Krteň: Porovnání verzí

Přidáno 238 bajtů ,  před 8 měsíci
Robot: Opravuji 4 zdrojů and označuji 0 zdrojů jako nefunkční #IABot (v2.0beta15)
(Oprava omylu ohledně zasvěcení, drobnosti, + lit.)
(Robot: Opravuji 4 zdrojů and označuji 0 zdrojů jako nefunkční #IABot (v2.0beta15))
== Historie ==
Ves byla již v raném středověku součástí zdejší husté sítě osad.<ref name="Dragoun" />
Zmiňuje se v roce [[1434]] jako majetek [[Seznam představitelů českého státu|českých králů]], kteří byli i patrony zdejšího kostela. V [[husitství|husitských]] dobách se Krteň stala majetkem [[Metropolitní kapitula u sv. Víta v Praze|svatovítské kapituly]], která v roce [[1667]] připojila Krteň k [[Chrášťany (okres Praha-západ)|Chrášťanům]] a v té době patrně zanikla i zdejší [[fara]]. V době po třicetileté válce pravděpodobně zanikla i celá ves.<ref name="Dragoun">Zdeněk Dragoun: [http://stop.p13.cz/clanek.php?id=4367 Osamělý kostelík na kopci] {{Wayback|url=http://stop.p13.cz/clanek.php?id=4367 |date=20140323014934 }}, STOP – Stodůlecký posel, zpravodaj městské části Praha 13, leden 2013, rubrika Památky Prahy 13</ref> Z osady zůstal do dnešních dob jen osamělý kostelík s dosud používaným hřbitovem na vyvýšeném místě (záznam v ústředním seznamu památek MonumNet však hřbitov ve výčtu parcel označuje jako bývalý). Na hřbitově jsou pohřbeni obyvatelé z Třebonic, Jinočan, Chrášťan a Chab.<ref name="královnina cesta" /> Prostranství vedle hřbitova je upraveno jako výletní odpočinkové místo, na vršku se nachází též veřejná studna s ruční pumpou. V blízkosti kostela stojí torzo sochy neznámého světce, která je památkově chráněno společně s kostelem a hřbitovem. Na ploše u hřbitova bylo umístěno též novodobé dílo, napodobující kamenný pohanský oltář.
 
Pozůstatky vsi (případně i knížecího dvora) by se mohly nacházet pod zemí v okolí kostelíka. Archeologický průzkum nebyl dosud proveden.<ref name="Dragoun" />
V [[kněžiště|kněžišti]] se zachovalo [[románské okno]] a na východní stěně uvnitř pozdně románské [[nástěnná malba|nástěnné malby]] z konce 13. století. Představují ''Křest Kristův'', ''Obětování v chrámě'', ''Josefův sen'', ''Církevní učitelku'' a symboly [[evangelista|evangelistů]]. Malby v roce [[1952]]. restauroval akademický malíř Miroslav Terš, který také vysvětlil význam vyobrazení.<ref name="královnina cesta" /> Zařízení je převážně pseudorománské, pouze v boční zdi byl ponechán při přestavbě původní [[oltář]] s obrazem od J. Heřmana z roku [[1890]]. V bočních zdech i zvenčí jsou náhrobní kameny z 18. století.<ref>E. Poche, ''Umělecké památky'' 4.</ref>
 
Kostel dodnes tvoří působivou dominantu krajiny. V současné době je v kostelíku jednou ročně, v červnu, sloužena slavnostní poutní mše.<ref name="královnina cesta">Eva Černá: [http://stop.p13.cz/clanek.php?id=2599 Krteň a královnina cesta] {{Wayback|url=http://stop.p13.cz/clanek.php?id=2599 |date=20140323022232 }}, STOP – Stodůlecký posel, zpravodaj městské části Praha 13, říjen 2006, rubrika Výlet do minulosti</ref>
 
<gallery widths="100px" heights="100px" perrow="3">
 
=== Literatura ===
* Eva Černá: [https://web.archive.org/web/20140323022232/http://stop.p13.cz/clanek.php?id=2599 Krteň a královnina cesta], STOP – Stodůlecký posel, zpravodaj městské části Praha 13, říjen 2006, rubrika Výlet do minulosti
* Zdeněk Dragoun: [https://web.archive.org/web/20140323014934/http://stop.p13.cz/clanek.php?id=4367 Osamělý kostelík na kopci], STOP – Stodůlecký posel, zpravodaj městské části Praha 13, leden 2013, rubrika Památky Prahy 13
* František Holec: ''Zaniklé vesnice na území hlavního města Prahy'', Pražský sborník historický XXIX (1996), str. 117-148
* E. Poche a kol., ''Umělecké památky Čech'' 4. Praha 1980, str. 105n.
150 948

editací