Druhá republika: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
Robot: Opravuji 1 zdrojů and označuji 0 zdrojů jako nefunkční #IABot (v2.0beta15)
doplnění
Řádek 55:
=== Mnichovská dohoda ===
[[Soubor:Bundesarchiv Bild 146-1976-033-06, Münchener Abkommen, Unterschrift Adolf Hitler.jpg|náhled|vlevo|Podpis Mnichovské dohody]]
Hitler k získání vyspělého čs. území využil sudetské Němce a jejich stranu vedenou [[Konrad Henlein|Konradem Henleinem]], tzv.[[sudetoněmecká strana|SdP]]. Instruoval ji tak, aby od čs. vlády požadovala více, než mohla splnit a měl tak záminku k "záchraně" Sudet. Tam tehdy nejen žilo 3,5 milionu Němců, ale bylo zde i množství průmyslu a moderní systém pohraničních opevnění. Většina místních tzv. [[Sudetští Němci|sudetských Němců]] byla fascinována Hitlerem a [[nacismus|nacismem]]{{chybí zdroj}}. Jejich tlak se stupňoval a donutil československou vládu k dalším ústupkům. Ta nakonec 5. září 1938 přijala iV [[KarlovarskýKomunální program]],volby který1938 zasahoval v některých svých bodech do suverenity Československa. Němci, jejichž skutečným cílem nebyly autonomní požadavky, ale připojení tzv. [[Sudety(Československo)|Sudet]]obecních k Německu, však vyvolali incident v [[Ostrava|Ostravěvolbách]] ana situacejaře vygradovala1938 12. září sudetoněmeckým pučem, který však byl potlačen.získala [[Sudetoněmecká strana]] (SdP) bylabezmála zakázána90% avšech Henleinsudetoněmeckých uteklhlasů,<ref>{{Citace doelektronického Německa.periodika
| titul = Neklidné Sudety: Co se dělo roku 1938 v Československu?
| periodikum = 100+1 zahraniční zajímavost
| datum_vydání = 16. září 2018
| url = https://www.stoplusjednicka.cz/neklidne-sudety-co-se-delo-roku-1938-v-ceskoslovensku
}}</ref> a stala se nejsilnější stranou v Československu.<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Parlamentní volby v letech 1918 - 1989
| periodikum = Hospodářské noviny
| datum_vydání = 24. května
| url = https://archiv.ihned.cz/c1-899335-parlamentni-volby-v-letech-1918-1989
}}</ref> Jejich tlak se stupňoval a donutil československou vládu k dalším ústupkům. Ta nakonec 5. září 1938 přijala i [[Karlovarský program]], který zasahoval v některých svých bodech do suverenity Československa. Němci, jejichž skutečným cílem nebyly autonomní požadavky, ale připojení tzv. [[Sudety|Sudet]] k Německu, však vyvolali incident v [[Ostrava|Ostravě]] a situace vygradovala 12. září sudetoněmeckým pučem, který však byl potlačen. Sudetoněmecká strana (SdP) byla zakázána a Henlein utekl do Německa.
 
[[Soubor:Druhá Československá republika 1938.png|náhled|vlevo|Československá republika v roce [[1938]]]]
Mezitím hlavní západní mocnosti (Spojené království a Francie) jednaly s Německem o mírovém rozřešení situace, přičemž Hitler neustále prohlašoval, že rozpoutá válku, jestli mu nebude po vůli. Důvod jejich chování vychází z politiky [[appeasement]]u, tedy chování, jehož smyslem je mír za každou cenu a ústupky požadavkům agresora ve snaze o jeho nasycení. Tato taktika vedla k [[Mnichovská dohoda|Mnichovské dohodě]] – dohodě Francie, Velké Británie, [[Itálie]] a Německa. Ty rozhodly, že Československo musí odevzdat [[Sudety]] Německu, a vyřešit postavení polské a maďarské menšiny v Československu, a jestliže se nepodřídí, ponese vinu za následnou válku a její důsledky. Československá vláda se nakonec v bezvýchodné situaci podvolila nátlaku svých dosavadních spojenců a souhlasila s postoupením území. Po polském ultimátu ze dne 30. září byla postoupena [[Druhá Polská republika|Polsku]] také velká část českého [[Těšínsko|Těšínska]]. Prezident [[Edvard Beneš]] [[5. říjen|5. října]] abdikoval a [[22. říjen|22. října]] odletěl do Británie (později do [[Spojené státy americké|USA]]). To byl konec 1. republiky.
 
== Česko-Slovensko ==
Řádek 97 ⟶ 107:
 
* '''[[Národní strana práce (1938)|Národní strana práce]]''' byla opoziční levicová strana. Tvořila ji převážná část členstva zaniklé [[Československá sociálně demokratická strana dělnická|ČSDSD]] a část členů [[Česká strana národně sociální|ČSNS]]. Předsedou strany byl [[Antonín Hampl]]. Strana představovala umírněnou opozici vůči vládní straně, proti jejímž autoritářským tendencím hájila principy parlamentní demokracie.
 
* '''[[Hlinkova slovenská ľudová strana]]''' vyhlásila v září 1938 autonomii Slovenska a v prosinci téhož roku se s HSĽS sloučila většina tehdejších slovenských stran. Ve [[Volby do Snemu Slovenskej krajiny 1938|volbách do Snemu Slovenskej krajiny]] v prosinci 1938 získala jednotná kandidátní listina formace ''Hlinkova slovenská ľudová strana - Strana slovenskej národnej jednoty'' více než 97&nbsp;% všech hlasů.<ref>{{Citace monografie
| titul = Rychlík, Jan: Češi a Slováci ve 20. století
| vydavatel = Vyšehrad
| místo = Praha
| rok = 2012
| isbn = 978-80-7429-133-3
| strany = 162-164
| jazyk = česky
}}</ref>
 
* Kromě toho existovala politická reprezentace německé menšiny na zbytkovém území Česko-Slovenska. Šlo o nástupkyni Sudetoněmecké strany, kterou během druhé republiky na území republiky vedl [[Ernst Kundt]]. Považovala se za součást říšské politické strany [[Národně socialistická německá dělnická strana|NSDAP]].