Otevřít hlavní menu

Změny

Přidáno 1 414 bajtů ,  před 4 měsíci
doplnění
{{podrobně|Dějiny Spojených států amerických}}
{{viz též|Seznam států USA podle vstupu do Unie}}
[[Soubor:Indians giving a talk to Bouquet.jpg|náhled|upright|Setkání Evropanů s původními Američany, 1764]]
[[Soubor:Declaration of Independence (1819), by John Trumbull.jpg|náhled|[[Deklarace nezávislosti Spojených států amerických|Deklarace americké nezávislosti]]]]
[[Soubor:U.S. Territorial Acquisitions.png|náhled|Mapa expanze Spojených států v 18. a 19. století]]
[[Soubor:US states by date of statehood3.gif|náhled|Mapa ukazující přistoupení jednotlivých států k unii od 18. století]]
[[Soubor:USS Olympia art NH 91881-KN.jpg|náhled|Bitva u zátoky Manila během [[Španělsko-americká válka|Španělsko-americké války]] roku 1898]]
[[Soubor:Martin Luther King Jr St Paul Campus U MN.jpg|náhled|[[Martin Luther King]] roku 1967]]
[[Soubor:Reagan and Gorbachev hold discussions.jpg|náhled|[[Ronald Reagan]] a [[Michail Sergejevič Gorbačov|Michail Gorbačov]] v Ženevě roku 1985]]
 
=== Původní osídlení ===
[[Soubor:Indians giving a talk to Bouquet.jpg|náhled|upright|Setkání Evropanů s původními Američany, 1764]]
Původní obyvatelstvo, tj. [[Indiáni]] a [[Eskymáci]], osídlilo americký kontinent pravděpodobně z&nbsp;Asie. Tradiční odhad příchodu tzv. [[Paleoindiáni|paleoindiánů]] přes zamrzlou [[Beringova úžina|Beringovu úžinu]] je zhruba 12 000-11 000 let př. n. l., některé novější výzkumy počítají i s časnějším osídlením, a to po moři. Kolonisté ze [[Sibiř]]e postupovali ze severu na jih podél pobřeží Tichého oceánu a patrně takto osídlili nakonec i jižní Ameriku. Jejich kultura je nazývána [[kultura Clovis]], pozůstatky po ní byli nalezeny zejména v dnešním [[Nové Mexiko|Novém Mexiku]], [[Texas]]u, [[Virginie|Virginii]] či [[Pensylvánie|Pensylvánii]] (ale také v [[Chile]]). Clovis byla dlouho považována za nejstarší domorodou kulturu obou Amerik a prapředka všech kultur pozdějších, množí se ale důkazy i o některých starších kulturách.<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Kdo byl první v Severní Americe?
| datum vydání =
| url archivu =
}}</ref> Odhaduje se, že zde žilo 30 000 obyvatel. Doloženo bylo vyspělé zemědělství se zásadní rolí [[kukuřice]], ptačí kult a [[Lidská oběť|lidské oběti]]. Třetí nejvýznamnější předkolumbovskou kulturu vytvořili [[Anasaziové]] v oblasti dnešního Nového Mexika, [[Arizona|Arizony]], [[Colorado|Colorada]] a [[Utah]]u. Stavěli sídla zvaná [[pueblo]], nejslavnější z nich se nachází v [[Národní park Mesa Verde|Mesa Verde]].<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Předkolumbovská Severní Amerika – puebla a experimenty s civilizací
| url = https://www.scienceworld.cz/clovek/historie/predkolumbovska-severni-amerika-experimenty-s-civilizaci-4703/?switch_theme=mobile
 
=== Koloniální období ===
[[Soubor:Nouvelle-France map-en.svg|thumb|Evropské kolonie před [[Francouzsko-indiánská válka|francouzsko-indiánskou válkou]] v polovině 18.&nbsp;století]]
V&nbsp;dalších stoletích se [[Severní Amerika]] stala cílem [[kolonizace|kolonizačních]] snah [[Španělsko|Španělska]] ([[Mexiko]], [[Florida]], území západně od [[Mississippi (řeka)|Mississippi]]), [[Nizozemsko|Nizozemska]] (část východního pobřeží), [[Francie]] ([[Kanada]], povodí [[Mississippi (řeka)|Mississippi]]) a v&nbsp;malé míře i [[Švédsko|Švédska]] ([[Nové Švédsko]]). Pro historii budoucích Spojených států měla největší význam anglická kolonizace [[Atlantský oceán|atlantského]] pobřeží. Od roku [[1664]] se [[Anglie]] a později [[Království Velké Británie]] postupně zmocnily [[Nizozemsko|nizozemských]] a části [[Francie|francouzských]] osad v&nbsp;Severní Americe a do roku [[1773]] vytvořily na pobřeží [[Třináct kolonií|13 kolonií]] ([[Massachusetts]], [[New Jersey]], [[New York (stát)|New York]], [[Rhode Island]], [[Connecticut]], [[New Hampshire]], [[Pensylvánie|Pennsylvania]], [[Delaware]], [[Virginie|Virginia]], [[Maryland]], [[Severní Karolína|North Carolina]], [[Jižní Karolína|South Carolina]], [[Georgie|Georgia]]). Ty se staly základem budoucích USA.
 
| datum přístupu = 2019-06-16
| jazyk = en
}}</ref> Nové zavlečené nemoci jako [[neštovice]], [[chřipka]] a [[spalničky]] zredukovaly jejich populaci místy až o 90&nbsp;% a zcela zničily jejich sociální struktury.<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Válka světů a mikrobů. Aztékové, Cortés a evropské infekce
| periodikum = [[Vesmír (časopis)|Vesmír]]
| datum_vydání = 14. října 2004
| url = https://vesmir.cz/cz/casopis/archiv-casopisu/2004/cislo-10/valka-svetu-mikrobu-aztekove-cortes-evropske-infekce.html
}}</ref> Ale již při této kolonizaci se rodil i nový svobodný duch budoucího státu, neboť řada z prvních osadníků byli Evropané, kteří odcházeli ze starého kontinentu kvůli náboženskému útlaku a věřili, že v novém světě naleznou útočiště. Náboženská svoboda a tolerance se tak stala jedním z klíčových témat při formování novodobé severoamerické kultury. Amerika díky tomu též nekopírovala evropské [[sekularizace|sekularizační]] trendy a modernismus zde byl prosazován naopak v součinnosti s vírou, která získala specifický, naléhavý, osobní charakter (viz [[První velké probuzení]]), zejména mezi [[protestantismus|protestanty]], kteří nakonec mezi osadníky převážili.<ref>https://digilib.phil.muni.cz/data/handle/11222.digilib/128682/monography.pdf</ref> Specifický americký přístup k náboženskému prožitku se v kultuře a politice USA projevuje dodnes (viz [[evangelikalismus|americký evangelikalismus]]).<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Nový evangelikalismus {{!}} Reformace.cz
 
=== Vznik Spojených států amerických a jejich expanze ===
[[Soubor:Declaration of Independence (1819), by John Trumbull.jpg|náhled|[[Deklarace nezávislosti Spojených států amerických|Deklarace americké nezávislosti]]]]
[[Soubor:U.S. Territorial Acquisitions.png|náhled|Mapa expanze Spojených států v&nbsp;18. a 19. století]]
[[Soubor:US states by date of statehood3.gif|náhled|Mapa ukazující přistoupení jednotlivých států k&nbsp;unii od 18. století]]
Bezohledné zásahy mateřské země do poměrů v&nbsp;koloniích vyvolaly protibritskou opozici, která vyvrcholila roku [[1775]] vypuknutím otevřené války mezi koloniemi a Velkou Británií. [[4. červenec|4. července]] [[1776]] vydal druhý Kontinentální kongres ''[[Deklarace nezávislosti Spojených států amerických|Deklaraci nezávislosti]]'', která vyhlašovala vznik Spojených států amerických. Podle [[Články Konfederace a trvalé unie|Článků Konfederace]] z&nbsp;roku [[1781]] si každý ze států Unie zachoval samostatnou vnitřní a ekonomickou politiku. [[Americká válka za nezávislost|Válka za nezávislost]] skončila roku [[1783]] britským uznáním nového státu. Roku [[1787]] byl konfederativní charakter Spojených států nahrazen systémem federativním, roku [[1789]] byl schválen tzv. ''Bill of Rights'' – listina práv, prvních 10 dodatků ústavy - jehož [[ratifikace]] byla ukončena v roce [[1791]]. Roku 1789 byl prvním prezidentem Spojených států zvolen [[George Washington]], který dovedl povstaleckou armádu k vítězství nad Brity.
 
 
=== Posilování velmocenského postavení ===
[[Soubor:USS Olympia art NH 91881-KN.jpg|náhled|Bitva u zátoky Manila během [[Španělsko-americká válka|Španělsko-americké války]] roku 1898]]
Mohutný hospodářský rozvoj po skončení občanské války způsobil, že se USA již roku [[1872]] staly hospodářsky nejsilnější zemí světa.<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Po 142 letech nejsou USA největší ekonomikou světa, sesadila je Čína
 
=== Studená válka ===
[[Soubor:Martin Luther King Jr St Paul Campus U MN.jpg|náhled|[[Martin Luther King]] na manifestaci proti [[Válka ve Vietnamu|válce ve Vietnamu]] roku 1967]]
[[Soubor:Reagan and Gorbachev hold discussions.jpg|náhled|[[Ronald Reagan]] a [[Michail Sergejevič Gorbačov|Michail Gorbačov]] v Ženevě roku 1985]]
Za války, která přímo nezasáhla území kontinentálních USA, se americká průmyslová výroba zdvojnásobila, zatímco Evropa byla hospodářsky na kolenou. Bylo zřejmé, že Spojené státy se staly klíčovou mocností Západu. Po válce pomohly těžce postižené [[Západní Evropa|Západní Evropě]] včetně [[Západní Německo|Západního Německa]] v&nbsp;rámci [[Marshallův plán|Marshallova plánu]]. Západoevropské státy díky němu nejen poměrně rychle překonaly nejhorší problémy, ale navíc nastoupily cestu k&nbsp;výraznému hospodářskému růstu a&nbsp;k&nbsp;doposud nebývalému blahobytu.<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Marshallův plán postavil poválečnou západní Evropu na nohy, Československo stálo mimo
Jako celek prošla zahraniční politika USA především ve [[20. století]] rozmanitým vývojem. [[Monroeova doktrína]] z roku 1823 definovala celou západní polokouli za sféru vlivu Spojených států. Po vítězné [[Španělsko-americká válka|španělsko-americké válce]] v roce 1898 Spojené státy anektovaly [[Havajská republika|Havaj]], [[Portoriko]] a [[Filipíny]]. Při tzv. [[Banánové války|banánových válkách]] v první polovině 20.&nbsp;století Spojené státy intervenovaly v několika zemích Karibiku a Střední Ameriky. Na počátku století byla snaha o [[izolacionismus]] a neangažování se mimo západní polokouli. Tento trend byl na čas přerušen během [[První světová válka|první světové války]], do které se USA zapojily v&nbsp;roce [[1917]] po potopení [[Spojené království|britské lodě]] [[RMS Lusitania|Lusitania]] s&nbsp;Američany na palubě. Po konci války se odmítly zapojit do [[Společnost národů|Společnosti národů]] (předchůdkyně [[Organizace spojených národů|OSN]]) a pokračovaly ve své politice z&nbsp;předválečného období. Ta byla definitivně opuštěna po [[Japonsko|japonském]] útoku na [[Pearl Harbor]] a vstupem USA do [[Druhá světová válka|druhé světové války]].
 
Po konci největšího konfliktu v&nbsp;dějinách pomáhaly USA obnovit [[západní Evropa|západní Evropu]] ([[Marshallův plán]]) a snažily se zabránit celosvětovému rozmachu [[komunismus|komunismu]] ([[Severoatlantická aliance|NATO]], [[Korejská válka]], [[Válka ve Vietnamu|Vietnamská válka]]). V&nbsp;rámci tohoto boje podporovaly USA také různé nedemokratické vlády ([[Augusto Pinochet|Pinochet]], [[Suharto]], [[Čon Tu-hwan]], [[Juan Perón|Perón]], [[Saddám Husajn|Husajn]], [[Jean-Claude Duvalier|Duvalier]], podpora [[operace Kondor]]) či se nepřímo podílely na svržení vlád, jež odporovaly jejich zájmům ([[Muhammad Mosaddek|Mosaddek]] v [[Írán]]u, [[Jacobo Árbenz Guzmán|Árbenz]] v [[Guatemala|Guatemale]]), nebo se o jejich svržení snažily (podpora [[contras]] v [[Nikaragua|Nikaragui]]).<ref>[https://www.tyden.cz/rubriky/zahranici/amerika/sandiniste-chteji-z-usa-vymacknout-17-miliard-dolaru_207653.html?showTab=nejctenejsi-3 Sandinisté chtějí z USA vymáčknout 17 miliard dolarů]. Týden. 25. července 2011.</ref>
 
Po vítězství ve [[Studená válka|studené válce]] se staly USA v&nbsp;podstatě jedinou [[supervelmoc]]í na světě.<ref>{{Citace elektronického periodika
| periodikum = Český rozhlas
| datum_vydání = 21. února 2018
| url = https://wave.rozhlas.cz/konflikt-ktery-nikoho-nezajima-saudska-arabie-pustosi-jemen-hladomorem-s-tichou-6821621}}</ref> Vztahy mezi Spojenými státy a [[Írán]]em se prudce zhoršily poté, co USA v roce 2018 odstoupily od mezinárodní jaderné dohody s Íránem a zpřísnily protiíránské sankce.<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = USA obnovily všechny sankce proti Íránu, chtějí jej ekonomicky izolovat a vyhladovět
| periodikum = [[Info.cz]]
| datum_vydání = 5. listopadu 2018
| url = https://www.info.cz/svet/usa-obnovily-vsechny-sankce-proti-iranu-chteji-jej-ekonomicky-izolovat-a-vyhladovet-37666.html
}}</ref>
 
==== Americko-čínské vztahy ====
[[Soubor:Central Downtown Miami 200811.jpg|náhled|[[Miami]] na Floridě]]
 
Spojené státy se skládají z&nbsp;50 států (''state'' / mn. č. ''states''), jednoho federálního distriktu – [[District of Columbia]], v&nbsp;němž leží federální hlavní město [[Washington, D.C.]], spadá přímo pod jurisdikci [[Kongres Spojených států amerických|Kongresu]], nespadá pod žádný stát a oficiálně není státem (i když s&nbsp;nimi bývá často uváděn) – a dalších [[Nezačleněné území Spojených států amerických|nezačleněných území]], např. ostrovních teritorií [[Portoriko]] a [[Severní Mariany]].
 
Při podepsání [[Deklarace nezávislosti Spojených států amerických|Deklarace nezávislosti Spojených států]] se Unie skládala ze 13 zakládajících států, které byly do té doby britskými koloniemi. Počet států se posléze rozrostl při expanzi na západ, dobytím či nákupem nových území americkou vládou a dělením existujících států ([[Západní Virginie]]).