Verze z 2. 12. 2018, 19:14 editovat DraceaBot (diskuse \| příspěvky) Roboti 27 866 editací m typografické úpravy ← Přejít na předchozí porovnání		Verze z 24. 6. 2019, 10:14 editovat zrušit editaci Pisky27 (diskuse \| příspěvky) 3 editace m →‎Důsledek bitvy značka: editace z Vizuálního editoru Přejít na další porovnání →
Řádek 40: == Důsledek bitvy == [[Soubor:RIAN archive 129359 German prisoners-of-war in Moscow.jpg\|náhled\|Němečtí zajatci v Moskvě]] Porážka měla pro [[nacistické Německo]] nedozírné následky. Sovětská vojska měla otevřenou cestu jak na [[Balkán]] a do [[Maďarsko\|Maďarska]], tak zejména do [[Polsko\|Polska]], [[Východní Prusko\|Východního Pruska]] a [[Slezsko\|Slezska]], potažmo na [[Berlín]]. [[Wehrmacht]] pozbyl velké množství mužů i bojové techniky a ztrácel i svoji [[prestiž]]. Rudá armáda zajala několik desítek tisíc německých vojáků a 20 [[generál]]ů a vysokých [[důstojník]]ů.<ref>http://www.palba.cz/viewtopic.php?t=2085&sid=6832dcbc903398013c5a84ce93c5950c</ref> [[17. červenec\|17. července]] [[1944]] je Stalin nechal pochodovat v čele zástupu ulicemi [[Moskva\|~~Mosky~~Moskvy]]. Pochodu německých zajatců mlčky přihlíželi kromě tisíců Moskvanů i desítky zahraničních novinářů, což bylo pro [[Adolf Hitler\|Hitlera]] další kruté ponížení. Operace Bagration a [[Vylodění v Normandii\|otevření druhé fronty]] v [[Normandie\|Normandii]] znamenaly i dobrý počin koordinace mezi spojenci, což mělo i příznivý vliv na postup na obou frontách. V důsledku rychlého postupu sovětských vojsk vypuklo [[1. srpen\|1. srpna]] [[Varšavské povstání]]. [[Josif Vissarionovič Stalin\|Stalin]] však odmítl poskytnout povstalcům pomoc, protože většinu z nich tvořili přívrženci Londýnské exilové vlády. Jejich likvidace by jeho záměrům s Polskem jen prospěla. Po skončení tvrdých bojů v prvních říjnových dnech roku [[1944]] zůstaly z [[Varšava\|Varšavy]] pouze ruiny. Sovětská vojska, které prošla v průběhu 6 týdnů bojů 600 km, byla vyčerpaná a nebyly schopny dále postupovat. Celkově měla asi 180 000 mrtvých a pohřešovaných a dalších 578 000 raněných. Německé ztráty se dle zdrojů různí, podle Zalogy se vyšplhaly až na 300 000 mrtvých a přes 150 000 zajatých. Bylo zničeno 17 divizí a 3 brigády, 50 německých divizi ztratilo více než polovinu své živé síly. Německé ztráty byly srovnatelné s [[bitva o Stalingrad\|bitvou u Stalingradu]]. Operace měla za následek i značné ztráty v německém velitelském sboru. Padlo 9 generálů, včetně 2 velitelů sborů, 22 generálů bylo zajato, z toho 4 velitelé sborů; generálmajor Hahn, velitel 197. pěchotní divize se stal 24. června nezvěstný, generálporučíci Zutavern a Philipp z 18. divize tankových granátníků a 134. pěchotní divize spáchali sebevraždu.<ref>Paul Carell: ''Spálená země.'' Plzeň, Mustang, 1996, s. 418</ref>

Operace Bagration: Porovnání verzí