Křižovnické náměstí: Porovnání verzí

Na severní straně náměstí stojí nárožní klášterní [[Kostel svatého Františka z Assisi (Staré Město)|kostel svatého Františka z Assisi]], stavebně propojený směrem k Vltavě i do Křižovnické ulice s klášterními budovami a sídlem velmistra; nárožní [[Rizalit|risalit]] sousedícíhosousední konventní budovy [[klášter]]a křižovníků obsahuje zdivo mostní věže zaniklého [[Juditin most|Juditina mostu]]. Úzká část náměstí podél budovy kláštera má sníženou úroveň, protože je nesena původním zachovalým obloukem Juditina mostu. Zde se nachází vchod do [[Muzeum Karlova mostu|Muzea Karlova mostu]] a na přístaviště [[Pražské Benátky (firma)|Pražských Benátek]], odkud je vidět nultý oblouk [[Juditin most|Juditina mostu]].

Východní stranu náměstí tvoří průčelí [[Kostel Nejsvětějšího Salvátora (Praha)|kostela Nejsvětějšího Salvátora]], který je součástí areálu pražského [[Klementinum|Klementina]]. Podél východní strany vede důležitá dopravní trasa – [[tramvaj]]ová trať podél nábřeží a komunikace silně zatížená [[automobil]]ovou dopravou.

K&nbsp;dalším dominantám náměstí patří [[Staroměstská mostecká věž]] a novogotický pomník [[Karel IV.|Karla IV.]] zhotovený na žádost představeného Řádu křižovníků Jakoba Bära podle modelu [[Drážďany|drážďanského]] sochaře [[Arnošt Hähnel|Arnošta Hähnela]]. Pomník odlil [[Norimberk|norimberský]] slévač [[Jacob Daniel Burgschmiet]] a měl být odhalen roku [[1848]] k&nbsp;500. výročí založení [[Univerzita Karlova|Karlovy Univerzity]]. Kvůli studentským bouřím během [[Slovanský sjezd|všeslovanského sjezdu]] však bylo odhalení odloženo, došlo k&nbsp;němu až v&nbsp;lednu [[1851]].<ref>*{{Citace monografie

V&nbsp;ose brány mostecké věže stával v minulosti domek mosteckého úřadu, v němž se vybíralo mýtné za průjezd Karlovým mostem, a tzv. ''viniční'' či ''vinařský sloup'', (jes zdobentordovaným ovíjející sedříkem s reliéfem ovinutých haluzí [[Réva vinná|vinnouvinné révourévy]]) ses hrozny; na korintské hlavici sloupu stojí sochousocha [[Svatý Václav|sv. Václava]], kterýve zbroji. Světec podle [[Václavská hagiografie|legendy]] vlastníma rukama vyrábělokopával vinici, sklízel a lisoval [[Mešní víno|víno pro mši]]. Sloup vbyl současnostipo stojíroce 1860 posunut na severovýchodní straněstranu náměstí, nastojí těsně při konkávně prohnutém nároží křížovnickéhokřižovnického kostela, naproti vstupu do Klementina. JednáJe seto raně o&nbsp;[[baroko|barokní]] dílo [[Jan Jiří Bendl|Jana Jiřího Bendla]] z&nbsp;roku [[1676]].<ref>Vlček (1996), s. 546</ref>