Lejla (opera): Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
m Robot: oprava ISBN; kosmetické úpravy |
Robot: Opravuji 1 zdrojů and označuji 0 zdrojů jako nefunkční #IABot (v2.0beta15) |
||
Řádek 107:
}}</ref> anebo „mnohořečné, staromódní, patetické“ a vyčítala mu „papírové vášně neživotných postav“, „překotné střídání scén“ a „vratkou stavebnost“<ref name="Pala167">Pala, c. d., s. 167</ref>, na konkrétní stavební problémy však z jiných výchozích pozic upozorňuje i současný muzikolog Milan Pospíšil<ref name="Balada">{{Citace periodika
| příjmení = Pospíšil
| jméno = Milan
| autor =
| odkaz na autora = Milan Pospíšil
| titul = Balada v české opeře 19. století
| periodikum = Hudební věda
| odkaz na periodikum =
| rok = 1979
| měsíc = březen
Řádek 120:
| url = http://kramerius.lib.cas.cz/kramerius/PShowIssue.do?it=0&id=9869
| issn = 0018-7003
}}</ref>. Krásnohorské však nelze upřít, že do libreta s úspěchem zapracovala všechny významné prvky historické velké opery: pětiaktové schéma, střídání masových a intimních scén, střídání různých prostředí (španělské, maurské, židovské; vojenské, klášterní), zdvojené sbory, rozsáhlý balet, exotické dekorativní detaily (muezzin, otrokyně), spojování hudebních čísel jako árií, ansámblů a sborů v dramatické celky (tableaux), několik dobře rozmístěných zlomových momentů (coups de théâtre).<ref name="Pala167"/><ref name="Tyrrell">{{Citace monografie
| příjmení = Tyrrell
| jméno = John
Řádek 287:
| místo = Praha
| jazyk = cs
| url archivu = https://web.archive.org/web/20121111094658/http://operaplus.cz/marenka-ve-vidni-1/
}}</ref>▼
| datum archivace = 2012-11-11
| nedostupné = ano
▲ }}</ref>
Překážkou dalšího provádění ''Lejly'' je vedle její inscenační náročnosti i později ustálené kritické hodnocení jak osobnosti Karla Bendla, považovaného na základě vlivných náhledů [[Otakar Hostinský|Otakara Hostinského]] a [[Zdeněk Nejedlý|Zdeňka Nejedlého]] za epigona a podružného autora, tak i celého velkooperního žánru, který ''Lejla'' v českém prostředí nejlépe reprezentuje. Tento názor na ''Lejlu'' shrnuje i populární příručka [[Anna Hostomská|Anny Hostomské]]: „Pro vývoj české opery má dnes už jen dokumentační význam, jako důkaz toho, že dílo, byť ve své době velmi úspěšné, ale závislé na cizích vzorech a vlivech a nevycházející z domácí tradice a zdrojů, nemůže zůstat trvalou součástí národní kultury.“<ref name="Hostomská"/>
| |||