (na Haličskou Rus). Boril měl však i tak problémy: jeho bratranec [[Alexij Slav]] a bratr Strez vedli proti carovi povstání a ujímali se vlády v různých dílčích oblastech bulharského státu. Boril také, podobně jako Kalojan, válčil s [[Latinské císařství|Latinským císařstvím]], proti kterému se spojil s [[Nikájské císařství|nikajským císařem]] [[Theodoros I. Laskaris|Theodorem I. Laskaridem]], avšak latinský císař [[Jindřich Flanderský]] spojence roku [[1208]] porazil. Boril nepokračoval v úspěšné vládě svých strýců – Jindřich na Borilův úkor získal [[Thrákie|Thrákii]] a přijal Alexije Slava za svého vazala. Roku [[1211]] proti Borilovi vypuklo povstání ve Vidinsku, kterého se zřejmě zúčastnili i Asenovcům oddaní sektářští [[Bogomilství|bogomilové]]. S pomocí [[Seznam uherských králů|uherského krále]] [[Ondřej II. Uherský|Ondřeje II.]] bylo povstání potlačeno. V zimě r. 1211 svolal Boril protibogomilské shromáždění s hojnou účastí, které sám řídil. Bogomilové prezentovali své učení, ale nehodlali ho odvolat. Car proto začal bogomily pronásledovat, věznit a zabíjet. V této době se také Boril rozešel s [[Nikaia|Nikaiou]] a naopak uzavřel spojenectví s Jindřichem Flanderským ([[1213]]), který i nadále upevňoval svoji moc. Boril se tehdy téměř stal vazalem konstantinopolského panovníka. Naštěstí pro Bulharsko ale Jindřich roku [[1216]] zemřel a Boril byl na diplomatickém poli osamocen. Rozvratu a anarchie země využili carovi bratranci, Ivan a Alexandr, kteří se vrátili se svými spojenci, mezi které se řadili i Borilem pronásledovaní bogomilové, do vlasti a oblehli hlavní město [[Tarnovo]], které nakonec padlo. Zoufalý Boril se pokusil o útěk, ale byl jat a oslepen. O jeho dalším osudu není nic známo. Novým carem se stal starší ze synů Asena I. Ivan jako [[Ivan Asen II.]]

 

 

== Hodnocení ==

 

== Literatura ==

* {{Citace monografie| příjmení = Rychlík| jméno = Jan | rok = 2000| titul = Dějiny Bulharska | vydavatel = Nakladatelství Lidové noviny | místo = Praha | stránky = 516 | isbn = 80-7106-404-1}}