Kur domácí: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
Robot: Opravuji 6 zdrojů and označuji 0 zdrojů jako nefunkční #IABot (v2.0beta15)
Řádek 114:
 
; '''Obohacené klece'''
: V obohacených (=upravených) klecích musejí mít slepice podmínky lepší: větší využitelnou plochu, min. 600&nbsp;cm<sup>2</sup>, hnízdo, jehož plocha se nezapočítává do využitelné plochy a v jehož prostoru nesmí být drátěná podlaha, dále plochu umožňující obrušování drápů, popeliště a vhodné hřady skýtající nejméně 15&nbsp;cm na jednu nosnici. V kleci také musí být prostor s materiálem umožňující hrabání a klování.<ref>[http://www.agris.cz/etc/textforwarder.php?iType=2&iId=152427&PHPSESSID=d8 Holoubek J., Hubený M.: Chov drůbeže z pohledu ekonomiky produkce, legislativních opatření, dopadů na životní prostředí a optimalizace výroby. ''Česká zemědělská univerzita v Praze, Agronomická fakulta'', 2003]</ref> I tyto upravené klece jsou však terčem kritiky ochránců přírody. Jedním z argumentů bývá, že prostor 600&nbsp;cm<sup>2</sup>, který slepicím poskytují je stále příliš malý - viz následující tabulka.<ref name="hens suffering">[http://www.ciwf.org.uk/includes/documents/cm_docs/2008/d/do_hens_suffer_in_battery_cages_1991.pdf{{Citace elektronického periodika |titul=Appleby, M. C.: Do hens suffer in battery cages? ''The Univerzsity of Edinburgh, Institute of Ecology and Resource Management'', 1991] |url=http://www.ciwf.org.uk/includes/documents/cm_docs/2008/d/do_hens_suffer_in_battery_cages_1991.pdf |datum přístupu=2009-06-24 |url archivu=https://web.archive.org/web/20100921215340/http://ciwf.org.uk/includes/documents/cm_docs/2008/d/do_hens_suffer_in_battery_cages_1991.pdf |datum archivace=2010-09-21 |nedostupné=ano }}</ref>
 
:{|class="wikitable"
Řádek 138:
|mávání křídly || 1876 ||1085-2606
|}
: Ochránci dále kritizují, že prostředí klecí je příliš umělé a nepřirozené. Kupř. místo aby bylo slepicím umožněno smysluplně hrabat a klovat při hledání potravy, je jim pouze umožněno obrušovat si v kleci drápy o speciální plochu, resp. bezúčelně do ní klovat.<ref>[http://www.spolecnostprozvirata.cz/data/VEJCE%20Z%20KLECE%20-%20preklad%20Laid%20Bare.pdf{{Citace elektronického periodika |titul=Lymbery, P.: Vejce z klece: argumenty proti obohaceným klecím v Evropě. ''Zpráva pro Compassion in World Farming'', 2002] |url=http://www.spolecnostprozvirata.cz/data/VEJCE%20Z%20KLECE%20-%20preklad%20Laid%20Bare.pdf |datum přístupu=2009-06-24 |url archivu=https://web.archive.org/web/20120519073158/http://spolecnostprozvirata.cz/data/VEJCE%20Z%20KLECE%20-%20preklad%20Laid%20Bare.pdf |datum archivace=2012-05-19 |nedostupné=ano }}</ref> V klecových systémech jsou častá zranění chodidel slepic od tenkého drátu, na němž stojí (tlustší drát více poškozuje vejce) a ztráta peří oděrem o stěny klece. Slepice jsou také vystrašenější a reagují na člověka mnohem bojácněji než v bezklecových systémech.<ref name="hens suffering" />
 
: '''Výhody klecových chovů'''<ref name="uhříněves">[http://www.agroporadenstvi.cz/UserFiles/File/sivek/Welfare%20drbee.pdf Košař, K., Návarová, H., Procházka, D.: Zásady welfare a nové standardy EU v chovu drůbeže. ''Výzkumný ústav živočišné výroby'', Praha-Uhříněves, 2004]</ref>
Řádek 154:
'''Nevýhody alternativních chovů'''
[[Soubor:D853 dospela.jpg|náhled|Slepice s vyklovaným peřím]]
# Vejce bývají častěji bakteriálně znečištěná v důsledku kontaktu s trusem nosnic. Dalším problémem je snášení vajec mimo hnízda a obvykle vyšší procento vajec nakřáplých. Kvůli těmto faktorům produkují alternativní chovy více než chovy klecové množství méně rentabilních vajec třídy B, která nejsou určena pro konzumaci. Výše uvedené problémy však lze vhodnou organizací a vedením chovu minimalizovat,<ref name="EFSA report">[http://www.efsa.europa.eu/cs/BlobServer/Scientific_Opinion/lh_scirep_final1.pdf{{Citace elektronického periodika |titul=Welfare aspects of various systems for keeping laying hens. ''European Food Safety Authority'', Scientific report, 2004] |url=http://www.efsa.europa.eu/cs/BlobServer/Scientific_Opinion/lh_scirep_final1.pdf |datum přístupu=2009-06-24 |url archivu=https://web.archive.org/web/20090205031026/http://www.efsa.europa.eu/cs/BlobServer/Scientific_Opinion/lh_scirep_final1.pdf |datum archivace=2009-02-05 |nedostupné=ano }}</ref> nicméně to zase zvyšuje nároky na odbornost chovatelů a ošetřovatelů.<ref name="uhříněves" /> Ve výsledku mají tyto chovy vyšší produkční náklady, které jsou dále zvyšovány zvýšeným úhynem slepic v důsledku styku s přirozenými nepřáteli (u chovů s výběhem), například krahujci nebo liškami. Volně žijící zvěř, především kačeny, také působí jako vektor (přenašeč) infekčních onemocnění, nutno však podotknout, že slepice alternativních chovů mají díky možnosti pohybu zase menší výskyt metabolických onemocnění.<ref name="EFSA report" />
# Bylo zjištěno, že téměř v 10 % alternativních chovů jsou přesáhnuty limity EU v obsahu dioxinů a jim podobných látek ve vejcích. Týká se to chovů, kde jsou slepice chovány na podestýlce z hoblin, které byly vyrobeny z impregnovaného dřeva.<ref name="EFSA report" />
#Když jsou slepice v příliš malém prostoru s vysokou teplotou a je jich tolik, že ho nemají dostatek, nebo nemají dostatečně pestrou stravu, často si vzájemně vyklovávají peří. Míra klování slepic se liší podle jejich postavení; níže postavené, méně inteligentní, méně dominantní nebo méně agresivní slepice jsou klovány více, výše postavené, inteligentnější nebo agresivnější slepice méně nebo vůbec. Vyklovávání může způsobit krvavé zranění, které pak následně ostatní slepice štípají a pojídají a může dojít i k [[uklování]] (zabití slepice pomocí kanibalismu). Vyklovávání peří lze alespoň částečně zabránit zvětšením výběhu v prostorech s velkým podílem zelených rostlin a zvětšením podílu minerálních látek a vitamínů v krmení, a to především kvalitními krmícími směsmi pro slepice.<ref>{{Citace elektronického periodika
Řádek 163:
| datum přístupu = 2018-07-11
}}</ref>
# {{anchor|kanibalismus}}Závažným problémem alternativních chovů je výskyt '''kanibalismu''', který se sice v klecových chovech vyskytuje také, ale díky separaci ptáků v klecích jen v omezené míře. Lze mu do značné míry zabránit kauterizací zobáků (=uštípnutím špičky zobáků žhavým ostřím u kuřat mladších 10 dnů), která však zvyšuje produkční náklady a může ptákům způsobit značnou bolest. Prozatím ([[2009]]) není známa příčina kanibalismu. Některé teorie ho dávají do souvislosti s nízko proteinovou dietou nebo s nedostatkem sodíku. Kanibalismus je významně ovlivnitelný řízením chovu, např. jeho výskyt zvyšuje světelná stimulace podporující časnější nástup období snášení vajec a lepší využívání hnízd; další rizikový faktor je příliš velká hustota chovu. Je také závislý na druhu chovaných slepic a bylo ukázáno, že jej lze šlechtěním odstranit, nicméně případná selekce by byla ekonomicky značně problematická.<ref name="EFSA report" /> Za jednu z příčin kanibalismu se považuje forma výživy, která je dělána tak, aby ji slepice mohla rychle sníst. Doporučuje se dávat hůře spolknutelnou potravu, s kterou má slepice, tak jako v přirozeném prostředí, více práce a musí ji nejprv zpracovat.<ref>{{en}}[http://www.cnr.uidaho.edu/range556/Appl_BEHAVE/projects/Chicken_Cannibalism.html Cannibalism: Chicken Little Meets Hannibal Lector?. ''University of Idaho'', Foraging Ecology Class] {{Wayback|url=http://www.cnr.uidaho.edu/range556/Appl_BEHAVE/projects/Chicken_Cannibalism.html |date=20090722003835 }}</ref><ref>{{en}}[http://www.organic-vet.reading.ac.uk/Poultryweb/disease/feath/feath1.htm Feather Pecking. Organic Livestock Research Group, VEERU, ''The University of Reading'']
</ref> Velmi častý '''kloakální kanibalismus''' je odůvodňován také tím, že zvětšená a zduřelá kloaka vypadá na těle slepice zajímavě a některé slepice do ní ze zvědavosti klovnou. Poté, co zjistí, že je kloaka dobrým a chutným zdrojem potravy v klování pokračují a nápodobou se to od ni naučí i ostatní slepice, čímž kanibalismus v hejnu rozšíří.<ref name="EFSA report" /><ref>[{{Citace elektronického periodika |titul=Cannibalism in Poultry. Western College of Veterinary Medicine, ''University of Saskatchewan'' |url=http://www.usask.ca/wcvm/herdmed/applied-ethology/behaviourproblems/kcannibal.html Cannibalism|datum inpřístupu=2009-06-24 Poultry|url archivu=https://web.archive.org/web/20090601223822/http://www.usask.ca/wcvm/herdmed/applied-ethology/behaviourproblems/kcannibal.html Western|datum Collegearchivace=2009-06-01 of Veterinary|nedostupné=ano Medicine, ''University of Saskatchewan'']}}</ref>
# Dalším problémem je pojídání vajec slepicemi. Může být způsoben podáním nerozmačkané a nevysušené skořápky z vejce, jelikož si poté slepice může uvědomit, že skořápky jsou součástí vajec (stejný tvar, barva a chuť), nebo zvědavostí slepic (slepice např. ze zvědavosti ochutnají nakřápnuté vejce). Slepicím lze zabránit klovat vejce odstraněním slepice, která vejce požírá (slepice se však velice rychle tento zlozvyk od jiné slepice naučí), kauterizací zobáků, nafouknutím několika vajec, jejich naplněním [[hořčice]] s [[Pepř černý|pepřem]] a vložením do hnízda, a nebo vytvořením speciálního dvoudného hnízda.
 
Řádek 211:
* {{Commonscat|Chickens}}
* {{Commons}}
* [https://web.archive.org/web/20140324052701/http://www.ceska-slepice.cz/muj-chov/ Chov slepic na www.ceska-slepice.cz]
* {{Wikislovník|heslo=kuře}}
* {{Wikidruhy|taxon=Gallus gallus}}