Dějiny národu českého v Čechách a v Moravě: Porovnání verzí

'''Dějiny národu českého v Čechách a v Moravě''' je historické dílo [[František Palacký|Františka Palackého]]. První svazek napsal roku 1836, a to [[Němčina|německy]], česky vyšel [[18. březen|18. března]] [[1848]], přičemž na překladu spolupracoval [[Karel Jaromír Erben]].{{#tag:ref|„První svazky ''Dějin'' psal Palacký původně německy. [[Karel Jaromír Erben|K. J. Erben]] je zčásti překládal do češtiny a Palacký sám poté takto vyhotovené překlady '''přepracovával'''. (...) Nejedná se tedy o překlady v pravém smyslu slova a role K. J. Erbena jako překladatele by měla být v tomto smyslu také posuzována. Erbenův vliv na vyznění českého textu není zásadní (...) Nejnovější bádáni [[Jiří Kořalka|Jiřího Kořalky]] (zatím nepublikované) doložilo Erbenovu roli překladatele s jistotou pouze pro svazek 1/2. O tom, zda Erben překládal také část 1/1, se pouze uvažuje, ačkoli v obecném přesvědčení je tato představa zakořeněna a řada autorů ji stereotypně přebírá."<ref>JACQUES-PAJEROVÁ, Kateřina. ''Srovnávání Palackého výkladů vybraných témat v českém a německém vydání jeho „Českých dějin".'' Rigorózní diplomová práce. Filozofická fakulta Univerzity Karlovy v Praze. Ústav politologie. Praha 2002. 131 s. + přílohy. [Citovaný text je na str. 22.] [https://dspace.cuni.cz/bitstream/handle/20.500.11956/3339/RPTX_2005_1_11210_ASZK00844_131865_0_26490.pdf?sequence=1 Dostupné online]</ref>|group="pozn."}} (První a druhý díl Palacký psal německy a později byl pořízen [[Čeština|český]] překlad, od třetího dílu psal česky a teprve následně překládal do němčiny).<ref>kol.: ''Československé dějiny v datech'', Praha, Svoboda 1987. Str. 269.</ref> Celkem mělo dílo pět svazků. Mapovalo české dějiny od dob mýtických do roku 1526, tedy do nástupu [[Habsburkové|Habsburků]] na český trůn. Dále Palacký pokračovat nechtěl s odůvodněním, že by mu habsburská [[cenzura]] stejně nedovolila napsat pravdu.

 

 

Kniha měla mimořádný dopad na český veřejný prostor a na proces formování moderního českého národa. Palacký v ní představil koncepci národních dějin, a tím svého druhu koncepci národa. Někdy se hovoří i o "Palackého koncepci dějin" (navazoval na ni především [[Tomáš Garrigue Masaryk|Tomáš G. Masaryk]]). Revoluční bylo již to, jak Palacký vymezil téma práce - [[český národ]] viděl jako jednotku nezávislou na němectví a [[Svatá říše římská|německé říši]] a vždy se s němectvím potýkající a snažící se vůči němu vyhranit - to byl pro německé historiky té doby šok. Druhá ideologická linie spočívala v tom, že [[Slované|slovanství]] mu bylo symbolem demokratičnosti, kdežto [[Germáni|germánství]] principem autoritářským. Třetí, nejčastěji diskutovaný pilíř Palackého koncepce dějin bylo vyzdvižení "[[Protestantismus|protestantské]] linie" v českých dějinách ([[Jan Hus|Hus]], [[husitství]], [[Petr Chelčický|Chelčický]], [[Jan Amos Komenský|Komenský]]). Husitství (jemuž se věnoval ve třetím díle) Palacký považoval za vrchol a jádro národních dějin.<ref>http://www.ceskatelevize.cz/ct24/archiv/1460147-zacaly-vychazet-palackeho-dejiny-naroda-ceskeho</ref>

* [[Jiří Kořalka|KOŘALKA, Jiří]]. ''František Palacký: (1798-1876): životopis.'' Vyd. 1. Praha: Argo, 1998. 661 s. ISBN 80-7203-125-2.

* [[Josef Válka|VÁLKA, Josef]]. ''František Palacký – historik''. In: MYŠKA, Milan, ed. ''Památník Palackého: 1798-1968''. Vyd. 1. Ostrava: Profil, 1968. 80 s. cnb000448315. [Studie J. Války je na str. 31–59.]

 

[[Kategorie:Knihy]]