Polikarpov I-16: Porovnání verzí

Dalšími boji prošly tyto letouny v bojích sovětského letectva proti [[Japonsko|Japoncům]] v roce [[1939]] nad [[Bitva u řeky Chalchyn|Chalchyn Golem]] a u [[Bitva u jezera Chasan|jezera Chasan]], kde předčily japonské stroje.<ref>{{Fakt/dnecite book |20170130092148last= Maslov |first= Mikhail|coauthors= |title= Polikarpov I-15, I-16 and I-153 Aces |publisher= [[Osprey Publishing]] |year= 2010 |isbn= 1-84603-981-9 |page=51}}</ref> U sovětských letců tento letoun vydobyl přezdívku „Jastrebok“ (jestřábek). Avšak v dalších bojích se prokazovala zastaralost jeho koncepce, takže piloti I-16 přejmenovali nelichotivou přezdívkou „Išak“ (osel).

Za [[Zimní válka|zimní války]] Finové ukořistili jeden I-16, který byl v dubnu [[1941]] předán Německu k testům. Během [[Pokračovací válka|pokračovací války]] získal Ilmavoimat dalších šest strojů I-16, z nichž se do služby [[Finské letectvo|finského letectva]] dostaly prakticky pouze dva.<ref> Jan Máče, Finská Rata, Letectví+Kosmonautika, 2002, str.36, č.10</ref> Zatímco 28. března 1942 ukořistěný jednomístný I-16 typ 6 (IR-101) u Suursaari nalétal ve finských službách ve stavu 3./LLv 6 (3. letka 6. perutě) pouze 6 hodin 35 minut, podstatně více byl využíván dvoumístný I-16 UTI. Ten padl do rukou finským jednotkám 8. září 1941 u řeky [[Svir]] v mírně poškozeném stavu. Dne 17. října 1941 byl předán do opravárenských dílen. Nejdříve nesl označení VH-22, které bylo následně změněno na UT-1, které nesl do konce služby. 10. dubna 1942 byl předán [[peruť (letecká jednotka)|peruti]] LeLv 48, u které létal do 8. srpna. Poté byl přidělen cvičné peruti TleLv 35. K vyřazení tohoto stroje došlo 11. září [[1942]] po nalétání 43 hodin 25 minut. Vyřazený I-16 UTI byl odeslán do leteckého skladu a 9. srpna 1944 tam byl zrušen.