Seznam knížat z vůle nizozemských panovníků: Porovnání verzí

m
(Robot: Opravuji 1 zdrojů and označuji 0 zdrojů jako nefunkční #IABot (v2.0beta15))
 
== Úvod ==
[[Soubor:Salon Bleu in the Royal Palace, Brussels.JPGjpg|náhled|Modrý salon v Bruselu, kde se schází poradní sbor belgického krále, složený výlučně z hlav zemských knížecích rodů]]
Země dnešního Beneluxu, tj. [[Nizozemsko|Nizozemí]], [[Belgie]] a [[Lucembursko]], případně jejich nejbližší příhraničí v okolních státech, historicky svázané s touto oblastí, patří k těm relativně málo zemím Evropy, kde mezi šlechtou byl a je znám titul knížecí. Ještě vzácnější je pak souběžný výskyt titulů knížete a vévody jako dvou řádných šlechtických hodností. Kníže a vévoda zde od [[Pozdní středověk|pozdního středověku]], resp. od [[Raný novověk|raného novověku]] navíc nebyly jen tituly panovnické, ale též šlechtické. Jejich vzájemné postavení se utvářelo postupně. Oba stály na vrcholu místní šlechtické hierarchie, ale až do vzniku [[Rakouské Nizozemí|Rakouského Nizozemí]] byl knížecí titul nadřazen vévodskému, zatímco v Rakouském Nizozemí se tento poměr po vzoru [[Habsburská monarchie|habsburské monarchie]] a [[Německé království|Německa]] obrátil. V některých obdobích a některých místních státních útvarech navíc nebyly tyto tituly či jeden z nich vůbec šlechtě přiznán. Současná Belgie akceptuje pouze knížecí hodnost v řadách zemské šlechty. Knížecí (vévodský) titul byl někdy spojen s držbou (titulárního) knížectví, jindy ne, někdy byl dědičný pouze pro prvorozené syny, jindy pro veškeré potomky.
 
380

editací