Izraelské osady: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
m tučně |
Robot: Opravuji 17 zdrojů and označuji 0 zdrojů jako nefunkční #IABot (v2.0beta15) |
||
Řádek 9:
| url = http://www.jewishagency.org/JewishAgency/English/Jewish+Education/Compelling+Content/Eye+on+Israel/hityashvut/Summing+up.htm
| jazyk = anglicky
| datum přístupu = 2009-11-29
| datum přístupu = 2009-11-29}}</ref> Od těchto dvou základních termínů pro osady se také odvozuje v hebrejštině pojmenování jejich obyvatel, tedy osadníků: buď מתנחלים ("''mitnachalim''"), nebo מתיישבים ("''mitjašvim''"). ▼
| url archivu = https://web.archive.org/web/20110106143812/http://www.jewishagency.org/JewishAgency/English/Jewish+Education/Compelling+Content/Eye+on+Israel/hityashvut/Summing+up.htm
| datum archivace = 2011-01-06
| nedostupné = ano
▲
* V angličtině je spojení "izraelské osady" nejčastěji překládáno jako "Israeli settlements" a takto se objevuje například v oficiálních prohlášeních americké vlády.<ref>{{Citace elektronické monografie
Řádek 26 ⟶ 30:
| url = http://gulfnews.com/news/gulf/uae/government/uae-rejects-israeli-colonies-in-palestinian-territories-1.532951
| jazyk = anglicky
| datum přístupu = 2009-11-29
| datum přístupu = 2009-11-29}}</ref> Někteří odpůrci sionismu ale výraz "Israeli colonies" aplikují i na židovská sídla uvnitř Zelené linie.<ref>{{Citace elektronické monografie▼
| url archivu = https://web.archive.org/web/20091128091326/http://gulfnews.com/news/gulf/uae/government/uae-rejects-israeli-colonies-in-palestinian-territories-1.532951
| datum archivace = 2009-11-28
| nedostupné = ano
▲
| vydavatel = Palestine Remembered
| titul = Welcome To Kafr Saba District of Tulkarm
Řádek 72 ⟶ 80:
| url = http://www.kfar-etzion.co.il/HistoryoftheEtzionBloc/tabid/228/articleType/ArticleView/articleId/9/PageID/53/History-of-the-Etzion-Bloc1.aspx
| jazyk = anglicky
| datum přístupu = 2009-11-09
| datum přístupu = 2009-11-09}}</ref> V té době však oficiální pozicí izraelské vlády po jejím zasedání 19. června [[1967]] bylo vrátit dobytá území (Golanské výšiny a Sinaj) výměnou za mír se sousedními arabskými státy. Egypt ovšem neměl znovu získat kontrolu nad [[Pásmo Gazy|Pásmem Gazy]]. V případě [[Západní břeh Jordánu|Západního břehu Jordánu]] se předpokládalo buď jeho vrácení Jordánsku, nebo vytvoření autonomního palestinského státu. Pouze v případě Jeruzalému se od počátku počítalo s jeho sjednocením pod izraelskou suverenitou. S tímto záměrem však nesouhlasila část ministrů. Ministr práce [[Jigal Alon]] prosazoval trvalou anexi části Západního břehu Jordánu a Pásma Gazy a zakládání izraelských osad na tomto území. Mělo jít o [[Jordánské údolí|údolí řeky Jordán]], oblast historického [[Guš Ecion]], aglomeraci [[Jeruzalém]]u, region jižního [[Judsko|Judska]] (Hebronské hory) a jižní část Pásma Gazy. Přestože tento projekt – nazývaný [[Alonův plán]] – nebyl izraelskou vládou nikdy přijat jako oficiální politika, stal se v následujících letech faktickým vodítkem izraelské vlády při zakládání prvních osad.<ref>{{Citace monografie▼
| url archivu = https://web.archive.org/web/20160305110746/http://kfar-etzion.co.il/historyoftheetzionbloc/tabid/228/articletype/articleview/articleid/9/pageid/53/history-of-the-etzion-bloc1.aspx
| datum archivace = 2016-03-05
| nedostupné = ano
▲
| příjmení = Oren
| jméno = Michael
Řádek 89 ⟶ 101:
Jako první osada v rámci Alonova plánu vznikla v roce [[1968]] vesnice [[Kalija]] v údolí Jordánu. V roce 1968 přišli také první izraelští osadníci do [[Hebron]]u (od roku [[1972]] navíc v jistém odstupu od historického města Hebron, které má výraznou arabskou populační většinu, vznikla i nová izraelská osada o velikosti menšího města [[Kirjat Arba]]). Ještě před koncem 60. let 20. století vznikly další osady v bloku [[Guš Ecion]]. Rozvíjejí se také první osady na Sinajském poloostrově, kde [[Moše Dajan]] prosazuje projekt výstavby velkého města s přístavem [[Jamit]]. V roce [[1974]] je založeno hnutí [[Guš Emunim]], které požaduje jít nad rámec Alonova plánu a zahájit osidlování i ve vnitrozemí Západního břehu Jordánu. Pro tento účel zřídilo zvláštní osidlovací organizaci [[Amana]]. Aktivisté Guš Emunim se snaží o usazení v této oblasti i za cenu potyček s izraelskou armádou. Získávají podporu opoziční strany [[Likud]] a jejího předáka [[Menachem Begin|Menachema Begina]], který slibuje, že pokud nastoupí k moci, nikdy se obsazených území nevzdá.<ref name="Haaretz settlements">{{Citace elektronické monografie
| vydavatel = Haaretz
| titul = 36 years, and still counting
| url = http://www.haaretz.com/hasen/pages/ShArt.jhtml?itemNo=344400&contrassID=2&subContrassID=14&sbSubContrassID=0&listSrc=Y
| jazyk = anglicky
| datum přístupu = 2009-11-30
| url archivu = https://web.archive.org/web/20070424212244/http://www.haaretz.com/hasen/pages/ShArt.jhtml?itemNo=344400&contrassID=2&subContrassID=14&sbSubContrassID=0&listSrc=Y
| datum archivace = 2007-04-24
| nedostupné = ano
}}</ref>
=== Průlom ve výstavbě osad po roce 1977 ===
Řádek 131 ⟶ 147:
Dominantní silou se mezitím opět stal Likud. V listopadu [[2009]] ohlásila izraelská vláda vedená [[Benjamin Netanjahu|Benjaminem Netanjahuem]] desetiměsíční moratorium na novou bytovou výstavbu v osadách na Západním břehu Jordánu. Gesto se netýkalo východního Jeruzaléma ani Golanských výšin. Také byla výjimečně povolena výstavba budov veřejného charakteru.<ref>{{Citace elektronické monografie
| vydavatel = Haaretz
| titul = Israel begins crackdown on settlement construction
| url = http://www.haaretz.com/hasen/spages/1131680.html
| jazyk = anglicky
| datum přístupu = 2009-11-30
| datum přístupu = 2009-11-30}}</ref> Téhož roku zároveň Netanjahu v projevu na [[Bar-Ilanova univerzita|Bar-Ilanově univerzitě]] projevil ochotu k budoucímu utvoření palestinského státu (byť s různými podmínkami), čímž na počátku úřadování americké administrativy Baracka Obamy výrazně revidoval dřívější ideologické postuláty izraelské pravice a strany [[Likud]], která dlouho možnost palestinského státu odmítala.<ref>{{Citace elektronické monografie▼
| url archivu = https://web.archive.org/web/20091203130146/http://haaretz.com/hasen/spages/1131680.html
| datum archivace = 2009-12-03
| nedostupné = ano
▲
| vydavatel = http://mfa.gov.il
| titul = Address by PM Netanyahu at Bar-Ilan University
Řádek 249 ⟶ 269:
| url = http://www.poica.org/editor/case_studies/view.php?recordID=856
| jazyk = anglicky
| datum přístupu = 2010-12-31
| url archivu = https://web.archive.org/web/20130118235134/http://www.poica.org/editor/case_studies/view.php?recordID=856
| datum archivace = 2013-01-18
| nedostupné = ano
}}</ref><ref>{{Citace elektronické monografie
| vydavatel = news.bbc.co.uk
| titul = news.bbc.co.uk
Řádek 277 ⟶ 301:
| url = http://theettingerreport.com/Demographic-Scare/The-Jewish-Arab-demographic-about-face.aspx
| jazyk = anglicky
| datum přístupu = 2018-05-24
| datum přístupu = 2018-05-24}}</ref> Některé legislativní návrhy na různě odstupňovanou anexi osad na Západním břehu Jordánu se od roku 2017 objevily přímo v [[Kneset|Knesetu]] (byť dle stavu k polovině roku 2018 žádný z nich nebyl zatím schválen). Největší verbální podpoře politiků, včetně významných představitelů vládního Likudu, se těšila anexe města [[Ma'ale Adumim]], na východním okraji Jeruzaléma.<ref>{{Citace elektronické monografie▼
| url archivu = https://web.archive.org/web/20180525132635/http://theettingerreport.com/Demographic-Scare/The-Jewish-Arab-demographic-about-face.aspx
| datum archivace = 2018-05-25
| nedostupné = ano
▲
| vydavatel = theamericanconservative.com
| titul = Netanyahu’s West Bank Annexation Talk Was No Gaffe
Řádek 344 ⟶ 372:
Izraelské osady, zejména na Západním břehu Jordánu, vykazují setrvalý populační nárůst, který je mnohem rychlejší než přírůstek obyvatelstva v celostátním měřítku. Tento rozdíl se ale postupně snižuje: v roce 2008 byl přírůstek obyvatelstva v osadách na Západním břehu 5,1 % a celostátní růst 1,8 %,<ref>{{Citace elektronické monografie
| vydavatel = Central Bureau of Statistics Israel
| titul = Population of Localities with over 2,000 residents and by other geographical divisions-June 2009
| url = http://www.cbs.gov.il/population/new_2010/table1.pdf
| jazyk = anglicky
| datum přístupu = 2009-11-30
| url archivu = https://web.archive.org/web/20091229062946/http://www1.cbs.gov.il/population/new_2010/table1.pdf
| datum archivace = 2009-12-29
| nedostupné = ano
}}</ref> pro rok 2017 jsou analogická data 3,5 % versus 2,0 %.<ref>{{Citace elektronické monografie
| vydavatel = cbs.gov.il
| titul = Ročenka Izraelského statistického úřadu 2018, 2.13 Sources of Population Growth, by District, Population Group and Religion
Řádek 425 ⟶ 457:
| url = http://www.cbs.gov.il/archive/shnaton47/st16-05.gif
| jazyk = anglicky
| datum přístupu = 2018-06-03
}}</ref><ref>{{Citace elektronické monografie | vydavatel = cbs.gov.il
| titul = Ročenka Izraelského statistického úřadu 1999, 16.5 Dwelling, by Initiating Sector, Type of Locality and District
| url = http://www.cbs.gov.il/archive/shnaton50/shnatone50.htm#16
| jazyk = anglicky
| datum přístupu = 2018-06-03
| url archivu = https://web.archive.org/web/20160402222253/http://www.cbs.gov.il/archive/shnaton50/shnatone50.htm#16
| datum archivace = 2016-04-02
| nedostupné = ano
}}</ref><ref>{{Citace elektronické monografie
| vydavatel = cbs.gov.il
| titul = Ročenka Izraelského statistického úřadu 2002, 22.5 Dwellings, by Initiator, Type of Locality and District
| url = http://www.cbs.gov.il/archive/shnaton53/shnatone53.htm#29
| jazyk = anglicky
| datum přístupu = 2018-06-03
| url archivu = https://web.archive.org/web/20170118043211/http://www.cbs.gov.il/archive/shnaton53/shnatone53.htm#29
| datum archivace = 2017-01-18
| nedostupné = ano
}}</ref><ref>{{Citace elektronické monografie
| vydavatel = cbs.gov.il
| titul = Ročenka Izraelského statistického úřadu 2005, 22.5 Dwellings, by Construction Initiator, Type of Locality and District
Řádek 457 ⟶ 498:
| datum přístupu = 2018-06-03}}</ref><ref>{{Citace elektronické monografie
| vydavatel = cbs.gov.il
| titul = DWELLINGS, BY SELECTED CHARACTERISTICS, DISTRICT AND CONSTRUCTION STAGE
| url = http://cbs.gov.il/publications18/yarhon0418/pdf/n4.pdf
| jazyk = anglicky
| datum přístupu = 2018-06-03
}}</ref> ! Rok
!1993
Řádek 522 ⟶ 564:
| url = http://www.jerusaleminstitute.org.il/.upload/yearbook/2018/shnaton_C0118.pdf
| jazyk = anglicky
| datum přístupu = 2018-06-03
| vydavatel = jerusaleminstitute.org.il
| titul = The Jerusalem Institute for Israel Studies, ročenka 2018, Table III/10 - Population of Jerusalem, by Age, Religion and Geographical Spreading, 2016
| url = http://www.jerusaleminstitute.org.il/.upload/yearbook/2018/shnaton_C1018.pdf
| jazyk = anglicky
| datum přístupu = 2018-06-03
| datum přístupu = 2018-06-03}}</ref> Židovská populace Východního Jeruzaléma tak je významná, ale geograficky omezená a navíc zaostávající za populačním růstem arabských čtvrtí. ▼
| url archivu = https://web.archive.org/web/20180525133113/http://www.jerusaleminstitute.org.il/.upload/yearbook/2018/shnaton_C1018.pdf
| datum archivace = 2018-05-25
| nedostupné = ano
▲
Obyvatelstvo osad se liší ve své náboženské orientaci. Existují osady sekulárních obyvatel (například [[Ariel (město)|Ariel]]<ref>{{Citace elektronické monografie
Řádek 723 ⟶ 770:
|-
|'''2010'''
|314 132<ref>V ročence [[Izraelský centrální statistický úřad|Centrálního statistického úřadu]] uvedena k 31. 12. 2010 populace distriktu Judea a Samařsko 311 100 obyvatel (http://www1.cbs.gov.il/shnaton62/shnaton62_all_e.pdf {{Wayback|url=http://www1.cbs.gov.il/shnaton62/shnaton62_all_e.pdf |date=20130806094240 }})</ref>
|0
|198 629<ref>V publikaci Maya Choshen, Michal Korach: JERUSALEM: FACTS AND TRENDS 2012, JERUSALEM INSTITUTE FOR ISRAEL STUDIES uvedena k 31. 12. 2010 populace 192 900, http://www.jiis.org/.upload/facts-2012-eng.pdf</ref>
Řádek 737 ⟶ 784:
|-
|'''2012'''
|341 400<ref>http://www.cbs.gov.il/shnaton65/download/st02_15x.xls {{Wayback|url=http://www.cbs.gov.il/shnaton65/download/st02_15x.xls |date=20141218004821 }}, Ročenka [[Izraelský centrální statistický úřad|Centrálního statistického úřadu]] 2014, data k 31. 12. 2012.</ref>
|0
|199 650<ref>http://jiis.org/.upload/jerusalem/facts2014eng.pdf, Maya Choshen, Michal Korach: JERUSALEM: FACTS AND TRENDS 2014, JERUSALEM INSTITUTE FOR ISRAEL STUDIES, data k 31. 12. 2012.</ref>
Řádek 744 ⟶ 791:
|-
|'''2013'''
|356 500<ref>http://www.cbs.gov.il/shnaton65/download/st02_15x.xls {{Wayback|url=http://www.cbs.gov.il/shnaton65/download/st02_15x.xls |date=20141218004821 }}, Ročenka [[Izraelský centrální statistický úřad|Centrálního statistického úřadu]] 2014, data k 31. 12. 2013.</ref>
|0
|203 910<ref>http://www.jiis.org.il/.upload/yearbook/2015/shnaton_C0915.pdf {{Wayback|url=http://www.jiis.org.il/.upload/yearbook/2015/shnaton_C0915.pdf |date=20151129150241 }}, Table III/9 - Population of Jerusalem, by Age, Religion and Geographical Spreading, 2013, data k 31. 12. 2013 (Z toho 197 250 židů, 1530 nearabských křesťanů a 5130 osob neklasifikovaných podle náboženství. Tyto skupiny byly v předchozích letech v ročenkách JERUSALEM INSTITUTE FOR ISRAEL STUDIES řazeny do množiny Židů).</ref>
|20 500<ref>http://cbs.gov.il/reader/shnaton/templ_shnaton_e.html?num_tab=st02_19x&CYear=2014, POPULATION, BY POPULATION GROUP, RELIGION, AGE AND SEX, DISTRICT AND SUB-DISTRICT, Ročenka [[Izraelský centrální statistický úřad|Centrálního statistického úřadu]] 2014, data k 31. 12. 2013</ref>
|'''''580 910'''''<ref group="pozn" name="DEMO13">Při použití užší definice židovské populace ve Východním Jeruzalému, tedy s vyloučením osob s neuvedeným náboženstvím a nearabských křesťanů (kteří ovšem v izraelských statistikách bývají běžně řazeni do kategorie „Židé a ostatní“) by celková populace židovských osad činila '''574 250''' osob.</ref>
Řádek 760 ⟶ 807:
|385 900<ref>http://cbs.gov.il/reader/shnaton/templ_shnaton_e.html?num_tab=st02_15x&CYear=2016, Ročenka [[Izraelský centrální statistický úřad|Centrálního statistického úřadu]] 2016, data k 31. 12. 2015.</ref>
|0
|211 560<ref>http://www.jerusaleminstitute.org.il/.upload/yearbook/2017/shnaton_C1017.pdf {{Wayback|url=http://www.jerusaleminstitute.org.il/.upload/yearbook/2017/shnaton_C1017.pdf |date=20170924044837 }}, Table III/10 - Population of Jerusalem, by Age, Religion and Geographical Spreading, 2015, data k 31. 12. 2015 (Z toho 204 680 židů, 1600 nearabských křesťanů a 5280 osob neklasifikovaných podle náboženství. Tyto skupiny byly v předchozích letech v ročenkách JERUSALEM INSTITUTE FOR ISRAEL STUDIES řazeny do množiny Židů).</ref>
|21 000<ref>http://cbs.gov.il/reader/shnaton/templ_shnaton_e.html?num_tab=st02_17&CYear=2016, LOCALITIES AND POPULATION, BY POPULATION
GROUP, DISTRICT, SUB-DISTRICT AND NATURAL REGION, Ročenka [[Izraelský centrální statistický úřad|Centrálního statistického úřadu]] 2016, data k 31. 12. 2015</ref>
Řádek 768 ⟶ 815:
|399 300<ref>http://cbs.gov.il/reader/shnaton/templ_shnaton_e.html?num_tab=st02_15x&CYear=2017, Ročenka [[Izraelský centrální statistický úřad|Centrálního statistického úřadu]] 2017, data k 31. 12. 2016.</ref>
|0
|214 590<ref>http://www.jerusaleminstitute.org.il/.upload/yearbook/2018/shnaton_C1018.pdf {{Wayback|url=http://www.jerusaleminstitute.org.il/.upload/yearbook/2018/shnaton_C1018.pdf |date=20180525133113 }}, Table III/10 - Population of Jerusalem, by Age, Religion and Geographical Spreading, 2016, data k 31. 12. 2016 (Z toho 207 640 židů, 1580 nearabských křesťanů a 5370 osob neklasifikovaných podle náboženství. Tyto skupiny byly v předchozích letech v ročenkách JERUSALEM INSTITUTE FOR ISRAEL STUDIES řazeny do množiny Židů).</ref>
|22 900<ref>http://cbs.gov.il/reader/shnaton/templ_shnaton_e.html?num_tab=st02_19x&CYear=2017, Population, by Population Group, Religion, Age and Sex, District and Sub-District, Ročenka [[Izraelský centrální statistický úřad|Centrálního statistického úřadu]] 2017, data k 31. 12. 2016</ref>
|'''''636 790'''''<ref group="pozn" name="DEMO16">Při použití užší definice židovské populace ve Východním Jeruzalému, tedy s vyloučením osob s neuvedeným náboženstvím a nearabských křesťanů (kteří ovšem v izraelských statistikách bývají běžně řazeni do kategorie „Židé a ostatní“) by celková populace židovských osad činila '''629 840''' osob.</ref>
| |||