Kostel Panny Marie před Týnem: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
m Robot: -prázdný nepodporovaný parametr infoboxu; kosmetické úpravy |
Robot: Opravuji 1 zdrojů and označuji 0 zdrojů jako nefunkční #IABot (v2.0beta15) |
||
Řádek 53:
Po [[Bitva na Bílé hoře|Bílé hoře]] v roce [[1621]] připadl kostel opět [[katolická církev|katolické]] straně. Z chrámu byly odstraněny nejen symboly utrakvismu, ale také ostatky některých jejích představitelů, mj. [[Jan Rokycana|Jana Rokycany]]. Záhy po skončení [[Třicetiletá válka|třicetileté války]] (roku [[1648]]) začali měšťané hojně zřizovat oltáře v novém barokním slohu. Mezi prvními to byl oltář hlavní (rok [[1649]]), který je symbolickým poděkování pražanů Matce Boží za ukončení dlouhého válečného konfliktu, obdobně jako [[Mariánský sloup (Staroměstské náměstí)|Mariánský sloup]] na [[Staroměstské náměstí|Velkém rynku]]. Roku [[1670]] dokončil architekt [[Giovanni Domenico Orsi]] novou varhanní kruchtu. Roku [[1679]] kostel postihl požár. Klenba hlavní lodi a presbytáře musely být následně sneseny a nahrazeny barokní klenbou valenou s lunetami. V roce [[1819]] zachvátil požár severní věž. Její obnova se protáhla do roku [[1836]], kdy došlo k nahrazení zničeného krovu (podle jižní věže, kde se původní krov dochoval). Během úprav v [[Purismus (architektura)|puristickém]] duchu ve druhé polovině [[19. století]] byla odstraněna omítka, která pokrývala část fasády. Kostel tak dostal nepůvodní vzhled opukového kamene, který známe dnes.
V roce [[1933]] byl k farnímu obvodu jako filiální připojen [[kostel svatého Havla (Praha)|kostel sv. Havla]], v roce [[2009]] potom [[kostel svatého Haštala|kostel sv. Haštala]], spojený s Týnem dočasně již v době pobělohorské. Do farního obvodu náleží také kostel [[Bazilika svatého Jakuba Většího (Staré Město)|kostel sv. Jakuba]], který má ovšem vlastní duchovní správu. Ve druhé polovině [[20. století]] byl Týnský kostel proslulý dlouholetým působením [[farář]]e [[Jiří Reinsberg|Jiřího Reinsberga]] ([[1946]]–[[1993]]). Byl v [[Čechy|Čechách]] jedním z prvních míst zavádění jak [[liturgie|liturgické]] reformy [[Pius XII.|Pia XII.]] v 50. letech, tak [[Druhý vatikánský koncil|pokoncilních]] reforem a překladů [[liturgický text|liturgických textů]]. Kolem farnosti se shromáždila specifická skupina křesťanů, a na rozdíl od mnoha jiných církevních aktivit tuto společnost v centru Prahy komunistický režim toleroval. Od 70. let [[20. století|20.]] do počátku [[21. století]] prošel také kostel celkovou náročnou obnovou. V srpnu 2017 bylo z podnětu [[Česká biskupská konference|České biskupské konference]] zahájeno navrácení zlatého kalicha na průčelí: umístěna tam byla nejprve jeho maketa, která byla následně nahrazena konečnou skulpturou z měděného pozlaceného plechu <ref>{{Citace elektronického periodika | příjmení1 = Havlíček | jméno1 = Štěpán | titul = Na Týnský chrám se vrací symbol kalicha | periodikum = Radio Proglas | datum_vydání = 2017-08-15 | url = https://zpravy.proglas.cz/ocekavame/na-tynsky-chram-se-vraci-symbol-kalicha/ | datum_přístupu = 2017-08-18 | url archivu = https://web.archive.org/web/20170819024135/https://zpravy.proglas.cz/ocekavame/na-tynsky-chram-se-vraci-symbol-kalicha/ | datum archivace = 2017-08-19 | nedostupné = ano }}</ref><ref>http://www.nasepraha.cz/zpravy-45/kalich-na-pruceli-tynskeho-chramu-je-gestem-usm</ref>.
== Popis ==
| |||