Lisovčíci: Porovnání verzí

Přidány 4 bajty ,  před 1 rokem
Opraveno
m (better quality image)
(Opraveno)
značky: editace z mobilu editace z mobilního webu
[[Soubor:Juliusz Kossak, Lisowczyk.jpg|thumb|''Lisovčík na bílém koni'' od [[Juliusz Kossak|Juliusza Kossaka]]]]
 
'''Lisovčíci''' byli žoldnéřský oddíl polské lehké [[Jezdectvo|jízdy]]. V roce [[1615]], během polsko-ruské války (1609-1618), jednotku zorganizoval plukovník [[Aleksander Józef Lisowski|Lisowský]] (zemř. 1616). Po ukončení bojů v Rusku Lisovčíci válčili v polsko-turecké válce (1620-1621), polsko-švédské válce (1626-1629) a také [[třicetiletá válka|třicetileté válce]] (1618-1648). Na základě tajné dohody mezi polským králem a císařem [[Svatá říše římská|Svaté říše římské]] byli na počátku třicetileté války vysláni pod císařské katolické prapory. V roce 1620 vpadli na Moravu, ušetřili katolický [[Holešov]]. Za zmínku stojí, že svým razantním útokem proti uherské jízdě ovlivnili také průběh [[bitva na Bílé hoře|bitvy na Bílé hoře]] roku [[1620]]. Lisovského žoldnéři prosluli svou odvahou, ale také nesmírnou brutalitou, kterou projevovali jak proti nepřátelům tak vůči poddanýmnadřazeným zemízemím, pro které válčili (včetně Polska). Byli také známi jako „polští kozáci“, bojovali za podíl z kořisti, přičemž jejich plenění nabývalo takových rozměrů, že šokovalo i současníky, přivyklé drsnému způsobu života v tehdejších časech. Jejich bezuzdnost vedla k tomu, že při návratu do vlasti ještě před uzavřením [[vestfálský mír|vestfálského míru]] byl jejich sbor rozpuštěn (1635).
 
Zpočátku byli vystrojeni a vyzbrojeni v polském stylu, ačkoli během válečných tažení přejímali zbraně a oděvní součástky jiných armád (v čemž se ostatně příliš neodlišovali od jiných žoldnéřů), až je kronikář nazval „pestrým kvítím ze zahrady císařské“.
31

editací