Malchista: Porovnání verzí

Přidáno 275 bajtů ,  před 1 rokem
Robot: Opravuji 4 zdrojů and označuji 0 zdrojů jako nefunkční #IABot (v2.0beta15)
m (- neenc. pozn.)
(Robot: Opravuji 4 zdrojů and označuji 0 zdrojů jako nefunkční #IABot (v2.0beta15))
 
=== Náboženství ===
Hlavním kultovním centrem oblasti Malchisty bývala [[Coj-Peda]], jejíž název je odvozen od jména pohanského boha ''Cu'' (''ЦІу''). Kromě různých slunečních symbolů lze zde spatřit i petroglyfy v podobě spirál či [[Svastika|svastiky]] a dva sloupy- sielingy, poblíž kterých návštěvníci Coj-Pedy zanechávali své obětiny a dary. Dalšími božstvy [[Vajnachové|vajnachského]] [[Pantheon (rozcestník)|panteonu]] v Malchistě bývala například ''Dela'', ''Un-Nana'' (bohyně nemocí) a ''Tušoli'' (bohyně plodnosti).<ref name=":0" /> <ref>{{Citace elektronické monografie|příjmení=|jméno=|titul=Исторические области Чечни.Маьлхиста.|url=http://nohchalla.com/oblasti-menu/myalhist.html|vydavatel=nohchalla.com|místo=|datum vydání=2008-04-02|datum přístupu=2016-05-18|jazyk=rusky|url archivu=https://web.archive.org/web/20160417201019/http://nohchalla.com/oblasti-menu/myalhist.html|datum archivace=2016-04-17|nedostupné=ano}}</ref>
 
Původní pohanské kulty byly postupně vystřídány pronikáním křesťanství. V některých [[Toponymum|toponymech]] na území Malchisty se dosud zachovaly stopy tohoto období - například v názvu zaniklé obce ''Džarie'' (''Джарие'') na pravém břehu řeky Meši-chi, což znamená ''Křížová'', nebo v v dalším místním názvu ''Džarie - Chostuj'' (''Křížový pramen''). Na zdech obranné věže v [[Coj-Peda|Coj-Pedě]] je se dochovalo vyobrazení kříže a také postavy s kopím. S největší pravděpodobností se jedná o zpodobnění [[Svatý Jiří|sv. Jiří]], který byl v oblasti Kavkazu velmi uctívaným světcem a byl ztotožňován s dávným bohem Slunce. Islámské náboženství ([[sunnitský islám]]) ovládlo severní Kavkaz až v 18. století.
=== Literatura ===
* [http://www.chechnyatoday.com/downloads/kniga_chechingushetia_ahmadov.pdf Ахмадов Ш. Б. ''Чечня и Ингушетия в начале XIX. века (Очерки истории социально-экономического развития и общественно-политического устройства Чечни и Ингушетии в начале XIX. века''). (''Čečensko a Ingušsko na počátku 19. století'').Groznyj: Akademie věd Čečenské republiky, Čečenská státní univerzita, Vědecko-výzkumný ústav humanitních věd Čečenské republiky. 266 str. (rusky)]
* [https://web.archive.org/web/20160411143631/http://zhaina.com/literature/303-jetnonimy-i-plemennye-nazvanija-severnogo-kavkaza.html Волкова Н. Г. ''Этнонимы и племенное название Северного Кавказа'' (Etnonymy a rodové názvy severního Kavkazu), Moskva:«Наука» 1973, .151 str. (rusky)]
* Волкова Н. Г''.'' Этнокультурные контакты народов Горного Кавказа в общественном быту (XIX — начало XX в.) Кавказский этнографический сборник. (Etnokulturní a společenské kontakty horských národů Kavkazu. Kavkazský etnografický sborník). Moskva: «Наука», 1989. (rusky)
 
=== Externí odkazy ===
* [https://www.youtube.com/watch?v=I3wuvebR4_0 Video "Ancient monuments of Chechenia Dead city of Tsoy-Peda"(rusky)]
* [https://web.archive.org/web/20160604014103/http://www.nat-geo.ru/photo/829270/ National Geographic - fotografie údolí a zřícenin v bývalé obci Korotach]
* [https://web.archive.org/web/20160603144705/http://www.chechnyatravel.com/turisty-v-chechne/kak-my-ezdili-v-chechnyu.htm Popis putování do Malchisty na webu chechnyatravel.com (rusky)]
* [http://rgo-sib.ru/book/articles/53.htm Strážní věže a systém signálních ohňů v horských oblastech Čečenska (rusky)]
* [http://ingushforum.ru/viewtopic.php?id=679 "Tajemství a legendy Vajnachů" na stránkách ingushforum.ru (rusky)]
184 737

editací