Otevřít hlavní menu

Změny

Přidáno 1 109 bajtů ,  před 5 měsíci
 
== Etymologie ==
Původ pojmu Amerika je znám: V roce 1507 vyrobil německý kartograf [[Martin Waldseemüller]] mapu světa, na níž na počest [[Itálie|italského]] objevitele a [[kartografie|kartografa]] [[Amerigo Vespucci|Ameriga Vespucciho]] ([[latina|latinsky]] Americus Vespucius) označil země západní polokoule "Amerika". Zvolil Vespucciho a nikoli [[Kryštof Kolumbus|Kryštofa Kolumba]], který doplul k americkým břehům dříve, neboť Vespucci si na rozdíl od Kolumba uvědomil, že je na novém kontinentě, kdežto Kolumbus se domníval, že dorazil do [[Asie]]. Sám Vespucci nazýval nový kontinent "Nový svět".<ref>https://www.hedvabnastezka.cz/cestovatele/8070-amerigo-vespucci-skutecny-objevitel-noveho-sveta/</ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Amerigo Vespucci - skutečný objevitel Nového světa
| url = https://www.hedvabnastezka.cz/cestovatele/8070-amerigo-vespucci-skutecny-objevitel-noveho-sveta/
| periodikum = HedvabnaStezka.cz
| datum přístupu = 2019-06-20
}}</ref>
 
První užití pojmu “Spojené státy americké” je doloženo v dopise z 2. ledna 1776, který napsal [[Irsko|irský]] generál americké revoluční armády Stephen Moylan asistentovi [[George Washington|George Washingtona]] Josephu Reedovi.<ref>https://www.irishcentral.com/roots/history/the-forgotten-irishman-who-named-the-united-states-of-america</ref>{{Citace Ve veřejném textu se pojem prvně objevil v anonymní eseji v novinách ''The Virginia Gazette'', jež vycházely ve [[Williamsburg (Virginie)|Williamsburgu]]. Článek vyšel 6. dubna 1776. V právně závazném textu se název objevil v druhém návrhu [[Články Konfederace a trvalé unie|Článků konfederace a trvalé unie]], který připravil [[John Dickinson]]. Návrh vyhotovil k 17. červnu 1776 a uvádělo se v&nbsp;něm: “Jméno této konfederace je Spojené státy americké". V červnu 1776 také [[Thomas Jefferson]] napsal pojem “Spojené státy americké” velkými písmeny do nadpisu originálního hrubého návrhu [[Deklarace nezávislosti Spojených států amerických|Deklarace nezávislosti]].<ref>https://books.google.cz/books?id=nBeqgG1aqUkC&pg=PA199&redir_esc=y#v=onepage&q&f=false</ref>elektronického periodika
| titul = The forgotten Irishman who named the “United States of America”
| url = http://www.irishcentral.com/roots/history/The-forgotten-Irishman-who-named-the-United-States-of-America.html
| periodikum = IrishCentral.com
| datum vydání = 2017-03-30
| datum přístupu = 2019-06-20
| jazyk = en
}}</ref> Ve veřejném textu se pojem prvně objevil v anonymní eseji v novinách ''The Virginia Gazette'', jež vycházely ve [[Williamsburg (Virginie)|Williamsburgu]]. Článek vyšel 6. dubna 1776. V právně závazném textu se název objevil v druhém návrhu [[Články Konfederace a trvalé unie|Článků konfederace a trvalé unie]], který připravil [[John Dickinson]]. Návrh vyhotovil k 17. červnu 1776 a uvádělo se v&nbsp;něm: “Jméno této konfederace je Spojené státy americké". V červnu 1776 také [[Thomas Jefferson]] napsal pojem “Spojené státy americké” velkými písmeny do nadpisu originálního hrubého návrhu [[Deklarace nezávislosti Spojených států amerických|Deklarace nezávislosti]].<ref>{{Citace monografie
| titul = No Uncertain Terms: More Writing from the Popular "On Language" Column in The New York Times Magazine
| url = https://books.google.cz/books?id=nBeqgG1aqUkC&pg=PA199&redir_esc=y#v=onepage&q&f=false
| vydavatel = Simon and Schuster
| isbn = 9780743249553
| počet stran = 382
| jazyk = en
| poznámka = Google-Books-ID: nBeqgG1aqUkC
| jméno = William
| příjmení = Safire
}}</ref>
 
Běžně se užívá též krátká verze názvu "Spojené státy", anglická zkratka "USA" v anglické i české výslovnosti (logický český ekvivalent SSA proti tomu zavededen není) či pojem "Amerika". V 18. století se užívalo též pojmu "Columbia", který odkazoval k objeviteli kontinentu [[Kryštof Kolumbus|Kryštofu Kolumbovi]]. Tento pojem, spíše literární, časem vymizel, ale je zachován v označení federálního území (de facto hlavního města) "[[Washington, D.C.|District of Columbia]]".<ref>https://www.history.com/news/how-did-washington-d-c-get-its-name</ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = How did Washington, D.C., get its name?
| url = https://www.history.com/news/how-did-washington-d-c-get-its-name
| periodikum = HISTORY
| datum přístupu = 2019-06-20
| jazyk = en
| jméno = Elizabeth
| příjmení = Nix
}}</ref>
 
V [[Angličtina|angličtině]] se pojem United States nejprve užíval v množném čísle ("United States are..."). Po [[Americká občanská válka|občanské válce]] se začal používat v čísle jednotném ("United States is..."), aby bylo zdůrazněno, že jde o nerozbornou jednotku.<ref>http://itre.cis.upenn.edu/~myl/languagelog/archives/002663.html</ref>{{Citace V češtině se ale tato verze neprosadila a užívá se nadále [[Množné číslo|plurál]] ("Spojené státy jsou...").elektronického periodika
| titul = Language Log: Life in these, uh, this United States
| url = http://itre.cis.upenn.edu/~myl/languagelog/archives/002663.html
| periodikum = itre.cis.upenn.edu
| datum přístupu = 2019-06-20
}}</ref> V češtině se ale tato verze neprosadila a užívá se nadále [[Množné číslo|plurál]] ("Spojené státy jsou...").
 
U přídavného jména "americký" převážil v češtině význam "vztahující se ke Spojeným státům", ačkoli pojem může značit i "vztahující se k celému [[Amerika|americkému kontinentu]]" (tedy severní i jižní Americe). Druhý význam je však typický jen pro odbornější [[geografie|geografické]], [[geologie|geologické]] či jiné [[Přírodní vědy|přírodovědné]] publikace. V běžné řeči a publicistice převažuje význam prvý. Ještě více pak u pojmu [[Američané|Američan]], kterým je prakticky vždy míněn "občan Spojených států amerických". Stejné je to v angličtině u pojmu "American". Američané jím označují jak "občana USA", tak "příslušníka amerického národa", neboť v tom ve Spojených státech prakticky není rozdíl, vzhledem k americké politické (státní) koncepci [[národ]]a. V Evropě převažuje pojetí národa kulturní (jazyk, kultura) či etnické (společný původ). V USA také pojem "nation" prakticky splývá s pojmem "stát" či "lid státu". Pro pojem národ v evropském smyslu se užívá spíše pojem "ethnicity".
2 020

editací