Hubert Svoboda: Porovnání verzí

}}</ref> dnešní [[Střední průmyslová škola stavební Brno|Střední průmyslovou školu stavební]]. Po té pracoval jako praktikant ve stavební firmě ''Bacher a Petřík'' v Brně a potom jako asistent v technické kanceláři architekta Aloise Sojky v [[Olomouc]]i. Od roku [[1911]] do roku [[1913]] pracoval v [[Sarajevo|Sarajevu]] jako stavební technik a dozor pro [[Bosna a Hercegovina|Bosensko-hercegovinskou]] stavební společnost v Sarajevu. V březnu [[1915]] byl povolán do armády v [[Srbsko|Srbsku]]. Dne [[1. srpen|1. srpna]] [[1916]] byl povýšen na velitele čety desátého zákopnického praporu Přemysl. V letech 1916-1917 bojoval v Albánii, v roce 1918 bojoval na italské horské frontě, kde byl raněn a odtud odvezen do špitálu ve Vídni. Po válce 15. 11. 1918 se hlásil do služeb Československého státu. V době od 5. do 19. 6. 1919 úspěšně absolvoval tzv. ministerskou zkoušku a byl uznán způsobilým k výkonu svého povolání. Dne 19. 11. 1919 získal stavitelskou koncesi se sídlem v Brně Na Ponávce 8. Od roku 1920 provozoval stavební firmu a spolupracoval se staviteli Leopoldem Jungmannem a Vladimírem Stavíčkem. Dne 13. 4. 1926 se stal náhradním členem rozhodčí komise z řad zaměstnavatelů. Postavil též domy pro bytové družstvo čs. důstojníků v Brně. Byl také členem ústředního svazu soudních znalců Bělehradská 82 Praha XII. V roce 1927 provedl výstavbu bytových domů pro obecně prospěšné stavební družstvo DOMOV pro Velké Brno. V roce 1930 vystavěl bytové domy pro obecně prospěšné stavební a bytové družstvo STAVOG Brno. Dne 19. 10. 1931 společně se staviteli Leopoldem Jungmannem, Hermanem Mainxem a Stanislavem Nedělou započal výstavbu [[Úrazová nemocnice v Brně|Úrazové nemocnice v Brně]]. 26. 3. 1936 požádal o přeložení koncese z Kounicovy ul. 17 na Botanickou ul. 12. V roce 1937 převzal výstavbu Zbrojovky ve Vsetíně včetně činžovních domů pro zaměstnance. V lednu 1938 byl ministerstvem obrany pověřen výstavbou obranného opevnění na severní Moravě v úseku Mosty (okolí Českého Těšína). V době od dubna do konce července 1938 bylo postaveno 38 objektů tzv. Řopíků.▼