Sudetoněmecká strana: Porovnání verzí

Přidáno 396 bajtů ,  před 6 měsíci
doplnění
(Robot: Opravuji 1 zdrojů and označuji 0 zdrojů jako nefunkční #IABot (v2.0beta15))
(doplnění)
16. října [[1937]] Henleina poprvé osobně přijal předseda vlády [[Milan Hodža]]. Bylo to první přijetí Henleina členem vlády.<ref>''Němci v Čechách'', s. 66.</ref> Dne [[17. říjen|17. října]] [[1937]] došlo v [[Teplice|Teplicích]] k zinscenovanému incidentu poslance SdP [[Karl Hermann Frank|K. H. Franka]] s policií, při němž Frank bezdůvodně napadl a zranil tři policisty, což však bylo henleinovskou propagandou zneužito a vyloženo jako útok proti sudetoněmeckému poslanci. Tento čin přispěl k vyhrocení situace a pomohl upoutat pozornost ciziny na sudetoněmeckou otázku. Henlein dostával pokyny z [[Berlín]]a, ve kterých byl nabádán „k ostrému vyhrocení věcí v Československu a posun sudetoněmeckých autonomistických požadavků do čela evropské politiky“. V otevřeném dopise Henlein oznámil [[Edvard Beneš|E. Benešovi]], že SdP jde o autonomii územní, nikoli o autonomii národní, což neznamenalo nic jiného, než požadavek odtržení pohraničních oblastí od Československa. V listopadu poslal K. Henlein [[Adolf Hitler|Hitlerovi]] dopis, ve kterém mu sdělil, že „netouží po ničem tak horoucně, jako po začlenění sudetoněmeckého území, ba celé oblasti [[Čechy|Čech]], [[Morava|Moravy]] a [[Československé Slezsko|Slezska]], do [[Nacistické Německo|Říše]].“ V této době se vyhrocovala situace v pohraničí, [[Češi]] byli od [[Němci|Němců]] napadáni, byly jim odmítány služby v obchodu a pohostinství, byli nuceni čelit nátlaku německých výrostků v podkolenkách, kteří pořádali místní demonstrace a pochody, při nichž skandovali: „Heim ins Reich!“ (domů do Říše!)
 
[[Soubor:1. máj 1938 v Liberci 2.gif|náhled|Stoupenci SdP v [[Liberec|Liberci]] 1. května 1938]]
V průběhu roku 1938 dále rostl počet členů SdP. Zatímco v lednu 1938 měla strana asi 542 000 členů, tak do března vystoupal jejich počet na 759 289.<ref>{{Citace monografie | příjmení = Klimek | jméno = Antonín | odkaz na autora = Antonín Klimek | titul = Velké dějiny zemí Koruny české XIV. 1929-1938 | vydavatel = Paseka | místo = Praha ; Litomyšl | rok = 2002 | počet stran = 768 | isbn = 80-7185-425-5 | poznámky = Dále jen ''Velké dějiny XIV'' | strany = 528}}</ref> Do SdP vstupovali na některých místech dokonce i starousedlí Češi s argumentem, že musí takto chránit své rodiny.<ref>{{Citace monografie | příjmení = Brandes | jméno = Detlef | odkaz na autora = Detlef Brandes | titul = Sudetští Němci v krizovém roce 1938 | vydavatel = Argo | místo = Praha | rok = 2012 | počet stran = 430 | isbn = 978-80-257-0605-3 | poznámky = Dále jen ''Sudetští Němci v krizovém roce 1938'' | strany = 78}}</ref> K nárůstu počtu členů strany přispíval hospodářský a sociální nátlak. Mnohé německé firmy v pohraničí nutily své zaměstnance ke vstupu do SdP. Naopak především členům [[Německá sociálně demokratická strana dělnická v ČSR|německé sociální demokracie]] bylo vyhrožováno ztrátou zaměstnání. Stranické noviny ''Die Zeit'' zveřejnily jména německých dětí navštěvujících české školy, aby mohl být vyvíjen nátlak na jejich rodiče. Němcům, kteří nevstoupí do SdP bylo členy strany vyhrožováno, že je po připojení k Německu čeká zabavení majetku a [[koncentrační tábor]].<ref>''Sudetští Němci v krizovém roce 1938'', s. 79–83.</ref>
 
== Krize 1938 ==
[[Soubor:Likvidace českých nápisů.jpg|náhled|Likvidace českých nápisů v pohraničí]]
[[28. březen|28. března]] [[1938]] vykonal [[Konrad Henlein|Konrád Henlein]] návštěvu u Adolfa Hitlera v Berlíně, při níž Hitler Henleinovi deklaroval, že SdP musí předkládat takové požadavky, které budou pro československou vládu nepřijatelné. Tato politika odsoudila k nezdaru jakkoliv velkorysé návrhy československé vlády vůči sudetským Němcům. Počátkem dubna byl čs. vládou schválen návrh nového národnostního statutu, který však opět SdP označila jako nedostatečný. [[24. duben|24. dubna]] [[1938]] byly Henleinem na sjezdu SdP předloženy tzv. „[[Karlovarský program|Karlovarské požadavky]]“, které vycházely z jeho jednání s Adolfem Hitlerem. Tento dokument obsahoval vedle autonomistických prvků i takové nároky, které byly z hlediska národnostního, z hlediska principů právního demokratického státu i z hlediska státní suverenity pro [[Československo]] nepřijatelné. V květnových a červnových [[Komunální volby 1938 (Československo)|komunálních volbách]] získala SdP kolem 90 % hlasů německých voličů.<ref>{{Citace Dneelektronického [[30. červen|30. června]] 1938 bylo čs. vládou schváleno znění tzv. národnostního statutu, který byl velkým ústupkem vůči sudetským [[Němci|Němcům]], avšak i tento dokument byl SdP v duchu „doporučení“ Adolfa Hitlera odmítnut. V létě SdP zpracoval dokument označený jako „Základní plánování O. A.” (Grundplanung O.A.), který počítal s rozbitím Československa a s postupným poněmčením území Čech a Moravy, což korespondovalo i s dalšími pozdějšími plány na [[konečné řešení české otázky]]. [[3. srpen|3. srpna]] 1938 zahájil britský lord [[Walter Runciman]] [[Runcimanova mise|pražskou misi]], jejímž cílem bylo urovnat spory mezi československou vládou a německou menšinou, reprezentovanou SdP. Avšak i tato mise skončila bezvýsledně, protože SdP stále odmítala jakýkoliv kompromis. Počátkem září byl československou vládou schválen „Návrh o postupu jednání ohledně úpravy národnostních otázek“, který vznikl na základě přímých rozhovorů vyjednavačů SdP, a který vycházel v zásadě vstříc většině požadavků [[Karlovarský program|Karlovarského programu]]. Tento plán přijala jak [[Runcimanova mise]], tak část z umírněnějších předáků SdP, kteří uznávali, že plní většinu Karlovarského programu.periodika
| titul = Neklidné Sudety: Co se dělo roku 1938 v Československu?
| periodikum = 100+1 zahraniční zajímavost
| datum_vydání = 16. září 2018
| url = https://www.stoplusjednicka.cz/neklidne-sudety-co-se-delo-roku-1938-v-ceskoslovensku
}}</ref> Dne [[30. červen|30. června]] 1938 bylo čs. vládou schváleno znění tzv. národnostního statutu, který byl velkým ústupkem vůči sudetským [[Němci|Němcům]], avšak i tento dokument byl SdP v duchu „doporučení“ Adolfa Hitlera odmítnut. V létě SdP zpracoval dokument označený jako „Základní plánování O. A.” (Grundplanung O.A.), který počítal s rozbitím Československa a s postupným poněmčením území Čech a Moravy, což korespondovalo i s dalšími pozdějšími plány na [[konečné řešení české otázky]]. [[3. srpen|3. srpna]] 1938 zahájil britský lord [[Walter Runciman]] [[Runcimanova mise|pražskou misi]], jejímž cílem bylo urovnat spory mezi československou vládou a německou menšinou, reprezentovanou SdP. Avšak i tato mise skončila bezvýsledně, protože SdP stále odmítala jakýkoliv kompromis. Počátkem září byl československou vládou schválen „Návrh o postupu jednání ohledně úpravy národnostních otázek“, který vznikl na základě přímých rozhovorů vyjednavačů SdP, a který vycházel v zásadě vstříc většině požadavků [[Karlovarský program|Karlovarského programu]]. Tento plán přijala jak [[Runcimanova mise]], tak část z umírněnějších předáků SdP, kteří uznávali, že plní většinu Karlovarského programu.
 
Benešův nový návrh přijala vláda 5. září. Představitelům SdP pak byl předložen o dva dny později. Tento návrh překvapil svou vstřícností samotné sudetoněmecké představitele, když plnil 90–95% požadavků obsažených v Karlovarském programu.<ref>{{Citace monografie | příjmení = Majewski | jméno = Piotr Maciej | odkaz na autora = | titul = Sudetští Němci 1848-1948 : dějiny jednoho nacionalismu | vydavatel = Conditio humana ve spolupráci s Muzeem druhé světové války v Gdaňsku | místo = Brno| rok = 2014 | počet stran = 537 | isbn = 978-80-905323-2-8 | poznámka = Dále jen ''Sudetští Němci 1848-1948'' | strany = 366–367}}</ref>