Karelština: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
Robot: Opravuji 1 zdrojů and označuji 0 zdrojů jako nefunkční #IABot (v2.0beta8) (Martin Urbanec) |
Robot: Opravuji 31 zdrojů and označuji 0 zdrojů jako nefunkční #IABot (v2.0beta15) |
||
Řádek 55:
<br />Diftongy a příklad použití: '''ua''' (andua, ruadua), '''yä''' (tömsyttyä), '''uo''' (vuozi, kaččuo), '''yö''' (pyörie, nälgävyö), '''ie''' (tie, mies, eččie), '''iä''' (iäni, miäččy), '''ai''' (kaivo, vaihtai), '''äi''' (äijy, mäit), '''oi''' (koiru, heboine), '''öi''' (igävöijä, söi), '''ui''' (uinota, ruis), '''yi''' (kylyine, sygyzyine), '''ei''' (eineh, veičči), '''au''' (aunu, algau), '''äy''' (käytös, kyndäy), '''ou''' (ounas, kaččou), '''öy''' (löyly, kävelöy), '''eu''' (leugu, reunu), '''ey''' (keyhy, leyhkiä), '''iu''' (čiučoi, oppiu), '''iy''' (liygiläine, eččiy)
<br />Triftongy a příklad použití: '''uau''' (katkuau), '''iäy''' (lykkiäy), '''uou''' (juou), '''yöy''' (mädžyöy), '''ieu''' (katkieu), '''iey''' (rebiey)<ref>{{Citace elektronického periodika |titul=Archivovaná kopie |url=http://opastajat.net/opastus/grammar/lessons/urokku003.html |datum přístupu=2013-05-21 |url archivu=https://web.archive.org/web/20120220091944/http://opastajat.net/opastus/grammar/lessons/urokku003.html |datum archivace=2012-02-20 |nedostupné=ano }}</ref>
=== Konsonanty ===
Řádek 65:
<br /> Slabiky se dělí na krátké a dlouhé, uzavřené a otevřené. Jednoduše řečeno, krátká slabika se skládá ze dvou a méně hlásek (el), dlouhá slabika ze tří a více hlásek (gieu). V uzavřené slabice je vokál uzavřen mezi dvěma konsonantními svahy (lan, čirs), v otevřené nikoliv (ai, tuu). Z toho vyplývá, že uzavřená slabika musí být zákonitě vždy dlouhá!
<br />Rozdělit karelské slovo na slabiky je stejně jednoduché jako v češtině, stačí vědět, že hranice slabiky leží mezi geminátou (om-mel-la) či dvěma po sobě jdoucími konsonanty (kah-ten).
<ref>{{Citace elektronického periodika |titul=Archivovaná kopie |url=http://opastajat.net/opastus/grammar/lessons/urokku013.html |datum přístupu=2013-05-21 |url archivu=https://web.archive.org/web/20120305011736/http://opastajat.net/opastus/grammar/lessons/urokku013.html |datum archivace=2012-03-05 |nedostupné=ano }}</ref>
== Tvarosloví ==
Řádek 77:
<br />Geografické názvy (Luadogu, Onieu, Baikal)
<br />Názvy kontinentů a planet (Jeuroppu, Aazii, Mua, Venera)
<br />Názvy knih, novin, časopisů (Aberi, Kirjuniekku, Oma Mua)<ref>{{Citace elektronického periodika |titul=Archivovaná kopie |url=http://opastajat.net/opastus/grammar/lessons/urokku024.html |datum přístupu=2013-05-22 |url archivu=https://web.archive.org/web/20120305012138/http://opastajat.net/opastus/grammar/lessons/urokku024.html |datum archivace=2012-03-05 |nedostupné=ano }}</ref>
Skloňování
Karelská [[substantivum|substantiva]] mohou mít více [[kmen (mluvnice)|kmenů]]. Existují vokalické kmeny v silném a slabém stupni. Ve slově takki je takki- silný vokalický kmen a taki- slabý. Některá slova mají vedle vokalického i konsonantní kmen (kmen končící konsonantem), např.: suuri (suure-, suur-), sammal (sammale-, sammal-).
<br />Při připojování pádové koncovky ke slovu je jeho kmen esenciální, různé pády vyžadují různé kmeny slova. Při volbě kmenu bereme v úvahu, zda pádová [[koncovka (mluvnice)|koncovka]] naruší systém slabik v [[nominativ]]ním tvaru slova, pokud pádová koncovka uzavře otevřenou slabiku, používáme slabý vokalický kmen, pokud pádová koncovka nenaruší systém slabik [[nominativ]]u, využijeme silného kmenu. (loppu → loppuu, lopun). Konsonantní kmen často využijeme při tvorbě [[partitiv]]u [[Jednotné číslo|singuláru]] (kymmene → kymendy, sammal → sammaldu).<ref>{{Citace elektronického periodika |titul=Archivovaná kopie |url=http://opastajat.net/opastus/grammar/lessons/urokku027.html |datum přístupu=2013-05-22 |url archivu=https://web.archive.org/web/20120220091811/http://opastajat.net/opastus/grammar/lessons/urokku027.html |datum archivace=2012-02-20 |nedostupné=ano }}</ref>
Karelština má 17 [[pád]]ů. Jsou to [[nominativ]], [[genitiv]], [[akuzativ]] I, [[akuzativ]] II, [[partitiv]], [[essiv]], [[translativ]], [[inessiv]], [[elativ]], [[illativ]], [[adessiv]], [[ablativ]], [[allativ]], [[abessiv]], [[komitativ]], [[prolativ]] a [[instruktiv]]. V následující tabulce jsou znázorněny pádové koncovky '''(tučně)''' a způsob tvorby množného čísla (-t, -i-, -loi-) ''(kurzívou)''.
Řádek 123:
|-
| INSTRUKTIV || školi'''n''' || – || kažiloi'''n''' || – || keili'''n''' || – || vandehi'''n''' || -
|}<ref>{{Citace elektronického periodika |titul=Archivovaná kopie |url=http://opastajat.net/opastus/grammar/lessons/urokku032.html |datum přístupu=2013-05-22 |url archivu=https://web.archive.org/web/20140714115332/http://www.opastajat.net/opastus/grammar/lessons/urokku032.html |datum archivace=2014-07-14 |nedostupné=ano }}</ref>
=== Přídavná jména ===
Řádek 143:
| 3. os. || häi || hyö
|}
Osobní zájmena se skloňují stejně jako podstatná jména, jejich kmeny pro přidání kmenových koncovek jsou minu-, sinu-, häne- + hän-, meijä- + mei-, teijä- + tei- a heijä- + hei-.<ref>{{Citace elektronického periodika |titul=Archivovaná kopie |url=http://opastajat.net/opastus/grammar/lessons/urokku073.html |datum přístupu=2013-05-22 |url archivu=https://web.archive.org/web/20120305011559/http://opastajat.net/opastus/grammar/lessons/urokku073.html |datum archivace=2012-03-05 |nedostupné=ano }}</ref>
==== Ukazovací zájmena ====
Řádek 151:
tämmöine, semmoine, nengoine, moine, tämmözet, semmozet, nengozet, moizet (takový, takoví)
Ukazovací zájmena se skloňují stejně jako podstatná jména.<ref>{{Citace elektronického periodika |titul=Archivovaná kopie |url=http://opastajat.net/opastus/grammar/lessons/urokku074.html |datum přístupu=2013-05-22 |url archivu=https://web.archive.org/web/20120220091940/http://opastajat.net/opastus/grammar/lessons/urokku074.html |datum archivace=2012-02-20 |nedostupné=ano }}</ref>
==== Tázací zájmena ====
Řádek 159:
Mittuine? Který?
Tázací zájmena se skloňují stejně jako podstatná jména.<ref>{{Citace elektronického periodika |titul=Archivovaná kopie |url=http://opastajat.net/opastus/grammar/lessons/urokku075.html |datum přístupu=2013-05-22 |url archivu=https://web.archive.org/web/20120220091947/http://opastajat.net/opastus/grammar/lessons/urokku075.html |datum archivace=2012-02-20 |nedostupné=ano }}</ref>
==== Vztažná zájmena ====
ken (kdo – rody se nerozlišují), mi (co), kudai (jaký), mittuine (který); plurál: ket, mit, kudamat, mittumat<ref>{{Citace elektronického periodika |titul=Archivovaná kopie |url=http://opastajat.net/opastus/grammar/lessons/urokku076.html |datum přístupu=2013-05-22 |url archivu=https://web.archive.org/web/20120305011654/http://opastajat.net/opastus/grammar/lessons/urokku076.html |datum archivace=2012-03-05 |nedostupné=ano }}</ref>
==== Záporná zájmena ====
niken (nikdo), nimi (nic), nikudai (žádný), nimittuine; plurál: niket, nimit, nikudamat, nimittumat
Záporná zájmena niket a nimit se neskloňují!<ref>{{Citace elektronického periodika |titul=Archivovaná kopie |url=http://opastajat.net/opastus/grammar/lessons/urokku077.html |datum přístupu=2013-05-22 |url archivu=https://web.archive.org/web/20120305012219/http://opastajat.net/opastus/grammar/lessons/urokku077.html |datum archivace=2012-03-05 |nedostupné=ano }}</ref>
==== Neurčitá zájmena ====
Řádek 172:
ken (kdo) → kengi, kentah, kentahto, kenlienne<br />
mi (co) → migi, mitah, mitahto, milienne
Neurčitá zájmena se skloňují stejně jako tázací zájmena.<ref>{{Citace elektronického periodika |titul=Archivovaná kopie |url=http://opastajat.net/opastus/grammar/lessons/urokku078.html |datum přístupu=2013-05-22 |url archivu=https://web.archive.org/web/20120305011703/http://opastajat.net/opastus/grammar/lessons/urokku078.html |datum archivace=2012-03-05 |nedostupné=ano }}</ref>
==== Určitá zájmena ====
Mezi určitá zájmena patří kai (všechen), joga (každý), jogahine (další), toine (druhý); v plurálu kaikin, jogahizet, toizet, mollei, mollembat.<br />
Zájmena joga, mollei se neskloňují, ostatní se skloňují podle standardního vzoru.<ref>{{Citace elektronického periodika |titul=Archivovaná kopie |url=http://opastajat.net/opastus/grammar/lessons/urokku079.html |datum přístupu=2013-05-22 |url archivu=https://web.archive.org/web/20120305011602/http://opastajat.net/opastus/grammar/lessons/urokku079.html |datum archivace=2012-03-05 |nedostupné=ano }}</ref>
==== Zvratná (reflexivní) zájmena ====
V karelštině se používá zvratné zájmeno '''iče'''. Skloňuje se jako ostatní jména.<ref>{{Citace elektronického periodika |titul=Archivovaná kopie |url=http://opastajat.net/opastus/grammar/lessons/urokku080.html |datum přístupu=2013-05-22 |url archivu=https://web.archive.org/web/20120305011916/http://opastajat.net/opastus/grammar/lessons/urokku080.html |datum archivace=2012-03-05 |nedostupné=ano }}</ref>
=== Číslovky ===
Řádek 214:
2 000 000 000 kaksi miljardua<br />
1 000 000 000 000 biljon<br />
1 000 000 000 000 000 biljardu<ref>{{Citace elektronického periodika |titul=Archivovaná kopie |url=http://opastajat.net/opastus/grammar/lessons/urokku060.html |datum přístupu=2013-05-22 |url archivu=https://web.archive.org/web/20120305011941/http://opastajat.net/opastus/grammar/lessons/urokku060.html |datum archivace=2012-03-05 |nedostupné=ano }}</ref>
==== Řadové číslovky ====
0. nol'as <br />
Řádek 239:
2 000 000. kahtesmiljonnoi<br />
1 000 000 000. miljardnoi<br />
2 000 000 000. kahtesmiljardnoi<ref>{{Citace elektronického periodika |titul=Archivovaná kopie |url=http://opastajat.net/opastus/grammar/lessons/urokku063.html |datum přístupu=2013-05-22 |url archivu=https://web.archive.org/web/20120220091632/http://opastajat.net/opastus/grammar/lessons/urokku063.html |datum archivace=2012-02-20 |nedostupné=ano }}</ref>
==== Zlomky ====
1/2 puoli<br />
Řádek 253:
1/10 kymmenendes, kymmenesvuitti, nol'a pilku yksi (0,1)<br />
1/100 suandes, suasvuitti, protsentu<br />
1/1000 tuhandes, tuhandesvuitti, promille<ref>{{Citace elektronického periodika |titul=Archivovaná kopie |url=http://opastajat.net/opastus/grammar/lessons/urokku070.html |datum přístupu=2013-05-22 |url archivu=https://web.archive.org/web/20120220091650/http://opastajat.net/opastus/grammar/lessons/urokku070.html |datum archivace=2012-02-20 |nedostupné=ano }}</ref>
=== Slovesa ===
Řádek 280:
| 3. os. || löydäy || lövvetäh
|}
<br />Zápor se tvoří pomocí [[záporové sloveso|záporového slovesa]], jež má různé tvary pro tři osoby ve dvou číslech: en, et, ei, emmo, etto, ei, a slabého vokalického kmenu významového slovesa (ei lövvä).<ref>{{Citace elektronického periodika |titul=Archivovaná kopie |url=http://opastajat.net/opastus/grammar/lessons/urokku082.html |datum přístupu=2013-05-22 |url archivu=https://web.archive.org/web/20120220092048/http://opastajat.net/opastus/grammar/lessons/urokku082.html |datum archivace=2012-02-20 |nedostupné=ano }}</ref>
==== Slovesné způsoby ====
===== Oznamovací způsob – indikativ =====
'''V přítomném čase'''<ref>{{Citace elektronického periodika |titul=Archivovaná kopie |url=http://opastajat.net/opastus/grammar/lessons/urokku091.html |datum přístupu=2013-05-22 |url archivu=https://web.archive.org/web/20120305011806/http://opastajat.net/opastus/grammar/lessons/urokku091.html |datum archivace=2012-03-05 |nedostupné=ano }}</ref>
{| class="wikitable"
|-
Řádek 297:
| Zápor || ei malta || -
|}
'''V minulém čase'''<ref>{{Citace elektronického periodika |titul=Archivovaná kopie |url=http://opastajat.net/opastus/grammar/lessons/urokku092.html |datum přístupu=2013-05-22 |url archivu=https://web.archive.org/web/20120305011841/http://opastajat.net/opastus/grammar/lessons/urokku092.html |datum archivace=2012-03-05 |nedostupné=ano }}</ref>
{| class="wikitable"
|-
Řádek 310:
| Zápor || používá se 2. akt. participium, annanuh ||
|}
'''V předpřítomném čase'''<ref>{{Citace elektronického periodika |titul=Archivovaná kopie |url=http://opastajat.net/opastus/grammar/lessons/urokku096.html |datum přístupu=2013-05-22 |url archivu=https://web.archive.org/web/20120220091717/http://opastajat.net/opastus/grammar/lessons/urokku096.html |datum archivace=2012-02-20 |nedostupné=ano }}</ref>
{| class="wikitable"
|-
Řádek 323:
| Zápor || en, et, ei ole ruadanuh ||
|}
'''V předminulém čase'''<ref>{{Citace elektronického periodika |titul=Archivovaná kopie |url=http://opastajat.net/opastus/grammar/lessons/urokku097.html |datum přístupu=2013-05-22 |url archivu=https://web.archive.org/web/20120220091924/http://opastajat.net/opastus/grammar/lessons/urokku097.html |datum archivace=2012-02-20 |nedostupné=ano }}</ref>
{| class="wikitable"
|-
Řádek 336:
| Zápor || en, et, ei, emmo, etto olluh ottanuh || ei oldu otettu
|}
'''V budoucím čase'''<ref>{{Citace elektronického periodika |titul=Archivovaná kopie |url=http://opastajat.net/opastus/grammar/lessons/urokku098.html |datum přístupu=2013-05-22 |url archivu=https://web.archive.org/web/20120305011637/http://opastajat.net/opastus/grammar/lessons/urokku098.html |datum archivace=2012-03-05 |nedostupné=ano }}</ref>
{| class="wikitable"
|-
Řádek 351:
===== Podmiňovací způsob – kondicionál =====
'''V přítomném čase'''<ref>{{Citace elektronického periodika |titul=Archivovaná kopie |url=http://opastajat.net/opastus/grammar/lessons/urokku102.html |datum přístupu=2013-05-22 |url archivu=https://web.archive.org/web/20120319000106/http://opastajat.net/opastus/grammar/lessons/urokku102.html |datum archivace=2012-03-19 |nedostupné=ano }}</ref>
{| class="wikitable"
|-
Řádek 364:
Zápor: ei tuos
'''V minulém čase'''<ref>{{Citace elektronického periodika |titul=Archivovaná kopie |url=http://opastajat.net/opastus/grammar/lessons/urokku103.html |datum přístupu=2013-05-22 |url archivu=https://web.archive.org/web/20120305011712/http://opastajat.net/opastus/grammar/lessons/urokku103.html |datum archivace=2012-03-05 |nedostupné=ano }}</ref>
{| class="wikitable"
|-
Řádek 377:
Zápor: ei tuonnus
'''V předpřítomném čase'''<ref name="opastajat104">{{Citace elektronického periodika |titul=Archivovaná kopie |url=http://opastajat.net/opastus/grammar/lessons/urokku104.html |datum přístupu=2013-05-22 |url archivu=https://web.archive.org/web/20120220091909/http://opastajat.net/opastus/grammar/lessons/urokku104.html |datum archivace=2012-02-20 |nedostupné=ano }}</ref>
olizin, olizit, olis, olizimmo, olizitto ostanuh<br />
oldas ostettu<br />
Řádek 400:
'''Ve třetí osobě:'''<br />
Sg: Tuogah! (slabý vokalický kmen + -gah/-gäh, -kah/-käh, -kkah/-kkäh)<br />
Pl: Tuodähes! (slabý vokalický kmen + dähes/ttähes)<ref>{{Citace elektronického periodika |titul=Archivovaná kopie |url=http://opastajat.net/opastus/grammar/lessons/urokku109.html |datum přístupu=2013-05-22 |url archivu=https://web.archive.org/web/20120305011745/http://opastajat.net/opastus/grammar/lessons/urokku109.html |datum archivace=2012-03-05 |nedostupné=ano }}</ref>
=== Příslovce ===
Řádek 413:
Například vähä (málo).
==== Příčiny ====
Například ičepiädäh, naerko, ilmite.<ref>{{Citace elektronického periodika |titul=Archivovaná kopie |url=http://opastajat.net/opastus/grammar/lessons/urokku125.html |datum přístupu=2013-05-22 |url archivu=https://web.archive.org/web/20120220091709/http://opastajat.net/opastus/grammar/lessons/urokku125.html |datum archivace=2012-02-20 |nedostupné=ano }}</ref>
=== Předložky a záložky ===
Řádek 427:
S elativem se pojí např. záložky läbi, poikki, siiriči. Některé mohou stát na pozici předložky i záložky. <br />
S illativem se pojí např. záložky päi, sah, niškoi. <br />
S allativem se pojí např. záložky jälles, suate.<ref>{{Citace elektronického periodika |titul=Archivovaná kopie |url=http://opastajat.net/opastus/grammar/lessons/urokku127.html |datum přístupu=2013-05-22 |url archivu=https://web.archive.org/web/20120305011614/http://opastajat.net/opastus/grammar/lessons/urokku127.html |datum archivace=2012-03-05 |nedostupné=ano }}</ref>
=== Spojky ===
V karelštině existují spojky souřadící – slučovací (da, i, sego, ni) a vylučovací (eiga, libo, taigo, vai).
<br />Dále existují spojky podřadící – uvozující vedlejší věty časové (ku, kuni – když), příčinné (ku, gu), ... <br />
Jako spojovací výrazy se často používají vztažná zájmena.<ref>{{Citace elektronického periodika |titul=Archivovaná kopie |url=http://opastajat.net/opastus/grammar/lessons/urokku130.html |datum přístupu=2013-05-22 |url archivu=https://web.archive.org/web/20120220092114/http://opastajat.net/opastus/grammar/lessons/urokku130.html |datum archivace=2012-02-20 |nedostupné=ano }}</ref>
=== Částice ===
<br />V karelštině fungují částice prakticky jako přípony (-go, -bo, -s, -vai, gi-, -že) nebo předpony (ni-).<ref>{{Citace elektronického periodika |titul=Archivovaná kopie |url=http://opastajat.net/opastus/grammar/lessons/urokku133.html |datum přístupu=2013-05-22 |url archivu=https://web.archive.org/web/20120305011913/http://opastajat.net/opastus/grammar/lessons/urokku133.html |datum archivace=2012-03-05 |nedostupné=ano }}</ref>
=== Citoslovce ===
V karelštině se používají například citoslovce a-a, o-o, u-u, ai, oi, ah, oh, eh-heh-heh, čuk-čuk, tprukoi-tprukoi, kis-kis-kis.<ref>{{Citace elektronického periodika |titul=Archivovaná kopie |url=http://opastajat.net/opastus/grammar/lessons/urokku134.html |datum přístupu=2013-05-22 |url archivu=https://web.archive.org/web/20120220091704/http://opastajat.net/opastus/grammar/lessons/urokku134.html |datum archivace=2012-02-20 |nedostupné=ano }}</ref>
== Dialekty ==
| |||